Nesouhlas s trestem smrti je nyní v Česku nejsilnější za posledních zhruba 25 let, proti zavedení poprav se staví 38 procent lidí. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Většina Čechů ale trest smrti stále podporuje, pro popravy je více než polovina lidí.
Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990 po pádu komunistické totality. CVVM od roku 1992 v průzkumech zjišťuje, jaká část obyvatelstva republiky by byla pro znovuzavedení trestu smrti, nebo proti němu. Podíl zastánců poprav od té doby vytrvale převažuje nad podílem odpůrců, ale rozdíl velikostí obou táborů se postupně zmenšuje.
V roce 1992 podporovalo trest smrti 76 procent lidí a pouze 13 procent bylo proti. Letos již bylo pro existenci trestu smrti jen 53 procent obyvatel Česka, kdežto proti popravám se stavělo 38 procent dotázaných. Menší podporu má trest smrti u vysokoškolsky vzdělaných nebo nábožensky orientovaných lidí, větší například mezi příznivci krajních politických stran a starších lidí.
CVVM zjišťovalo také s jakými argumenty pro, nebo proti existenci trestu smrti lidé nejčastěji souhlasí. Z výroků pro trest smrti souhlasilo nejvíce dotázaných - zhruba dvě třetiny - se třemi argumenty. Prvním je, že takový trest přináší zadostiučinění obětem a pozůstalým. Druhý argument uvádí, že bez trestu smrti stát ve věznicích zbytečně živí z daní nenapravitelné zločince, a podle třetího argumentu je poprava přiměřený trest za nejtěžší zločiny.
Velká část dotázaných - téměř tři čtvrtiny - ale také souhlasí se dvěma argumenty proti trestu smrti. Podle většiny lidí je vážnou námitkou proti zavedení poprav riziko justičního omylu, tedy odsouzení nevinného. Druhým podporovaným výrokem je, že trest smrti by mohl být zneužit.
CVVM provádělo průzkum od 8. do 18. května. Zúčastnilo se ho 1019 obyvatel České republiky starších 15 let.
