Taková otočka v mezinárodních vztazích tu už dlouho nebyla. A přivodily ji − alespoň podle množících se zpráv v amerických médiích, která mají přístup k zákulisním informacím z Bílého domu − nikoliv globální strategické úvahy či dlouho připravované analýzy, nýbrž záběry dětí umírajících poté, co vdechly bojový plyn svržený na jejich vesnici z letounu syrského režimu. Když to Donald Trump viděl, chtěl okamžitě jednat. A nejenže dal povel k bombardování letiště, odkud režimní letoun vzlétl, ale zcela zásadně změnil i svůj názor na Sýrii.

Trump, připomeňme, po svém nástupu postupně utlumoval beztak omezenou vojenskou pomoc protiasadovským rebelům. Před dvěma týdny se jeho vláda dokonce ještě klonila i k defenzivnímu postoji, že nezbývá než syrského diktátora Bašára Asada ponechat tam, kde je, resp. spolu s ním nějak dospět k ukončení války. "Není už naší prioritou Asada odstranit," podotkla ambasadorka Spojených států při OSN Nikki Haleyová. Ten den, kdy to řekla, tedy 30. března, šel ještě dál ministr zahraničí Rex Tillerson, jenž uvedl, že "o Asadově postavení bude muset rozhodnout syrský lid", což vyvolalo trpký úsměv všech, kteří se o globálně nejvýbušnější válku současnosti zajímají. Jak by země zdevastovaná krutostmi teď mohla o něčem svobodně rozhodnout? Vše dohromady zkrátka nahrávalo podezření, že prezident chce − možná jako výraz vděku za hackerskou výpomoc v listopadových volbách − jít na ruku Rusům, kteří Asada přímo na syrských válčištích vojensky podporují.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se