Dvě minuty obav zažili obyvatelé ostrova Hokkaidó, než přeletěla severokorejská balistická raketa Hwasong-12 nad japonským územím. O dalších dvanáct minut později se rozlomila na tři kusy, které dopadly do Tichého oceánu.
"Tento krok je bezprecedentním, vážným a smrtelným ohrožením naší země," uvedl japonský premiér Šinzó Abe. Lidé dostali varování před raketovým útokem do mobilů v SMS, zpráva se okamžitě objevila ve vysílání všech televizních stanic. Houkaly sirény, zastavily se vlaky. "Nebyla jsem na to připravená. Ani nemáme žádné kryty. Jediné, co můžeme udělat, je odstoupit dál od oken," řekla agentuře Reuters Ajaka Nišijimová z města Morioka z oblasti, nad níž střela letěla.
Japonská protiraketová obrana se nepokoušela Hwasong-12 sestřelit, protože očekávala dopad trosek do oceánu. Tokio má k dispozici systémy SM-3 a Patriot PAC-3, jež však nezaručují zásah rakety, jako byla tato severokorejská.
KLDR odpálila raketu pravděpodobně z přistávací plochy na letišti v Pchjongjangu. Demonstrovala tak svoji schopnost střílet z mobilních zařízení, která se mohou přesouvat, a zároveň dokázala, že hrozby útoku na americkou základnu na ostrově Guam jsou reálné. Guam je vzdálen od Severní Koreje 3400 kilometrů, střela přes Japonsko urazila dráhu zhruba 2700 kilometrů.
Diktátorská Korea ukázala odpálení rakety, která měla přeletět nad Japonci
Test provedl diktátor Kim Čong-un necelý týden poté, co jej americký ministr zahraničí Rex Tillerson pochválil za "zdrženlivost". Za to, že neprovádí další testy. Letos severokorejský režim odpálil už třináct raket.
"Spojené státy by měly vědět, že nemohou porazit Korejskou lidově demokratickou republiku ekonomickými sankcemi ani vojenskými hrozbami. Nedonutí nás ustoupit ani o píď na cestě, kterou jsme si zvolili," napsal deník Rodong Sinmun, který je oficiálním médiem vládnoucí Korejské strany práce.
Japonsku vojenská dohoda s USA zaručuje, že mu americká armáda pomůže s obranou v případě napadení jinou zemí. Neřeší to ale hrozbu prvního úderu Severní Koreje. Japonské ministerstvo obrany proto zvažuje, že si stejně jako Jižní Korea pořídí americký systém protiraketové obrany THAAD. Ten je schopen zasáhnout střelu ve výšce 150 kilometrů nad zemským povrchem.
Kromě toho sílí v Japonsku hlasy, že doktrína spoléhání se jen na americkou pomoc je zastaralá. Stejně tak jako pacifistická ústava, přijatá po porážce císařství ve druhé světové válce. A že je třeba posílit letectvo, aby mohlo účinně zasáhnout území nepřítele. Nejen kvůli Severní Koreji, ale i kvůli Číně, s níž má Japonsko vážné spory o kontrolu nad některými oblastmi Východočínského moře.
Zatímco Tokio protestovalo proti odpálení severokorejské rakety jen slovně, prezident Jižní Koreje Mun Če-in nařídil letectvu provést simulaci úderů na politické a armádní vedení severního souseda. Čtyři letouny F-15 svrhly bomby na cíle, které měly představovat sídla špiček severokorejského režimu.
Soul zároveň zdůrazňuje, že si válku nepřeje a dává přednost diplomatickému jednání. Mun Če-in získal od amerického prezidenta Donalda Trumpa slib, že USA budou jakýkoliv útok na Severní Koreu dopředu konzultovat.
Diktátorská Korea ukázala odpálení rakety, která měla přeletět nad Japonci
