V americkém státě Virginie ve čtvrtek začne 65. výroční konference Bilderberského klubu, neformálního sdružení významných byznysmenů a politiků. Skupina mocných z Evropy a Severní Ameriky bude jednat o situaci ve strategických regionech a možnostech zpomalení globalizace. Na uzavřené čtyřdenní setkání má dorazit 131 účastníků z 21 zemí, včetně šéfa NATO Jense Stoltenberga, šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové a amerického ministra obchodu Wilbura Rosse.

Na soukromé schůzce ve městě Chantilly budou i letos převažovat byznysmeni, Evropané a muži. Podle tiskové zprávy Bilderberského klubu spolu mají nezávazně hovořit o 13 hlavních tématech. Ta se týkají vyhlídek transatlantických vztahů, směřování Evropské unie a vývoje ve Spojených státech po zvolení prezidenta Donalda Trumpa.

Diskuse se zaměří i na situaci v Rusku, Číně a na Blízkém východě. Konference se má zabývat i informační válkou, důvody růstu populismu a otázkou, zda lze zpomalit procesy globalizace.

Zasedání bude předsedat tak jako v pěti minulých letech Henri de Castries, jenž donedávna vedl finanční skupinu Axa. Podle oficiálního seznamu hostů přijedou i představitelé dalších významných bank a pojišťoven - Goldman Sachs, Deutsche Bank, ING, Allianz, Santander. Chybět nebudou ani zástupci průmyslových podniků (automobilky Fiat Chrysler nebo chemičky Bayer) a médií (vydavatelství Axel Springer).

Z politiků má dorazit například nizozemský král Willem-Alexander, kanadský ministr financí Bill Morneau a Trumpův bezpečnostní poradce Herbert McMaster. Účast potvrdil i čínský velvyslanec v USA Cchuej Tchien-kchaj a bývalý šéf americké tajné služby CIA David Petraeus.

Fórum dostalo jméno podle hotelu Bilderberg v nizozemském Oosterbecku, kde se setkání v roce 1954 poprvé konalo. Od té doby se konference pořádají každoročně na různých místech Evropy a Severní Ameriky. Jednání jsou neveřejná, což dalo vzniknout řadě konspiračních teorií, podle nichž se Bilderberg pokouší tajně ovlivňovat světové dění.

Zasedání Bilderbergu se v minulosti zúčastnili i čtyři Češi - bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, politolog Jiří Pehe a bývalí diplomaté Michael Žantovský a Karel Kovanda.