Prezident Miloš Zeman v pátek na závěr své návštěvy Kraje Vysočina navrhl, aby v bývalém uranovém dolu v Dolní Rožínce vzniklo úložiště vyhořelého paliva z českých jaderných elektráren. Vysočinský hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD) prezidentův názor respektuje, rozhodnutí o umístění úložiště by ale ponechal na odbornících. Není si jist, zda by uložení vyhořelého paliva v dole bylo technicky možné.

Zeman, který ve čtvrtek navštívil jadernou elektrárnu Dukovany, v pátek na tiskové konferenci prohlásil, že se na Vysočině setkává s příznivým pohledem na jadernou energetiku, lidé mají ale "poněkud distancovaný postoj" k úložišti vyhořelého paliva.

"Přitom v Dolní Rožínce je vytěžený uranový důl, který má 25 pater. A když se tvrdí, že vyhořelé palivo je natolik bezpečné, že ani nepotřebuje hlubinné úložiště, tak na území Kraje Vysočina máte Dolní Rožínku a já bych byl velmi rád, kdybyste se dohodli a kdyby to jaderné úložiště bylo právě v této naprosto bezpečné oblasti," řekl prezident.

Běhounek řekl, že názor prezidenta respektuje. O otázce by ale podle něj měli rozhodovat odborníci.

"Je tady technická záležitost, která je na zhodnocení odborníků, a to jest, že jaderné úložiště by v určitých lokalitách, kde bylo těženo, bylo obtížné umístit," řekl. Podotkl, že experti prověřují i možné uložení vyhořelého paliva v lokalitách českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín.

Pro vybudování hlubinného úložiště zatím Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vytipovala v Česku sedm lokalit, z nich tři na Vysočině. Patří mezi ně i lokalita nazvaná Kraví hora, která se nachází poblíž Dolní Rožínky na Žďársku. Obce tam zatím proti úložišti příliš neprotestovaly, protože místní lidé jsou na těžbu uranu zvyklí.

V dole Rožná u Dolní Rožínky skončilo dobývání uranové rudy letos v dubnu, po 60 letech provozu. V podzemí už ale bylo vyraženo výzkumné pracoviště patřící správě úložišť, kde budou odborníci v souvislosti s plánovanou stavbou úložiště v ČR řadu let zkoumat horniny.

SÚRAO zatím uváděla, že by měla koncem příštího roku zúžit počet zvažovaných území pro úložiště v Česku na čtyři, konečné místo pro stavbu navrhne do roku 2025. Samotné úložiště by mělo začít fungovat kolem roku 2065.