Nezávislá média měla být během podzimu další součástí společnosti, kterou by chtěla polská konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) dostat pod svoji kontrolu. Protože se ale nečekaně dostavily potíže se schvalováním reformy soudnictví, útok na vládě nepříznivé noviny, časopisy, rozhlasové stanice a televize se zatím nejspíš odsouvá.

PiS chce omezit hlavně zahraniční vlastníky. Silnou pozici mají německé vydavatelské domy, nikdy se ale nestaly dominantními. Oproti situaci v Česku v Polsku tradičně vládnou média vlastněná čistě polským kapitálem, jako je skupina Agora, jejíž vlajkovou lodí je deník Gazeta Wyborcza, nebo televizní skupina Polsat. Nejvlivnější televizní stanicí je skupina TVN, původně čistě polská firma, do níž před dvěma lety vstoupil americký investor. A právě zpravodajské relace TVN, a především její kanál TVN24, jsou nejen vůči vládě jedním z nejkritičtějších hlasů, ale zároveň určují většinu každodenní zpravodajské agendy.

TVN nyní slaví 20 let existence. Její americký vlastník se letos stal součástí skupiny kanálů Discovery.

Pokud by polská vláda chtěla nějakým způsobem omezit vlastnická práva zahraničních majitelů, měla by problém, protože by se dostala do konfliktu se svým největším deklarovaným zahraničním spojencem − vládou Spojených států amerických.

I z toho důvodu se vedení TVN cítí poměrně silné a vůči vládě si drží odstup. O tom ostatně svědčí i rozhovor, který na Ekonomickém fóru v Krynici poskytl HN nejvýše postavený Polák ve vedení skupiny TVN, místopředseda představenstva Piotr Korycki.

HN: Jak vysvětlit úspěch TVN na polském trhu, který je velmi tvrdý?

V říjnu oslavujeme 20 let od vzniku a během té doby jsme prošli opravdu velmi různorodými fázemi rozvoje. Firmu založili vizio­nářští podnikatelé Jan Wejchert a Mariusz Walter. O úspěchu tehdy rozhodl výběr týmu novinářů a manažerů a novátorský přístup ke zpravodajství i zábavě.

TVN začala fungovat chvíli před boomem polské ekonomiky v období před vstupem do Evropské unie. Přelomem se ukázalo zavedení ve své době velkých mezinárodních formátů, jako byl Big Brother, Agent, Mám talent či Tanec s hvězdami. TVN rychle začala určovat trendy polského televizního trhu. Byla vždy komerční televizí, financovanou jen z reklamy. Jakési zaváhání bylo vidět tři čtyři roky po startu, ale poradili jsme si s tím. V roce 2004 jsme přišli na varšavskou burzu, začali jsme růst jako finanční skupina, přidávali jsme další tematické kanály, kterých je už víc než deset. V roce 2015 jsme se stali součástí mezinárodního koncernu Scripps Networks Interactive (SNI).

HN: Přinesl vstup na burzu nějakou změnu?

Provedli jsme určité změny ve fungování firmy. Dluhopisy vydané na londýnském trhu nás donutily ke stejné transparentnosti a zprávám o výsledcích, jaké se požadují od amerických společností na burze. To přitáhlo zahraniční investory, až jsme byli jednou z 20 firem hlavního indexu varšavské burzy. Trvalo to do roku 2015, kdy přišel náš nový většinový vlastník SNI, jehož prostřednictvím jsme kótováni na newyorském trhu NASDAQ. Dobré bylo, že původní majitele nahradil investor ze stejné branže, který o svých investicích rozhoduje v dlouhodobější perspektivě.

Svoboda slova ohrožena není. Ale média jsou vyhraněná

HN: Jaké to je mít amerického, a nikoli evropského investora? V čem je rozdíl?

Američané jsou velmi otevření, jasně říkají, jaké jsou jejich cíle, požadavky, pravidla hry. Každodenní řízení firmy nechali v rukou stejného týmu jako předtím. Od příchodu SNI jsme zásadně zvýšili sledovanost, roste náš obrat a zisk. Pro TVN je to dobrá doba.

HN: Co polská konkurence dělá a vy ne?

Toho asi moc není. Ať to zní jakkoli, konkurence se spíš snaží napodobovat nás. Vidíme, jak roste Polsat, kterého si jako konkurenta velmi vážíme a který před pár lety také začal uvádět velké formáty a vyrábět vlastní seriály. Se zájmem a respektem se díváme na jejich novinky.

Veřejnoprávní televize má jiné úkoly, má misi. Není to náš přímý konkurent, soustřeďuje se na historická a další témata pro menší skupiny, která nejsou komerčně tak zajímavá, ale jsou to důležitá témata z hlediska společnosti.

HN: Bude na vás mít nějaký vliv zavedení televizního poplatku?

Onen poplatek na trhu de facto je, ale problém se týká jeho vybírání. Jeho nahrazení novou platbou, která se bude vybírat zároveň s daněmi, bude znamenat, že veřejnoprávní televize bude mít větší příjmy než dosud. Zatím žije z reklamy i z poplatku. Zvýšení prostředků z veřejné pomoci státu by mělo jít ruku v ruce s omezením reklamy.

Nyní je ale těžké hovořit o konkrétních věcech, neznáme detaily nového zákona.

Chtěl bych však zdůraznit, že o našem úspěchu v posledních 20 letech nikdy nerozhodoval objem dostupných peněz, nýbrž kvalita týmu a nos na to, které programy zaberou.

HN: Připravuje vás o diváky internet?

Zatím ještě ne. Vidíme, co se děje ve světě, sledujeme Netflix, Amazon, YouTube a další hráče. Oproti všem předpovědím sledovanost televize v Polsku roste. Od ledna do května strávil průměrný Polák před televizí přes 4,5 hodiny denně, o pár minut více než rok předtím. Polský trh je spíše blízko Itálii či Španělsku, kde je běžné sledovat televizi téměř pět hodin, než Skandinávii, Británii či Česku. Internet je pro nás možností, jak jich oslovit více − na naše weby jich měsíčně přijde osm milionů.

HN: A vidíte třeba úbytek mladších diváků, kteří by teoreticky měli sledovat víc internet než televizi?

Kromě rozvoje tradiční televize jsme před pár lety spustili největší webovou stránku v Polsku VOD Player, která nabízí pořady v plné délce, ne krátké klipy jako třeba YouTube. Průměrný uživatel ji sleduje přes pět hodin měsíčně. Nabízíme hlavně naši polskou produkci, vybrané filmy a seriály. To je naše nabídka pro mladého diváka, který nemá zájem sednout si večer v osm před televizi, ale dívá se na mobilu, v počítači nebo chytré televizi, kdy chce. Teď nabídku ještě rozšiřujeme.

HN: Poslední dobou se v Polsku objevují politické úvahy na téma změny vlastníků médií − tzv. repolonizace čili idea, že by vláda donutila zahraniční vlastníky, aby zmenšili své podíly v polských médiích. Obáváte se toho, i když máte americké majitele, což je z pohledu vládnoucí strany něco jiného než německý majitel?

Po změnách v různých oblastech fungování státu je zákon o dekoncentraci médií další věc, kterou vláda oznámila. V tuto chvíli ještě není známo konkrétní znění, takže se k němu nemohu vyjádřit.

Slyšíme, jak srovnávají náš mediální trh s jinými zeměmi, ovšem je třeba si uvědomit, že předpisy v těch zemích jsou dvacet třicet let staré, kdy televizní obsah nebyl dostupný přes internet.

HN: Slyšel jsem o francouzském modelu, který prý vláda zvažuje (silně omezuje pomocí kvót například obsah, který vysílají i soukromé stanice − pozn. red.).

A proč ne nizozemský či americký nebo nějaký jiný? Opravdu toho vím málo na to, abych to mohl komentovat. Ano, TVN má amerického majitele, další dvě velké skupiny − Polsat a veřejnoprávní televize − jsou polské. V tomto sektoru monopolizaci nevidím.

Za dva roky, kdy TVN patří do koncernu SNI, se náš obsah nezměnil. Rozšiřujeme programovou nabídku. Obrovský úspěch měl například náš program HGTV Home and Garden, který jsme spustili letos v lednu. Ve druhém čtvrtletí jeho sledovanost ve věkové skupině 16 až 49 let vzrostla o 500 procent. Pro tento kanál vytváříme původní polské programy, které fungují vedle těch amerických.

HN: Četl jsem takovou konstrukci, že by se TVN mohla zbavit zpravodajského kanálu TVN24, protože nový americký majitel Scrip­ps Discovery nemá zpravodajské kanály a mohlo by to vylepšit vztah firmy k vládní straně.

Jako člen vedení firmy o žádných takových plánech nevím. Chtěl bych jen zopakovat, že úspěch TVN byl od počátku založen na dokonalém propojení zábavy a zpravodajství. Přítomnost zpravodajství podle mě měla na úspěch firmy obrovský vliv.

HN: Od svých novinářů neslyšíte, že by se nějak změnila situace, že by na ně byl činěn nátlak?

Novináři TVN24 nebo Faktů (hlavní zpravodajská relace hlavního kanálu TVN − pozn. red.) léta pracují podle jasně daných novinářských standardů. Snažíme se poctivě a objektivně ukazovat to, co se děje kolem nás i ve světě. Diváci to oceňují. Poradenská firma Nielsen uvádí, že náš hlavní pořad Fakty má velmi dobrou sledovanost, ve druhém čtvrtletí dosahoval přes 24 % podílu na trhu.

HN: A proč tomu tak je? Poláci mají vášeň pro politiku?

Ano, i to má vliv − v rodinách, na setkáních s přáteli, na veřejnosti jsou často slyšet diskuse o politice. V případě TVN a TVN24 jde navíc ještě o novátorský způsob podání − jasný, jednoduchý, snadný. Našli jsme způsob, jak zprávy ukazovat široké skupině diváků.

HN: Je to kvůli politické situaci v zemi?

Jsme zemí, kde se v politice vždycky dělo hodně věcí. Politické události mají na zájem diváků vliv. TVN24 je už dlouho nejsledovanějším zpravodajským kanálem během pro Poláky nejdůležitějších událostí, jako byla smrt papeže Jana Pavla II., válka na Ukrajině, volby a podobně. Jen pár dní poté, co jsme v roce 2001 spustili kanál TVN24, se odehrály útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku, což byla první novinářská zkouška naší stanice.

HN: Takže nemáte pocit, že by svoboda médií v Polsku byla ohrožena?

Slyšíme o různých záměrech, které mohou změnit současná pravidla fungování na mediálním trhu. Zatím jsou to jen takové drby. A já rád hovořím o faktech.