V Turecku skončila jedna důležitá etapa dějin země. Prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho příznivci vyhráli referendum o změně ústavy a zemi bude napříště vládnout silný prezident s mimořádnými pravomocemi.

Erdogan nyní mluví o obnovení trestu smrti a ukončení snah o vstup do Evropské unie.

Když byl v neděli výsledek už jasný a byly sečteny téměř všechny hlasy, Erdogan promluvil ke svým příznivcům v Istanbulu. "Provedli jsme nejdůležitější reformu v našich dějinách. Děkuji vám za vaše demokratické rozhodnutí u volebních uren," prohlásil prezident.

Dav mu odpověděl jásotem. Pak se opakovaně ozývalo skandování "Nezávislost" a "Bůh je veliký", které se opakovalo dlouho do noci.

"Erdogan je skvělý"

"Slyšel jsem Erdogana, je skvělý. Změna ústavy posílí hospodářství a také naši demokracii," říkal v jásajícím davu zhruba čtyřicetiletý podnikatel v černé kožené bundě.

Zahalené dívky zase vítají změnu ústavy, protože Turecko se podle nich nemá stydět za to, že je muslimskou zemí. Erdogan je zároveň faktickým šéfem islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a snaží se o větší vliv islámu v Turecku, které od dvacátých let minulého století stojí na principech nenáboženského státu.

"Nejsem nijak pro islám, ale hlasovala jsem ano a přišla jsem sem. Miluji totiž Erdogana. Posílil Turecko a náš národ," tvrdí osmnáctiletá Fátima Núr, která na rozdíl od své matky nemá vlasy zakryté šátkem.

Příznivci změny ústavy taky často chápali hlasování jako něco, co zvýší nezávislost Turecka na Západu. Ten jejich zemi podle nich nepřeje její úspěchy a snaží se ji poškodit.

Je to "závist" a teď budeme skutečně "nezávislí", prohlašovali někteří prezidentovi příznivci.

Lidé u Erdoganova paláce v Istanbulu a v okolí kanceláří jeho strany AKP ve městě mávali tureckými vlajkami a nesli portréty Erdogana. V blízkých ulicích na oslavu vítězství troubila auta. Kdo netroubil, riskoval, že se stane terčem Erdoganových příznivců, kteří mu vůz poškodí.

Konec demokracie?

Ne všichni Turci ale změnu ústavy vítají. Členové a příznivci opozičních stran tvrdí, že to povede ke "konci demokracie". Někteří dokonce varují před "příchodem fašismu", pokud nikdo není poblíž a neposlouchá.

Podle Erdoganových odpůrců skončila taky snaha učinit Turecko součástí Západu. Tedy kapitola tureckých dějin, která začala schválením první ústavy moderního tureckého státu v roce 1921.

V pondělí vyšlo do ulic istanbulu na protest proti výsledku referenda asi 3000 lidí, informovala o tom agentura AFP.

Hlasování bylo velmi těsné. Pro změnu ústavy se podle národní volební komise vyslovilo 51,4 procenta lidí. Zbývá sečíst už jen 0,03 procenta hlasů, oficiální výsledky budou zveřejněny za více než týden.

Proti změnám ústavy hlasovali hlavně lidé ve velkých městech, na pobřeží Středozemního moře a také v převážně kurdských oblastech v jihovýchodním a severovýchodním Turecku. Ovládli města Istanbul, Izmir i metropoli Ankaru.

Ani to ale nestačilo, bylo jich "jen" 48,6 procenta.

Přepočítání hlasů

Odpůrci změny ústavy ale tvrdí, že referendum provázely nesrovnalosti a podvody.

Opoziční Republikánská lidová strana (CHP) požaduje přepočítání 60 procent hlasů. Podle ní lístky nebyly řádně orazítkovány, a mohly by být tedy neplatné. 

Členové opoziční levicové a prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) zase upozorňují na údajné nesrovnalosti a podvody jak při sčítání hlasů, tak při hlasování. Kurdové jsou v Turecku výraznou národnostní menšinou a posílení pravomocí Erdogana se obávají.

"Zaznamenali jsme například pokusy o dvojí hlasování jednou osobou i hlasování v zastoupení za někoho jiného," říká Kebire Karabayirová, která jako pozorovatelka strany HDP sledovala referendum v Istanbulu.

Místopředseda Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan řekl, že je strana připravena podat stížnost k tureckému ústavnímu soudu, pokud to bude třeba, pak i k Evropskému soudu pro lidská práva.

Volební komise trvá na platnosti lístků

Obálky i hlasovací lístky vydané volební komisí k referendu jsou platné bez ohledu na to, zda byly označeny razítkem. Řekl to v pondělí šéf volební komise (YSK) Sadi Güven, který se snažil vysvětlit spory kolem platnosti lístku.

Stockholmské centrum pro svobodu (SCF) upozornilo, že rozhodnutí odporuje tureckému volebnímu zákonu. Podle něj mají být lístky před hlasováním označeny, aby mohly být považovány za platné. Další článek tohoto zákona říká, že lístky bez označení platné nejsou.

Podle SCF pracovníci volebních komisí za normálních okolností spočítají obálky i lístky před hlasováním a razítkem jich označí přesně tolik, kolik jmen je na volebním seznamu jejich okrsku.

Güven ale v neděli prohlásil, že platné budou všechny lístky, i ty bez razítek, pokud se neprokáže, že pocházely z jiného místa než z volební místnosti. Problém je také razítko, jímž voliči na lístcích označovali buď slovo ano, nebo ne. Byl na něm výraz volba, ale v provincii Hatay dostali lidé razítko se slovem ano. Tato razítka sice byla později stažena a nahrazena správnými, avšak značky se slovem ano byly podle SCF nalezeny ve 159 hlasovacích urnách.

Na sociálních sítích začaly kolovat videozáznamy pochybného hlasování. Na jednom je vidět představitele obce vhazovat do urny několik lístků najednou, na dalším bylo vidět označování lístků v automobilu, přičemž hlasování mimo volební místnost není povoleno. HDP odhaduje, že tři až čtyři procenta hlasů je zmanipulovaných. 

Výjimečný stav bude prodloužen

Turecká vláda v pondělí na doporučení bezpečnostní rady prodloužila o další tři měsíce výjimečný stav v zemi. Ten byl v Turecku zaveden loni v červenci po neúspěšném pokusu části armády o převrat a byl už několikrát prodloužen. 

Pondělnímu večernímu zasedání rady, stejně jako zasedání vlády, předsedal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten už dříve prohlásil, že mimořádná opatření v Turecku potrvají tak dlouho, dokud se situace v zemi nezklidní.

Výjimečný stav byl zaveden původně na tři měsíce; prodloužen byl v říjnu a v lednu vždy o 90 dní. Platnost dosavadního výjimečného stavu má vypršet 19. dubna.

Turecká lira po nedělním referendu výrazně posílila

Turecká lira si v pondělí vůči americkému dolaru připisuje více než dvě procenta poté, co Turci v nedělním referendu podpořili navrhované ústavní změny, které mají posílit pravomoci prezidenta. Kolem 16:30 SELČ vykazoval dolar vůči turecké liře pokles o zhruba 2,2 procenta na 3,6646 liry za dolar. Podle analytiků výsledek referenda snižuje pravděpodobnost předčasných voleb v Turecku.

"Trh pravděpodobně vítá pokračování stability," uvedla makléřská společnost BGC Partners. Turecký vicepremiér Mehmet Şimşek řekl agentuře Reuters, že Turecko po nedělním referendu nechystá předčasné volby.