Severní Korea provedla o víkendu další test jaderné bomby. Podle severokorejské televize byla zkouška "naprosto úspěšná". Někteří analytici to pokládají za zkoušku toho, nakolik za Severní Koreou stojí její jediný spojenec, Čína. Spojené státy požadují proti Severní Koreji tvrdý postup a zavedení dalších ekonomických sankcí k těm, které už nyní platí. Peking sice výbuch odsoudil, ale neoznámil, zda sankce podpoří, a vyzývá k návratu "k diskusi".

Příkaz k jadernému testu prý vydal osobně severokorejský diktátor Kim Čong-un. Účelem cvičného výbuchu bylo podle severokorejské tiskové agentury KCNA otestovat technologii a konstrukci bomby, kterou bude možné vložit do hlavice mezikontinentální rakety. Pchjongjang letos dvakrát vyzkoušel mezikontinentální střelu, která může zasáhnout podstatnou část území Spojených států.

Podle severokorejského prohlášení nešlo o klasickou atomovou bombu založenou na štěpení materiálu, nýbrž o silnější a technicky složitější vodíkovou bombu. Tomu odpovídal i výbuch, desetkrát silnější než při posledním testu. Severní Korea dokonce zveřejnila záběry zařízení, které vypadá jako malá dvoustupňová vodíková puma.

Severokorejské atomové zbraně
Testy a sankce

Severokorejský vůdce Kim Čong-un nařídil v neděli zkoušku jaderné zbraně. Byl to první test od roku 2006 a šestý, zatím nejsilnější test. V roce 2006 – po mezinárodním tlaku – Severní Korea slíbila, že demontuje svá jaderná zařízení. V roce 2009 slib zrušila a provedla další test. Následovaly mezinárodní sankce, které se neustále stupňují. Severokorejský jaderný program to ale nezbrzdilo.

Nelze ale potvrdit jeho pravost. "Nevíme, zda ta věc není jen plná pěnového polystyrenu," cituje list The Financial Times Melissu Hanhamovou, zbrojní expertku z kalifornského Middlebury Institute of International Studies. Přesto síla výbuchu napovídá, že Severní Korea podstatně vylepšila své zbraně.

Další odborníci spekulují o tom, proč takovou zbraň Kim Čong-un zkouší a proč právě nyní. Země už dříve provedla pět jaderných testů − tímto šestým mohla dokončit své jaderné testování. Například Pákistánu, který se také stal jadernou mocností přes protesty USA, stačilo dohromady šest nukleárních testů.

Vodíková zbraň

Severní Korea tvrdí, že nyní otestovala termonukleární vodíkovou bombu. Ta je založena na slučování atomových jader. Je silnější a technicky složitější než klasická jaderná bomba využívající štěpení atomu. Severní Korea prý vyzkoušela vodíkovou bombu už v roce 2016. Experti tomu ale nevěří. Není jasné, zda Severní Korea zvládne zmenšit nálož tak, aby ji dokázala umístit na raketu a použít jako zbraň. Letos vyzkoušela střely schopné zasáhnout podstatnou část území Spojených států.

Načasování možná souvisí s výběrem nového stranického vedení v Číně před sjezdem tamní vládnoucí strany plánovaným na říjen. Tvrdí to například Čao Tchung z pekingského think-tanku Carnegie-Tsinghua Center for Global Policy, kterého citoval list The Wall Street Journal. Sjezd má potvrdit v čele strany současného prezidenta Si Ťin-pchinga.

Prezident prý sice nemá Kima osobně rád a nepodporuje jeho jaderná dobrodružství, ale zároveň se drží v čele strany díky slibům "stability" Číny. Nezbývá mu proto než Kima a jeho režim, který je na Pekingu ekonomicky závislý, podpořit. Razantní zásah proti Kimovi, například jeho odříznutí od dodávek ropy a ropných produktů z Číny, by mohl vést k otřesům či pádu Kimovy diktatury a tím i k ohrožení stability Číny a pozice Si Ťin-pchinga.

Po tvrdých čínských sankcích by Severokorejci mohli začít hromadně prchat do Číny, což by Pekingu způsobilo ekonomické potíže. Nebo by se Severní Korea zhroutila. Pak by ji pohltila Jižní Korea, americký spojenec.

Představa amerických základen poblíž čínských pozemních hranic je ale pro Peking nepřijatelná. Z přemísťování čínských jednotek v poslední době se zdá, že v takovém případě by Peking vojensky zasáhl.

Jak si postěžoval na Twitteru americký prezident Donald Trump, "Severní Korea je hanbou pro Čínu, která se snaží (USA se severokorejským jaderným nebezpečím) pomoci, ale jen s malým úspěchem."