Vláda v Tokiu přiděluje japonským ozbrojeným silám od roku 2013 stále více peněz. Sílící obavy ze sebevědomé Číny a agresivní Severní Koreje, jejíž balistická střela v úterý přeletěla severojaponský ostrov Hokkaidó, přiměly ministerstvo obrany, aby požádalo premiéra Šinzóa Abeho o další zvýšení výdajů.

Ve fiskálním roce 2018 (od 1. dubna) by měly výdaje na obranu ve srovnání s nynějším rozpočtem stoupnout o 2,4 procenta na rekordních 5,26 bilionu japonských jenů (v přepočtu skoro 1,2 bilionu korun). Mírně by přesáhly jedno procento hrubého domácího produktu.

Kabinet tento návrh podle serveru thediplomat.com důkladně zváží. Proti může být ministerstvo financí s poukazem na rychle rostoucí sociální výdaje spojené se stárnutím japonské populace.

Japonští generálové naléhají především na výstavbu pozemního systému protiraketové obrany Aegis Ashore, který by byl schopen včas zneškodňovat i balistické rakety dlouhého doletu. Japonsko dosud chrání převážně systém umístěný na námořních plavidlech umožňující čelit jenom střelám středního doletu.

Vybudovat účinnou protiraketovou obranu však není možné bez nového, vysoce výkonného amerického radaru Spy-6. Ten je součástí zmíněného Aegis Ashore, který letos začala vyrábět americká zbrojovka Raytheon. Japonsko se zatím s Washingtonem nedohodlo, za jakých podmínek by ho mohlo získat. Přitom plánuje dvě baterie Aegis. Bez raket každá z nich přijde zhruba na 700 milionů dolarů.

Země s nejvyššími zbrojními výdaji

Japonce americké váhání s novým radarem rozladilo. Tváří v tvář severokorejským pokusům s raketami se cítí ještě zranitelnější. Dokonce mohou pochybovat o tom, zda USA myslí vážně svůj závazek hájit svého klíčového spojence ve východní Asii, poznamenává agentura Reuters.

Přitom nový americký velvyslanec v Tokiu William Hagerty během svého prvního přijetí u premiéra Šinzóa Abeho spojenectví označil za "zásadní a neotřesitelné". Pokud Američané nový radar neposkytnou, Japonci budou muset vybavit systém protiraketové obrany svým dosavadním radarem, sdělil agentuře Reuters v Tokiu zasvěcený zdroj. Podle něj by to znamenalo, že japonské letouny vybavené raketami vzduch-vzduch sice mají dolet dostatečný k tomu, aby účinně zasáhly, ale co to je platné, nezjistí-li radar nepřátelskou střelu včas.

Japonsko bude posilovat také své vojenské loďstvo. Letos ho doplnilo například vrtulníkové plavidlo Kaga. Nazývá se stejně jako jedna ze šesti letadlových lodí, z nichž 7. prosince 1941 startovaly stroje útočící na Pearl Harbor. "Tokijská vláda už od 50. let minulého století obezřetně investuje do stavby ponorek, které jsou na vysoké technické úrovni," míní na serveru CNN analytik Corey Wallace zabývající se bezpečnostní politikou Japonska.

Ale ne všechny zbrojní projekty, které tato země plánuje, mají obranný účel. Letošní rozpočet pamatuje částkou téměř 90 miliard jenů na nákup bojových letounů F-35. Na vývoj nové letecké pumy má jít 10 miliard jenů.

Čína reaguje na japonské zbrojní záměry podrážděně. Ministerstvo zahraničí v Pekingu uvedlo, že Tokio hodně přehání, poukazuje-li na "čínskou hrozbu".