Když v londýnské Downing Street číslo 10, sídle britského premiéra, úřadoval David Cameron, měl na svém psacím stole dokonalý pořádek. Na stole jeho nástupkyně Theresy Mayové se povalují stohy dokumentů. Mayová je všechny pročítá od začátku do konce. Než udělá rozhodnutí, chce znát každičký detail daného problému.

Úplně stejný přístup zvolí i při rozhodování o tom, jak čelit po výbuchu na koncertě v Manchesteru teroristické hrozbě. Nebo při vyjednáváních s Evropskou unií o brexitu.

první průzkum po útoku v manchesteru: labouristé dotahují na stranu premiérky mayové
Westminsterský palác, Londýn

Podle znalců je tato až patologická pečlivost důsledkem více než šesti let, kdy byla ministryní vnitra.

"V této pozici vás přepadne pocit, že si musíte zas a znovu přečíst každý řádek každého kusu papíru, protože důsledky vaší případné chyby jsou obrovské," řekl britským médiím jeden bývalý britský ministr vnitra.

Mayová si tento způsob práce přenesla i do premiérského úřadu.

Kritici si stěžují, že rozhodování trvá moc dlouho a důležité věci se nehnou z místa.

Zastánci odpovídají, že před rychlostí má přednost důkladné zvážení všech alternativ.

Ať mají pravdu jedni či druzí, jedno je jisté: Theresa Mayová spolu s několika málo blízkými spolupracovníky, které má po boku už řadu let, naprosto kontroluje britskou vládu. Moc nad Británií má pevně ve svých rukou.

Opět se hodí srovnání s Davidem Cameronem. Ten přijímal rozhodnutí poté, co si vyslechl názory klíčových ministrů a spolupracovníků, vesměs svých dobrých známých či přátel.

Poslouchal je, zatímco v jeho pracovně seděli na gauči, často s nohama na opěradlech nebo na stole.

Mayová dala gauč odstranit. Schůzky s ministry či poradci se podobají spíš pohovorům, někdy dokonce výslechům. Konečné rozhodnutí udělá Mayová vždy sama. Ledová královna, tak ji překřtil její bývalý kolega z Cameronovy vlády Nick Clegg. Kromě politiky prý má jedinou zálibu: ráda se obouvá do luxusních lodiček.

Vůdcovství, nebo demence?

Na Mayové psacím stole se teď hromadí jedna zásadní agenda za druhou. Jednání o brexitu a následné podobě vztahů s EU je podle odborníků pro Británii vůbec nejdůležitějším diplomatickým úkolem od konce druhé světové války. Mayová má zároveň velké ambice ohledně reforem britské ekonomiky a společnosti.

A do toho sebevražedný atentátník z Manchesteru tragicky potvrdil to, co premiérka jakožto bývalá ministryně vnitra dobře ví; tedy že hrozba islamistického terorismu je stále velmi reálná.

Aby toho nebylo málo, Británie je uprostřed vyostřené kampaně před volbami, které budou 8. června.

Mayová se od začátku prezentuje jako silná žena, která je jako jediná schopná Brity těmito těžkými výzvami bezpečně provést. "Silné a stabilní vůdcovství", to je její volební slogan. Cynicky řečeno, útok v Manchesteru jí a její konzervativní straně ve volbách pomůže. "Tématem kampaně bude ještě víc než dosud schopnost vést zemi," odhaduje Mujtaba Rahman, ředitel think-tanku Eurasia Group.

Podle průzkumů dávají Britové z hlediska vůdcovských schopností jednoznačně přednost Mayové před šéfem opozičních labouristů Jeremym Corbynem.

Těsně předtím, než terorista v Manchestru udeřil, se přitom zdálo, že to s vůdcovskými schopnostmi premiérky možná nebude tak slavné. Musela udělat doslova ponižující obrat, když média a opozice rozcupovaly její návrh, aby si potřební lidé museli v plné výši hradit péči, kterou jim poskytuje stát, ať už v pečovatelských domovech nebo u sebe doma.

Daň z demence, takový nelichotivý název se pro tuto část volebního programu konzervativců vžil.

Mayová v pondělí, těsně před útokem v Manchesteru, slíbila, že stanoví maximální limit pro to, kolik bude muset každý nemocný člověk zaplatit.

"Sledoval jsem kampaň před 20 posledními volbami, ale nevzpomínám si, že by někdo udělal takto zásadní obrat," říká expert na britskou politiku David Butler.

Podle kritiků je tento zmatek důsledkem stylu, jakým Mayová rozhoduje. Návrh na plné hrazení péče vepsala do volebního programu konzervativců sama na poslední chvíli, jen po poradě s několika nejbližšími spolupracovníky. Několik ministrů veřejně přiznalo, že o tom neměli nejmenší tušení.

Zíráme s úžasem

Kvůli "dani z demence" se popularita konzervativců propadla. Nad opozičními labouristy podle několika průzkumů stále vedou o pohodlných zhruba 10 procentních bodů, ale ještě nedávno byl jejich náskok víc než dvojnásobný. Bezpečnostní hrozba to vše překryje.

"Premiérka Mayová měla problémy odůvodnit svůj slogan o silném a stabilním vůdcovství… na to teď lidé, minimálně krátkodobě, zapomenou," odhaduje Mujtaba Rahman.

Mayová osobně a do nejmenších detailů kontroluje i britskou pozici pro jednání s EU o brexitu, přestože za Londýn povedou každodenní vyjednávání její podřízení. Oznámila, že Británie odejde nejen z unie, ale i z evropského vnitřního trhu. Přesto ale veřejně naznačuje, že si Britové budou moci zachovat prakticky všechny výhody plynoucí ze členství v unii a přitom nebudou muset plnit povinnosti, které se jim nelíbí.

Ostatní země EU i evropské instituce ale do Londýna vzkazují jediné: na něco takového zapomeňte.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung z nedávné večeře s Mayovou odcházel "oněmělý úžasem" nad tím, jak naivně si premiérka vyjednávání představuje.

Podpořila ho i německá kancléřka Angela Merkelová: "Je to ztráta času, myslet si, že Británie bude mít stejně, nebo dokonce více práv než členové EU," vzkázala Merkelová do Londýna.

Země unie doufají, že Theresa Mayová mluví naprosto neústupně jen proto, že ji za chvíli čekají volby. Teď má v parlamentu jen křehkou většinu a radikální euroskeptici, mezi které ona sama nepatří, mohou její vládu kdykoliv shodit. Konec konců, ještě než minulý měsíc naprosto nečekaně vyhlásila předčasné volby, ochotu k ústupkům už naznačovala. Pak ale znovu nasadila přístup ve stylu "všechno, nebo nic".

Kéž by si nechala poradit

Mayová má pověst ženy, která nedělá kompromisy. A pokud ano, tak až ve chvíli, kdy jsou nezbytně nutné. "Jakmile ale dá své slovo, tak ho dodrží. To je něco, co se mi na ní opravdu líbí," ocenil pro deník Financial Times první místopředseda Evropské komise a bývalý nizozemský ministr zahraničí Frans Timmermans.

Leckoho při tom všem napadne jiná žena, která to dotáhla až do Downing Street číslo 10: Margaret Thatcherová. Mayová o ní mluví jako o svém idolu. Jak taky jinak, Thatcherová je pro britské konzervativce ikonou. Současná premiérka tu předchozí připomíná rázným vystupováním i způsobem práce.

Ale při bližším pohledu mezi nimi najdeme víc rozdílů, než bychom čekali.

Thatcherová byla mnohem víc "napravo" než Mayová. Ta mluví o zmírňování nerovností mezi lidmi, posilování práv zaměstnanců nebo o zásazích do volného trhu. Něco takového by Thatcherová nemohla vystát.

Zarputilost Mayové nejspíš umožnila stát se nejdéle sloužící britskou ministryní vnitra za poslední půlstoletí. V době její služby na postu, který býval pohřebištěm kariér nadějných politiků, Británie odvrátila desítky teroristických útoků. Z hlediska boje s hrozbou terorismu tak Mayová o svých vůdcovských předpokladech může mluvit oprávněně.

Snaha rozhodovat o všem a bezmezná víra ve vlastní schopnosti se ale Mayové může vymstít u brexitu. "Podle mě udělala obrovskou chybu tím, že vyvolala naprosto nerealistická očekávání ohledně toho, čeho může dosáhnout," myslí si Nick Clegg.

Úspěch nejdůležitějšího vyjednávání v britských poválečných dějinách tak nejspíš závisí i na tom, jestli si Theresa Mayová nechá poradit. Pokud ne, může skončit jako Margaret Thatcherová.

Tu nakonec o funkci premiérky připravily spory o to, jakou roli by Británie měla hrát v Evropě.

jarvis_5926ebc3498ec227a3b07a78.jpeg
Theresa Mayová
Foto: ČTK