Nový francouzský prezident Emmanuel Macron oslaví se svým hnutím Republika vpřed! drtivé volební vítězství. V dolní komoře francouzského parlamentu - v 577členném Národním shromáždění - podle předběžných výsledků získalo na 350 křesel. Získaná většina mu uvolní ruce k prosazení reforem, které Macron plánuje. Výsledek ale není tak drtivý, jak ještě před týdnem očekávaly průzkumy.

Volební úspěch Macronova hnutí Republika vpřed!, které založil teprve loni v dubnu, zkalila jen rekordně nízká volební účast. Ta dosáhla jen na 44 procent, což je nejnižší číslo za posledních asi 60 let. Podle televize BFMTV "mnoho Francouzů vyměnilo volební lístky za plavky".

Přední politici přitom Francouze vyzývali, že šli k urnám. "Jděte a hlasujte," vzkázal jim premiér Edouard Philippe. "Je to stejný vzkaz jako vždy - nikdo by neměl zůstat doma. Ve Francii není povinné jít k volbám, ale je to právo a odpovědnost," uvedl.

"Nízká volební účast ale neznamená nepřátelství. Francouzi spíše zvolili vyčkávací taktiku a čekají, co Macron přinese," domnívá se pak analytik Jean-Daniel Levy ze společnosti na průzkum volebního mínění Harris Interactive.

Macron přinesl změnu na politickou scénu

Francouzské Národní shromáždění bude pod taktovkou hnutí Republika vpřed! odrážet nové rozložení sil na francouzské politické scéně.

Tradiční strany, tedy konzervativci a socialisté, kteří se dlouhá léta střídali u moci, u voličů nezískali důvěru. Místo dlouholetých politiků tak nově v Národním shromáždění zasednou v barvách Macronova hnutí často nové tváře, které nemají žádné zkušenosti s politikou, ale jež si sebou nesou zkušenosti i úspěchy z dosavadní pracovní kariéry.

Tak početná většina přinese také výzvy. Za Macronovo hnutí uspěli ve volbách i lidé s odlišným ideologickým základem. Někteří z nich se hlásí k levici, jiní pak přešli do hnutí od konzervativních Republikánů. Vzniká tak ideologicky nesourodá skupina, kterou bude pro Macrona možná složité udržet pohromadě.

V Národním shromáždění také zasedne rekordní počet žen, a to podle předběžných výsledků 223. Macron už naznačil, že novou předsedkyní Národního shromáždění by se mohla stát právě žena.

Macron nesmí zahálet

Silná většina dává Macronovi neopakovatelnou šanci prosadit i nepopulární reformy a prohloubit evropskou integraci. Už během léta by chtěl představit reformu sešněrovaného pracovního trhu, která ulehčí jak propouštění, tak i najímání nových zaměstnanců. V tomto ohledu ho čekají náročné rozhovory s odboráři, kteří mohou svolat první velké demonstrace od příchodu Macrona k moci. Prezident také plánuje připravit důchodovou reformu a změnit systém na vyplácení podpory v nezaměstnanosti.

Vedle domácích záležitostí se nový prezident hodlá zaměřit i na Evropskou unii. Budoucnost evropské integrace by podle něj měl opět táhnout francouzsko-německý motor, který v posledních letech trochu zadrhával.

Plánuje i reformu eurozóny, která by se měla stát politickým jádrem celé unie. Vytvořit hodlá také nový post ministra financí eurozóny.

V parlamentu poprvé zasedne i Le Penová

Na rozdíl od Macronova hnutí Republika vpřed! ostatní strany nedokázaly naplnit svá očekávání. Například protiimigrační a euroskeptická Národní fronta doufala, že se jí podaří překonat magickou hranici 15 poslanců. To je počet, který je nutný k vytvoření vlastního poslaneckého klubu. To se jí ale nepodařilo a získala "jen" osm křesel. Na druhou stranu, vůbec poprvé v Národním shromáždění po čtyřech neúspěšných pokusech zasedne šéfka Národní fronty Marine Le Penová. Neuspěl ale její klíčový poradce Florian Philippot.

Poprvé tam zasedne také lídr krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon.

Naopak s propadem se musí vyrovnat socialisté. Ti z aktuálních asi 300 křesel se propadnou asi na 29. Jejich šéf Jean-Christophe Cambadélis, který se neprobojoval ani do druhého kola, krátce po oznámení volebních výsledků rezignoval. Konzervativní Republikáni pak získali asi 113 poslanců, což je ale lepší výsledek, než čekali.

Změna volebního systému na obzoru?

Macronův volební úspěch také opět vyvolá debatu o změně volebního systému. Parlamentní volby jsou ve Francii dvoukolové, do druhého kola pak postupují všichni kandidáti, kteří dostanou přes 12,5 procenta hlasů. To ale často nahrává velkým a silným stranám.

Na to si dlouhodobě stěžuje i Marine Le Penová. Proti její Národní frontě se navíc často ostatní strany spojí. To znamená, že kandidáti Národní fronty pak mají mnohem menší šanci na volební úspěch.

Prezident Macron ještě v rámci svého předvolebního programu slíbil, že volební systém upraví. Chtěl by do něj zakomponovat "prvky" poměrného hlasování. Jak přesně, ale nedodal. Není tak jasné, co v tomto ohledu plánuje.