Každý správný populista je i zdatný alibista, dalo by se zarýmovat. A prezident Donald Trump budiž toho příkladem. Sliby rozdává po hrstech, ale když je nedokáže plnit či jsou pro něj politicky vachrlaté, přehodí zodpovědnost jinam. V ústavním systému USA to často znamená na Kongres.

Stejně to teď udělal s osudem zhruba osmi set tisíc mladých lidí, které před ztrátou pracovního povolení a možnou deportací z USA dosud chránilo opatření, tzv. program DACA.

Ten před pěti lety zavedl Trumpův předchůdce v úřadě Barack Obama.

Čistě z litery imigrační legislativy jsou tito mladí lidé nezákonnými přistěhovalci. Do Ameriky přišli ilegálně s rodiči jako děti, nejčastěji tak, že rodina v zemi zůstala po vypršení platnosti turistického či pracovního víza. Osobnostně, svojí životní zkušeností, jsou to ale skrz naskrz Američané.

Sprostí ilegálové i úžasné děti

Celá polovina lidí zapsaných v programu DACA do USA přišla ve věku do šesti let a většina z nich ve Spojených státech žije dvacet let. Zemi svého původu znají spíše jen z vyprávění rodičů, jejich domovem je Amerika.

Obama pro účastníky programu navíc nastavil jasné podmínky. V době jeho vzniku, v roce 2012, museli dělat nebo už mít hotovou střední školu a nesměli mít problém se zákonem. A drtivá většina z nich nabídnutou šanci využila. Z šedé zóny "ilegálů" přešli do aktivního života. Studují univerzity, z profesí typu "babysitting" se jejich kariéry změnily v podnikatele, vládní zaměstnance, vojáky.

Co víc by si Amerika vlastně mohla přát? Motivované mladé lidí, kteří se snaží dokázat, že patří do společnosti, chtějí pracovat, vydělávat, koupit si domek a auto, prostě si splnit svůj americký sen. I proto se pro ně v USA vžilo označení "dreamers".

Jenže jak už bylo řečeno, ze zákona jsou "snílci" stále "ilegálové". A Donald Trump, kterého do Bílého domu vynesl i nekompromisní postoj vůči ilegální imigraci, v kampani svému věrnému voličskému jádru slíbil, že s ilegály zatočí.

Program DACA je "protiústavní amnestie" nezákonných přistěhovalců, a tak všichni ven!

Po příchodu do Bílého domu se Trumpovi věc trochu rozležela v hlavě. Možná proto, že podle průzkumů si většina Američanů, a to včetně republikánů, myslí, že "snílci" by měli mít šanci zůstat v USA a zasloužit si americké občanství.

Nebo to byly přímluvy dcery Ivanky, že vyexpedovat z USA lidi, kteří tam založili a vybudovali svůj život a žádný jiný nemají, by bylo kruté. Trump v každém případě signalizoval, že otáčí. "Jsou to úžasné děti," řekl o "snílcích" a vzkázal jim, že o nich rozhodne s "velkým srdcem", že mohou "zůstat v klidu".

Dva sliby, které si navzájem odporují, ale splnit nelze. Trumpova voličská základna, jejíž ideologové jsou stále v prezidentově okolí, chce vidět tvrdého a nekompromisního prezidenta, takového, jakého poslala do Bílého domu.

Zároveň ale Trump ví, že pro většinu Američanů "snílci" nejsou ti "kriminálníci", kteří z Mexika přicházejí "znásilňovat americké ženy". Jak Trump o ilegálních přistěhovalcích mluvil v předvolební kampani.

Co s tím? Šup s problémem někomu jinému na stůl. Trump program DACA tento týden zrušil s šestiměsíčním odkladem. Podle prezidenta je na Kongresu, aby do té doby přijal zákon, který postavení "snílků" vyřeší. Vypadá to logicky, v americkém ústavním pořádku má imigrační zákony v popisu práce Kongres.

Jenže fakticky je to tak, že Trump si nad snílky umyl ruce.

Alibista in Chief

Bez aktivní Trumpovy snahy, kdy by mohl a měl v duchu prezidentského systému s Kongresem spolupracovat, nebo ho spíše ještě tlačit, aby splnil jeho politické zadání, je velmi nejisté a podle řady komentátorů nepravděpodobné, že Kongres legislativu schválí.

Trump ovšem věc alibisticky vysedí. Co já? To Kongres má zodpovědnost! A až příští rok v březnu ochrana "snílků" vyprší, ale žadná záchranná legislativa nebude na stole, začne nejspíše Trump zuřivě tweetovat o hrůze hrůz, co Kongres dopustil. Tak tomu se v angličtině říká "Alibista in Chief".