Hlasování o nezávislosti Katalánska na Španělsku zvýšilo napětí mezi Barcelonou a Madridem více, než se čekalo. Španělská policie se pokusila zabránit konání nedělního referenda a použila proti stoupencům nezávislosti gumové projektily. I když to katalánský zákon zakazuje. Podle tamní vlády se Katalánci jasně rozhodli pro odtržení.

Podle katalánského listu El Periodico je země v nejhorší ústavní krizi za celá desetiletí. Násilí povzbudilo zastánce rychlé nezávislosti Katalánska a Madrid by se mohl pokusit převzít kontrolu nad touto autonomní oblastí. Španělské banky v čele s Banco, Sabadell a Caixabank, které mají v Katalánsku centrálu, zaznamenaly v pondělí výrazné ztráty na burze.

V souvislosti s referendem bylo podle katalánské vlády zraněno až 840 lidí. "Nemůžeme být ve společném státě, když používá obušky a policejní brutalitu," řekl v televizi bývalý katalánský premiér Artur Mas. Španělská policie hlásí jen méně zraněných a tvrdí, že demonstranti házeli kameny.

Vše o boji katalánců za nezávislost

Madridská vláda vysvětluje, že se musela pokusit o zastavení referenda, protože je podle španělských zákonů nelegální. Výsledky hlasování mají být do dvou dnů. Není jasné, na kolika místech se podařilo policii hlasování znemožnit a jak sčítání ovlivní to, že španělské úřady vyřadily z provozu počítačové systémy. 

Nedělního referenda o nezávislosti Katalánska se podle tamní vlády zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z 5,34 milionu katalánských voličů. "Dá se říci, že to jsou konečné výsledky, protože tato čísla se už téměř nezmění," uvedl mluvčí vlády.

Referendum je podle katalánského zákona platné bez ohledu na účast. Vzhledem k tomu, že odpůrci nezávislosti většinou nechodí k urnám, konečný výsledek by měl být jasný. Katalánská vláda má pak do 48 hodin vyhlásit nezávislost. Předpokládá to zákon přijatý tamním parlamentem ve zrychleném čtení.

Španělský premiér Mariano Rajoy může podle ústavy převzít přímou kontrolu nad autonomním regionem. Není ale jasné, jak se zachová katalánská policie. Ta odmítla spolupracovat s centrálními úřady v pokusu znemožnit referendum. Snaha zrušit katalánskou autonomii může napětí ještě zesílit.

Madrid referendum o vyhlášení nezávislosti odmítá proto, že jej nedovoluje španělská ústava. I kdyby referendum bylo legální, zastánci nezávislosti by zřejmě prohráli. Odtržení od Španělska podporuje podle průzkumů veřejného mínění jen něco přes 40 procent obyvatel Katalánska. Změna ústavy, aby se referendum mohlo konat, byla v centrálním parlamentu neprůchodná. Navíc kdyby ji premiér Rajoy navrhl, patrně by ve španělské politice skončil.

Luis de Guindos, španělský ministr hospodářství, se pokusil ještě před referendem zapůsobit na Katalánce. V rozhovoru pro list Financial Times jim slíbil více peněz ze státního rozpočtu a širší autonomii v oblasti financí. Ale pod podmínkou, že se vzdají hlasování. Není ovšem jasné, zda tato nabídka z Madridu platí i po referendu a jestli by to Kataláncům stačilo.

Katalánci si od nezávislosti slibují posílení své ekonomiky a konec "doplácení" na Madrid. Katalánsko je nejbohatším španělským regionem, tvoří asi 20 procent celé ekonomiky a je srovnatelné s Portugalskem.

Katalánci navíc od centrální vlády už jeden slib dostali. Zákon o rozšířené autonomii však zrušil v roce 2010 ústavní soud, mimo jiné proto, že v něm Katalánci byli označeni za "národ". Přispělo to k tomu, že se separatisté dostali v Katalánsku do vlády a vyhlásili referendum.

Text byl aktualizován v celém rozsahu.