Vynálezci, kteří tvrdili, že umí z vody udělat levné palivo pro spalovací motory, většinou skončili s cejchem podvodníků, vědcům z US Army Research Laboratory v Aberdeen (Maryland) se to však nyní opravdu podařilo. Vyvinuli slitinu na bázi hliníku, která z vody uvolňuje vodík s takovou účinností, že dává naději na praktické využití.

Mohlo by to odstartovat revoluci v energetice, protože by odpadl hlavní problém vodíkového hospodářství, kterým jsou problémy při skladování tohoto výbušného plynu. Už nebude nutné, aby automobily a další dopravní prostředky poháněné vodíkem měly těžké tlakové lahve nebo speciální nádrže udržující plyn zkapalněný při velmi nízkých teplotách, protože pohonnou látkou se stane obyčejná voda. Takto získaný vodík by představoval ideální palivo: jeho slučování s kyslíkem je nejefektivnějším zdrojem energie a přitom jediným "výfukovým plynem" je nezávadná vodní pára.

Schopnost hliníku za určitých okolností z vody uvolňovat vodík je známa už dlouho. Hliník při tom nepůsobí jako katalyzátor rozkládající vodu na vodík a kyslík (jak mylně uvádějí některá média – v takovém případě by se jednalo o perpetuum mobile), ale do reakce vstupuje také. Váže se totiž na kyslík mnohem urputněji než vodík, takže ho z vodní molekuly (obrazně řečeno) vyžene. Díky tomu se mimo jiné při slučování hliníku s kyslíkem uvolňuje velké množství energie, což se využívá v zápalných směsích nebo v raketových motorech na pevná paliva.

Při reakci hliníku s vodou je výsledným produktem kromě vodíku buď hydroxid hlinitý, nebo oxid hlinitý. Dosud se to ale dařilo jen při extrémně vysokých teplotách, za přítomnosti drahých katalyzátorů a s účinností, která se i v nejlepších případech sotva blížila k 50 procentům. Vědci z US Army Research Laboratory ale tvrdí, že se jim to daří za běžných podmínek a s velmi vysokou účinností.

Analýza: Základní příjem lze zavést i v Česku. Podívejte se, jak by to šlo a jaký by to na vás mělo dopad

"Za dobu menší než tři minuty se reakce rozeběhla tak, že jsme dosáhli téměř stoprocentní účinnosti," řekl pro prestižní vědecký časopis Science vedoucí vývojového týmu Scott Grendahl.

Badatelé z US Army Research Laboratory oznámili, že slitina hliníku s další složkou uspořádanou do zvláštní nanostruktury je výsledkem vojenského programu s jiným cílem. Schopnost vytěsňovat z vody vodík objevili náhodou při běžném testování jejích vlastností. Druhou složku neprozradili. Látka se stala předmětem patentu a její výzkum dál pokračuje.

S podobnou zprávou přišli letos v dubnu také vědci z izraelského institutu Technion. Tým vedený Shanim Elitzurem zkoumá schopnosti hliníkového prášku obohaceného dalšími prvky uvolňovat z vody vodík s cílem nahradit fosilní paliva v letecké dopravě.

"Vodík by se vyráběl za letu na palubě letadla z vody a poháněl by jak motory, tak elektrické generátory a další systémy prostřednictvím palivových článků," uvedl dr. Elitzur pro server Phys.org. "Technologie řeší problémy, které byly dosud spojené se skladováním vodíku v podobě stlačeného nebo kapalného plynu."

Odborníci soudí, že hliníkové směsi by mohly představovat přelom ve vývoji vodíkové energetiky, k praktickému uplatnění ale zbývá ještě ujít dlouhou cestu. V US Army Research Laboratory se podařilo uskutečnit reakci pouze v laboratorních podmínkách a krátkodobě, zatímco v motorech bude nutné vyřešit průběžné mísení kapalné složky (vody) s pevnou (hliník), odvod zplodin, jímž je pevný oxid hlinitý a další problémy.

Vyrábět motorové palivo z vody se v minulosti snažilo mnoho vynálezců, není přitom bez zajímavosti, že i u nás. Například České slovo z roku 1934 informuje čtenáře o jakémsi J. Voldánovi z Hlinska, který se chystá patentovat výrobu paliva z vody za pomocí blíže nespecifikovaných solí a elektřiny. O dalších osudech vynálezu a jeho tvůrce však dobový tisk mlčí.