Velké přírodní katastrofy mívají stovky či tisíce postižených. Zároveň ale existují příběhy a fotografie, které se do paměti vrývají jako ikonické obrazy katastrof. Pro hurikán Harvey, který zpustošil Texas a část Louisiany, je jedním z takových obrazů fotografie domova důchodců na východním předměstí Houstonu.

V zaplaveném domově sedí po ramena ve vodě senioři. Dramatická situace kontrastuje se zvláštním, až absurdním klidem zúčastněných.

Dnes už víme, že domov důchodců s hořce ironickým názvem La Vita Bella, tedy "krásný život", byl evakuován. Nikdo přitom nezahynul, všechno dopadlo dobře, je možné zapomenout.

Právě tento výjev ale nemůže dostat z hlavy John Jacob, ředitel programu Povodí texaského pobřeží na Texas A&M University. "Ten domov tam nikdy neměli postavit," uvedl pro deník Washington Post. Podle databáze americké Federální agentury pro krizové situace stojí dům v záplavovém území.

V této zóně tedy neměl vůbec stát, a když už jej stavebníci prosadili, měl být podobně jako v jiných městech Spojených států vyvýšený nad okolní terén nejméně o šedesát centimetrů.

Jenže v Houstonu normy neplatí. Oficiální webová stránka města říká, že Houston je "The City of No Limits", tedy město bez hranic. Tím ale z hlediska urbanismu podle profesora Jacoba není, představuje spíše "Divoký západ Ameriky".

Houston je největším americkým městem, jež nemá územní plán, který by určoval, jaké plochy mají čemu sloužit a za jakých podmínek se smí kde stavět.

"Zbytečně tu lidi vystavujeme nebezpečí," komentoval Jacob nejen příběh domova důchodců, ale celého města Houston. Provazce deště, které crčely z bouře Harvey na metropolitní oblast Houstonu, byly bezesporu výjimečným klimatickým jevem. Na město spadl sloupec vody o výšce 1,3 metru. Pod takovým přívalem by se ocitlo pod čárou ponoru každé město.

Odpovídají tomu už známé ničivé následky hurikánu. Harvey po sobě v Texasu zanechal, podle dat z uplynulého víkendu, nejméně 50 mrtvých, 100 tisíc zničených domácností, přes milion lidí vyhnal z domovů.

180 miliard dolarů

je částka, na kterou odhaduje škody v Texasu způsobené hurikánem Harvey a následnými záplavami texaský guvernér Greg Abbott. Současná katastrofa by tak předčila řádění hurikánu Katrina v roce 2005.

Celkový odhad škod se však zatím značně různí. Od sumy 80 miliard dolarů k více než dvojnásobku, a možná až k číslu 180 miliard, jak o víkendu uvedl guvernér Texasu Greg Abbott. Harvey by se tak stal nejničivějším hurikánem americké historie.

Dosavadní velký rozptyl v odhadech finální sumy způsobuje několik faktorů. Se svým petrochemickým průmyslem by byl Houston − jako samostatný stát − dvacátou třetí největší ekonomikou světa, hned za Švédskem a těsně před Polskem.

Ve městě sídlí 20 společností ze seznamu Fortune 500, který řadí americké korporace podle jejich obratu. "Oblast širšího Houstonu je jedním z motorů americké ekonomiky," říká studie analytické společnosti IHS Markit. Houston má druhý nejvytíženější přístav v USA, jeho dvě letiště ročně obslouží 26 milionů pasažérů. A právě na tom, jak dlouho se bude tamní ekonomika vzpamatovávat z následků hurikánu, budou záviset konečné škody.

Je zde však ještě jedna neznámá. Teprve až voda ustoupí, se ukáže rozsah škod na rodinných domech a na zaplavených autech, tedy na soukromém majetku. Což by šlo samozřejmě říct také o jiných hurikánech a jiných městech USA. Jenže Houston je opravdu specifický. "Tato škoda bude pravděpodobně vyšší než u většiny nedávných hurikánů," uvedl Adam Kamins, ekonom Moody's Analytics pro list Wall Street Journal. V mnoha místech metropolitní oblasti Houstonu, kde byly záplavy nejhorší, je podle Kaminse "velmi vysoká hustota osídlení". Proto lze prý očekávat "velmi vysoké škody na majetku a vozidlech".

Zní to podezřele, až nepochopitelně − nejen domov důchodců, ale celé husté koberce rodinných domků stojí na územích, jež se opakovaně ocitají pod vodou. A to nejen za extrémních událostí, jako byl hurikán Harvey, ale i za menších bouří.

V květnu 2015 v Houstonu během jednoho dne napršelo necelých třicet centimetrů, v následné záplavě se utopilo, především v autech, osm lidí. A loni v květnu si obdobně intenzivní déšť vyžádal šest obětí.

Za něco z toho mohou, jak pro deník The Guardian vysvětlil geograf z Texas A&M University Sam Brody, přírodní podmínky. "Houston leží v plochém, nízko položeném území, které se špatně odvodňuje a zároveň je vystaveno častým prudkým dešťům a bouřím. To vše vede k tomu, že město je náchylné k povodním." K čemuž je podle Brodyho potřeba ještě přičíst klimatické změny. "Hladina moře v Mexickém zálivu se zvyšuje a víme také, že deště jsou stále silnější," doplňuje Brody.

Jenže kromě "matky přírody" je zde ještě jeden důležitý − a podle Brodyho podstatnější − důvod, proč právě Houston vede mezi americkými městy ve statistice obětí a škod způsobených dohromady záplavami za uplynulých čtyřicet let.

"Houston je jedničkou mezi městy, kde lidmi vytvořené prostředí zásadně zesiluje dopad záplav. A žádné další město se mu v tomto ani nepřibližuje," tvrdí Brody.

Dokonalá bouře problémů

Houston je městem rozmachu. V roce 2015 v něm žilo 2,2 milionu lidí, o čtvrtinu více než v roce 1995. Předměstí se za stejnou dobu populačně rozrostla dokonce o 42 procent, na 4,4 milionu. Celá širší metropolitní oblast tak obnáší bezmála 7 milionů obyvatel. Jen v roce 2015 jich tam přibylo 160 tisíc.

NEJNIČIVĚJŠÍ HURIKÁNY V USA

Každý z nich potřebuje někde bydlet a dojet domů autem. Město se rozrůstá a betonuje. S rozlohou 600 mil čtverečních je Houston největším americkým městem. A to vše, připomeňme znovu, bez územního plánu.

"Je to skutečně dokonalá bouře ekonomiky, populace a zabírání půdy," použil profesor Matthew Festa ze South Texas College of Law výraz "perfect storm" (obecně vyhrazený pro skutečné bouře, jako byl například hurikán Harvey) pro vystižení situace, ve které se Houston a jeho obyvatelé vlastním přičiněním ocitli. "Záplavy jsou odrazem rozmachu bez jakékoli kontroly rozvoje, kde se staví a jak se staví," vysvětlil profesor Festa pro urbanistický web NextCity.org.

Město kus za kusem osekává přírodní prostředí ve svém okolí. "Tím ulamujeme kusy ze štítu, který město chrání," dodává profesor.

Mezi lety 1992 a 2011 se plocha přírodního propustného povrchu, který je schopen vstřebávat vodu, na širším území města Houston zmenšila o 30 procent. A naopak plocha pevných nepropustných povrchů zhruba za stejnou dobu (1996 až 2011) zabrala o čtvrtinu více z území města. Celkově je dnes 40 procent plochy Houstonu pokryto nepropustným povrchem.

"A není pochyb o tom, že tento vývoj v průběhu času zesiluje dopady přívalových srážek a následných povodní," uvedl Sam Brody už loni na podzim pro společný investigativní projekt listu The Texas Tribune a novinářského sdružení ProPublica, který podrobně zkoumal souvislost mezi nekontrolovaným rozvojem Houstonu a vyšší frekvencí tamních záplav.

Podle jednoho z průzkumů Texas A&M University z roku 2015 by jeden akr obnoveného přírodního povrchu svou absorpční schopností vyvážil množství vody, které se nasbírá na dvou akrech rodinného domku s okolním zpevněným povrchem.

Nebo by nahradil jeden akr betonové dálnice či asfaltového parkoviště.

Jenže pro Houston, jak alespoň ukazují všechny dosavadní zkušenosti, zůstane u čistě "akademické" studie, jejíž závěry město nejspíše nepoužije.

Stále vpřed, vstříc dalšímu hurikánu

Obrovskou výstrahou byl pro Houston v září 2008 hurikán Ike. Z Mexického zálivu jeho dráha mířila přes Galveston přímo na Houston. Národní meteorologická služba USA tehdy vydala toto varování: "Zaplaveny mohou být všechny části města a pravděpodobně celé komunity na pobřeží. Lidem, kteří žijí v přízemních a jednopatrových domcích a kteří se nebudou evakuovat, hrozí smrt."

Tehdejší prezident George Bush předem vyhlásil stav ohrožení, z oblasti se evakuovalo přes milion lidí. Odhady možných škod šly do čísel, která předstihovala i současné projekce po hurikánu Harvey. Ike se nakonec Houstonu vyhnul, stočil se více k východu, ale i tak po sobě v Texasu zanechal 74 obětí a 30 miliard dolarů škod.

"Hodně jsme se tehdy naučili," řekl Sam Brody loni v prosinci pro výše zmíněný investigativní projekt listu Texas Tribune a ProPubliky o zkušenosti z hurikánu Ike. Ale jak už tehdy dodal, co se týče zranitelnosti, je na tom Houston od té doby ještě hůře. "Jenom jsme mezitím prachovnici napěchovali pro mnohem větší bouři," doplnil Brody.

Jen od roku 2010 bylo v širší oblasti Houstonu postaveno sedm tisíc obytných budov v místech, která federální vláda označila za riziková záplavová území. Podle federálních zákonů by měly mít tyto budovy pojištění proti povodním. Ale ani tato pravidla se v Houstonu nedodržují, podle analýzy deníku Washington Post je pojištěna jen čtvrtina těchto domácností.

První oficiální odhad skutečných škod po hurikánu Harvey vydá americká Národní agentura pro oceány a atmosféru zhruba za měsíc. Současné projekce je podle deníku New York Times nutné považovat za "poučené odhady". Ovšem i podle New York Times může Harvey nakonec předskočit i Katrinu.

"Velmi pravděpodobně utratíme desítky miliard dolarů za obnovu Houstonu, aby vše bylo jako dosud. A pak budeme čekat na další bouři," vystihl Rob Moore, analytik neziskové organizace Natural Resources Defense Council, pro americký publicistický web Quartz, očekávaný vývoj − že Houston se nejspíše jen tak nepoučí. "Město bez hranic" se bude asi i dále rozvíjet jako urbanistický Divoký západ. S betonem přes záplavová území vstříc dalšímu hurikánu.