Kreml v rozpočtu na letošní rok seškrtal dotace domácím výrobcům čipů pro platební karty ze 750 milionů rublů na 250 milionů (asi 117 milionů korun). Důvodem je to, že výrobci karet pro nový platební systém Mir, za nímž stojí velké ruské banky, dávají přednost čipům ze zahraničí.

V Rusku přitom existují dva výrobci kartových čipů: Mikron a Angstrem-T. Představitel Mikronu Andrej Dianov řekl moskevskému listu Vedomosti, že jeho společnost vhodné čipy už vyvinula. "Podle jednání, která vedeme s výrobci karet, budeme schopni rychle dodat pět milionů čipů," upřesnil Dianov. Dodal ale, že by státní dotace měla vzrůst. Podle současného rozpočtu doplácí stát na každou kartu padesát rublů.

Platební systém Mir doporučuje bankám vydávajícím karty prioritně používat ruské čipy, konečné rozhodnutí je ale na samotných finančních ústavech. Podle webových stránek Miru od prosince 2015, kdy celý systém začal naostro fungovat, bylo vydáno 5,7 milionu platebních karet. Původní plán přitom počítal s tím, koncem loňského roku karet bude již 16 milionů.

5,7 milionu

platebních karet systému Mir zatím svým klientům vydaly ruské banky. Původně se předpokládalo, že jich bude 16 milionů.

Mikron do nich dosud dodal 600 tisíc čipů. Jeho konkurent Angstrem-T odmítl sdělit, zda nějaké jeho čipy byly v kartách použity. "Při výběru čipů se zvažují technické charakteristiky a také cena. A s tou mají ruští výrobci problémy," uvedl viceprezident banky TKB Igor Antonov. Lidé z Angstrem-T tvrdí, že jejich čip byl vždy konkurenceschopný, ale přiznávají, že státní dotace dělá jejich výrobky ještě přitažlivější.

"Lokální výroba čipů má pro ruskou ekonomiku určité výhody, protože produkce je doma, vytvářejí se pracovní místa. Ovšem ruské čipy musí být stejně kvalitní a nabízet stejné služby jako zahraniční konkurence. S tím jsou ovšem problémy," vysvětlil Alexej Lukackij, bezpečnostní konzultant společnosti Cisco.

Dalším problémem podle něj je, že domácí čipy jsou dražší než ty západní. V Rusku vyrobené čipy zaručují vyšší míru důvěry v to, že neobsahují škodlivé viry. Ale toho se při příslušné kontrole dá dosáhnout i při výrobě v zahraničí.

Projekt Mir vznikl v červenci roku 2014 kvůli západním sankcím po anexi Krymu a agresi na Donbasu. Jako první je pocítila banka Rossija. Karty MasterCard a Visa, vydané tímto finančním ústavem, přestaly fungovat. Proto Kreml začal řešit, jak maximálně zajistit svůj bankovní sektor, aby nezávisel na západních platebních systémech.

Existovalo několik konkurujících si projektů, včetně platebního systému největšího ruského finančního ústavu Sberbank. Nakonec ale bylo rozhodnuto o vybudování systému na zelené louce. Jako první své karty pro systém Mir vydala již zmíněná Rossija nebo Gazprombank.

Mir poté uzavřel dohodu s MasterCard o vydávání společných karet. Ty budou v Rusku fungovat v systému Mir a v zahraničí jako normální MasterCard.

Od července letošního roku musí přijímat karty Mir všechny bankomaty v Rusku. Ovšem velký zájem o ně není. Proto padlo rozhodnutí od ledna příštího roku posílat výplaty všech pracovníků rozpočtové sféry na tyto karty.

Proti tomu se dokonce ozval ruský antimonopolní výbor nebo šéf Sberbank German Gref. Podle nich monopol hrozí zhoršením kvality služeb platebního systému.