Severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi se podařilo to, o co usiloval jeho otec a děd, kteří zemi vládli od jejího založení v roce 1948: vrazit klín mezi Spojené státy a jejich asijské spojence.

Jižní Korea a Japonsko se začínají obávat, že by se USA mohly nechat vyprovokovat k otevřenému konfliktu.

Severní Korea v sobotu uskutečnila svůj šestý pokus jaderné zbraně, tentokrát nejsilnější od roku 2006, kdy s nimi začala. Pchjongjang tvrdí, že jde o vodíkovou bombu, kterou navíc může namontovat na raketové nosiče, jež testuje už od poloviny 80. let. Západní experti o tom pochybují, ale nemohou to vyloučit. V létě po výhrůžkách amerického prezidenta Donalda Trumpa Kim Čong-un tvrdil, že když bude chtít, může zasáhnout americký tichomořský ostrov Guam, a dokonce i kontinentální Spojené státy.

SEVEROKOREJSKÉ RAKETY A JEJICH ODHADOVANÝ DOLET

Vojenská provokace se navíc může brzy zopakovat. Soul v pondělí varoval, že Pchjongjang chystá další test mezikontinentální balistické rakety.

Příležitost může být nadcházející sobotu, v den výročí založení Korejské lidově demokratické republiky. Podobná výročí Severokorejci rádi využívají k demonstraci své síly.

Dlouhodobým cílem Severní Koreje je dostat Američany k přímým rozhovorům a získat tak v očích světa uznání coby jaderná mocnost. Washington dosud odmítal se Severní Koreou jednat jinak než v rámci šestičlenné skupiny, jejímiž členy jsou i hlavní severokorejský spojenec Čína, Rusko, Japonsko a Jižní Korea. Poslední silný jaderný test byl podle řady expertů vzkazem pro čínského vůdce Si Ťin-pchinga, aby Američany přesvědčil k přímým rozhovorům s Pchjongjangem.

Nabídku pro mírové rozhovory v pondělí učinilo Švýcarsko, kde nynější severokorejský vůdce Kim Čong-un studoval.

Poslední jaderný test přišel v době rostoucího napětí mezi USA a Jižní Koreou. Trump v tweetu obvinil jihokorejské vedení z politiky ústupků. Ve stejnou chvíli přitom jihokorejské bitevníky F-15 během cvičení demonstrovaly, že mohou zničit severokorejská jaderná zařízení − shazovaly bomby ničící hluboko umístěné bunkry.

Nový jihokorejský prezident Mun Če-in na začátku července Severní Koreji nabídl otevřenější a vlídnější politiku. Kim Čong-un ale nejspíš využil Trumpovy slabosti pro rychlou střelbu neuvážených tweetů a zároveň nejistoty, do níž se po Trumpově nástupu dostali asijští spojenci Washingtonu.

Šlo jednak o zajištění bezpečnosti, ale také třeba o obchodní válku − tedy předpokládané vypovězení dvoustranných obchodních smluv Japonsku a Jižní Koreji. A Trump začal Severní Koreji nejen vyhrožovat vojenským úderem, ale teď k tomu ještě přidal výhrůžku směrem k Jižní Koreji: že USA právě nyní odstoupí od obchodní dohody se Soulem. Podle deníku Washington Post by oficiálně Bílý dům mohl oznámit konec dohody už tento týden.

Washington zároveň zdůraznil, že severokorejské akce může vyřešit i silou. "Máme vojenské možnosti a prezident chtěl být o každé z nich informován," řekl americký ministr obrany Jim Mattis.

Jihokorejci sice cvičením ukázali, že jsou schopni tvrdého úderu, ale podobně jako severokorejský vůdce hrají především hru gest, kde se nesmí dát protivníkovi najevo slabost. Korejští lídři na obou stranách hranice rozdělující poloostrov vědí, že otevřený konflikt by znamenal statisícové ztráty na životech.

"Prezident Mun si nemůže dovolit vojenské řešení, protože Jižní Korea by byla největší obětí. Washington se obává, že Munův návrh dialogu dovoluje Severní Koreji pokračovat ve vojenských provokacích," řekl deníku Financial Times profesor
Univerzity severokorejských studií Koo Kap-woo.

Po posledním testu i jihokorejský prezident Mun rozhodl, že vůči Kimovi je třeba být ostřejší. A dal stranou červencovou mírovou nabídku. Mun také nedávno řekl, že mu ve Washingtonu slíbili, že bez vědomí Soulu Američané nepodniknou žádnou vojenskou akci − tento slib ale podle listu New York Times Bílý dům nepotvrdil.