Ve stínu jaderných testů Severní Koreje a možnosti, že americký prezident Donald Trump zruší dohodu, která brání Íránu vyvíjet jaderné zbraně, dostala letošní Nobelovu cenu míru globální koalice stovek nevládních organizací bojující za zrušení jaderných zbraní.

Zakladatelé Mezinárodní kampaně pro zrušení jaderných zbraní (ICAN) se inspirovali podobnou mezinárodní kampaní požadující zákaz pozemních min, která dosáhla zákazu použití protipěchotních min v roce 1997.

Letos v červenci se organizaci ICAN podařil nebývalý úspěch. OSN i na základě jejího lobbingu přijala Dohodu o zákazu jaderných zbraní, která zakazuje vývoj, testování, výrobu, držení, skladování a použití jaderných zbraní. I když dohodu v OSN přijalo v hlasování 122 států proti jednomu, v platnost vejde až poté, co ji ratifikuje nejméně padesát členských států. A jako u všech podobných smluv, ratifikace se může táhnout léta.

komentář teodora marjanoviče:
Nobelova cena protiatomovým aktivistům

OSN má celkem 193 členů.

Vyjednávání dohody v OSN se za Severoatlantickou alianci účastnilo pouze Nizozemsko, které pak jako jediné hlasovalo proti. Česká republika se spolu se skupinou dalších států vyjednávání vůbec neúčastnila a o smlouvě tedy nehlasovala.

ICAN byla založena v roce 2007 v australském Melbourne a tvoří ji 468 organizací ze 101 zemí. Nejvíc členů je z Austrálie, velké skupiny členů má také ve Francii nebo v USA. Česko má v ICAN dva zástupce, Lékaře za bezpečný život na Zemi a Svět bez válek a násilí.

První jmenovaná je česká sekce mezinárodní lékařské organizace, Mezinárodní sdružení lékaři proti jaderné válce.

Tato organizace získala Nobelovu cenu za mír v roce 1985.

Druhá jmenovaná vznikla původně ve Španělsku a od té doby se rozšířila do více než 30 zemí po celém světě - včetně České republiky, kde funguje od roku 2010. Financovaná je z členských příspěvků a darů.

Jejím cílem je kromě jaderného odzbrojení i snižování výdajů na zbrojení a stažení vojsk z okupovaných území.

Jaderné zbraně oficiálně či neoficiálně má devět zemí včetně Severní Koreje.

Jihoafrická republika opustila svůj program vývoje z 80. let minulého století a státy bývalého Sovětského svazu Bělorusko, Kazachstán a Ukrajina je po rozpadu SSSR buď převezly do Ruska nebo rozmontovaly.

To, že se Ukrajina zbavila jaderných zbraní výměnou za záruky velmocí, a pak byla napadena Ruskem a přišla o Krym, někteří označují za klíčový problém, proč se nyní státy jako Severní Korea budou zdráhat se zbavovat jaderných zbraní.

O zrušení jaderných zbraní, či přinejmenším zásadní snížení jejich počtu se chtěl zasadit už například americký prezident Barack Obama, který ve svém projevu v Praze v roce 2009 oznámil, že by rád viděl svět bez jaderných zbraní.

"Amerika se zavazuje mířit k bezpečnému světu v míru bez jaderných zbraní," řekl tehdy na Hradčanském náměstí.

V té době měla za sebou ICAN dva roky existence a svět se obával, že se jaderné zbraně dostanou do rukou teroristů například z Pákistánu, který byl a je považován za jednu ze slabších jaderných mocností, které nejsou schopny tak dobře ochránit svůj jaderný program. Obama tehdy hovořil krátce poté, co Severní Korea vyzkoušela novou raketu a mohutně začala rozvíjet svůj jaderný program.

V představách stratégů začaly jaderné zbraně opět nabývat na důležitosti s tím, jak v ekonomické krizi začal oslabovat blok západních demokratických států a posilovat státy s autoritářským vedením. Důležitost jaderných zbraní si svět nejspíš opět plně uvědomil během letošní eskalace krize mezi Severní Koreou a Spojenými státy, když si severokorejský vůdce Kim Čong-un a americký prezident Donald Trump navzájem pohrozili zničujícími útoky.

Mezi favority letošního ocenění patřili vyjednavači, kteří stáli za dohodou o íránském jaderném programu. Nominovaná byla také německá kancléřka Angela Merkelová nebo papež František. Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno 318 kandidátů, což je druhý nejvyšší počet v historii. Loni cenu dostal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.