V posledních letech je modní kupovat zboží vyrobené v místě prodeje. Tento trend se projevuje především při nákupu ovoce a zeleniny. Lidé zboží vyrobené v místě prodeje kupují ze dvou důvodů.

Zaprvé proto, že si od něj slibují vyšší kvalitu. To je racionální. Pokud je domácí zboží lepší a levnější, proč kupovat jiné?

Druhým důvodem je víra, že je to ekologické. Na první pohled se to zdá logické: zboží vyrobené v místě prodeje není třeba daleko dovážet, a proto se ušetří spousta pohonných hmot a dojde k menšímu znečištění. Ovšem situace může být složitější.

Představme si například, že pan Novák z Ústí nad Labem si koupí brambory vypěstované poblíž Litoměřic za cenu 14 korun za kilogram. Místo toho by si mohl koupit stejně kvalitní brambory z Německa za 11 korun. Pan Novák se ovšem chce chovat ekologicky, a tak obětuje tři koruny pro ochranu životního prostředí.

Opravdu je jeho chování ekologické? Nabízí se otázka, proč jsou české brambory dražší. Může to být proto, že byly vypěstovány na méně vhodné půdě, nebo proto, že české výrobní faktory pro pěstování a sklízení brambor jsou méně efektivní. Tedy na vypěstování českých brambor bylo třeba vynaložit více výrobních faktorů, mezi které patří jak lidská práce, tak práce strojů, třeba traktorů. Vyšší využití traktorů ovšem způsobuje větší znečištění, a je tedy neekologické.

Když si tedy pan Novák kupuje drahé české brambory, tak si možná kupuje zboží, jehož výroba byla méně efektivní a méně ekologická. Ano, stále platí, že převoz brambor z Německa si vyžádal vyšší spotřebu pohonných hmot než převoz brambor z Litoměřic. Tato skutečnost se promítá v ceně německých brambor. Ovšem vyšší cena českých brambor naznačuje, že celková ekologická škoda napáchaná výrobou českých brambor může být vyšší.

Pro ilustraci: Co takhle kupovat české pomeranče vypěstované v Litoměřicích, tedy v místě prodeje? Bude to ekologičtější? Ne, protože jejich cena (cca 500 Kč na kilogram) bude dána tím, že na jejich výrobu bylo třeba využívat ekologicky destruktivní vyhřívané skleníky.

Jak se tedy má pan Novák zachovat, pokud chce koupit kvalitní výrobek a zároveň šetřit životní prostředí? Pokud na výrobu byly použity výrobní faktory znečišťující životní prostředí, měl by se dívat pouze na kvalitu a na cenu. Ne na místo výroby. Cena výrobku totiž poukazuje i na ekologickou náročnost.

Skutečnost, že při nákupu není třeba hledět na místo výroby či původu, ale pouze na kvalitu a na cenu, je pro spotřebitele osvobozující. Znamená to, že nemusíme dlouze přemýšlet a volit mezi lepší cenou a vyšší ekologičností. Stačí se podívat na kvalitu a cenu výrobku a koupit ten nejvhodnější. Tato volba bude ekonomická a nejspíš i ekologická.