Katalánský premiér Carles Puigdemont požádal regionální parlament, zda by jeho členy mohl v úterý odpoledne v projevu informovat o aktuální politické situaci. Parlamentní mluvčí jeho žádosti vyhověla, uvedla v pátek agentura Reuters. Už v pátek od 15:30 budou katalánští poslanci rozhodovat o harmonogramu premiérova vystoupení.

Podle deníku El País se tak o den posouvá schůze ohlášená na pondělí, od níž se očekávalo vyjádření zákonodárců k vyhlášení nezávislosti Katalánska na základě výsledků kontroverzního referenda z 1. října.

Španělský ústavní soud ve čtvrtek plánovanou schůzi pozastavil a pohrozil poslancům trestním stíháním. Zásah Ústavního soudu iniciovali opoziční socialisté v katalánském parlamentu. Soud upozornil, že jakékoli rozhodnutí katalánského zákonodárného sboru na pozastavené schůzi bude neplatné.

Šéf katalánské diplomacie Raül Romeva v pátek ráno stanici BBC řekl, že schůze se konat bude a že poslanci se k otázce nezávislosti vyjádří.

Otázky a odpovědi:
Proč chce Katalánsko samostatnost? A jaký bude další vývoj situace?

"Parlament bude diskutovat, parlament se sejde. Bude to debata, a to je důležité," odpověděl na dotaz ohledně dalšího vývoje Romeva.

Než bude moci katalánský parlament projednat případný návrh na vyhlášení nezávislosti, musí premiér Puigdemont poslancům oficiálně sdělit výsledky referenda.

Tento bod nicméně Puigdemontova žádost adresovaná parlamentu nezmiňuje.

Regionální vláda už krátce po referendu oznámila, že v plebiscitu, jehož se zúčastnilo 42 procent voličů, podpořilo odtržení od Španělska 90
procent zúčastněných.

Všechny hlasy budou podle Puigdemonta sečteny až o nadcházejícím víkendu.

I když na hlasování o nezávislosti dojde, pořád není zcela jasné, zda ji podpoří všichni poslanci dvou separatistických stran. Agentura Bloomberg ve čtvrtek s odvoláním na zdroje seznámené s plány katalánské vlády informovala o neshodách mezi zástupci dvou skupin.

Poslanci aliance regionálního premiéra Puigdemonta Společně pro Ano (JxSí) se údajně obávají možných katastrofálních důsledků vyhlášení nezávislosti na místní ekonomiku, zatímco tvrdé jádro Kandidátky lidové jednoty (CUP) požaduje okamžité zpřetrhání pout se Španělskem.

Madrid v čele s předsedou vlády Marianem Rajoyem se vzhledem k vyjádření Raüla Romevy zřejmě bude muset znovu rozhodovat, jak naložit s katalánskými činiteli, kteří nerespektují vůli soudů. "Rajoy a jeho menšinová vláda nebude chtít za žádnou cenu riskovat opakování násilného scénáře z minulého víkendu, který sklidil mezinárodní kritiku a ještě více vyburcoval separatistické hnutí," napsal Bloomberg.

Rajoy se bude se svými ministry o dalším postupu radit v pátek odpoledne. Pokud by Katalánsko vyhlásilo nezávislost, může Madrid aktivovat článek 155 španělské ústavy a převzít kontrolu nad správou autonomní oblasti na severovýchodě země. Zahraniční média ale v posledních dnech uvádějí, že jednostranná deklarace nezávislosti by fakticky neměla žádný dopad a že Katalánsko nemá prostředky na jiná opatření než na "odstranění španělských vlajek z místních úřadů".

Katalánská vláda se podle El País snaží získat čas, zřejmě i kvůli neshodám, které podle médií panují mezi dvěma separatistickými stranami katalánského parlamentu.

Madrid nezadržel katalánské vzbouřence a omluvil se za násilí

Šéf katalánské policie a lídři dvou hlavních občanských organizací stojících za katalánským separatistickým hnutím v pátek vypovídaly u speciálního madridského soudu. Předvoláni byli kvůli podezření, že před problematickým referendem o nezávislosti bránili španělským orgánům ve výkonu funkce, což španělské právo kvalifikuje jako vzpouru. Zadržen nikdo z nich nebyl, uvedla agentura AP.

Zástupce španělské vlády v Katalánsku se v pátek poprvé omluvil za tvrdý postup federální policie vůči lidem, kteří se chtěli zúčastnit nedělního referenda.

Čtyři z hlavních aktérů katalánské politické krize hodlá soud dále vyslýchat v nejbližších dnech, jakmile prostuduje zprávu federální policie o incidentech souvisejících s plebiscitem.

Šéf katalánské policie Mossos d'Esquadra Jorge Lluís Trapero a jeho náměstkyně Teresa Laplanaová jsou vyšetřováni kvůli událostem kolem 20. září. Tehdy španělská policie zatkla v souvislosti s přípravami zakázaného referenda 14 katalánských úředníků, což vyvolalo nepokoje, na které prý příslušníci Mossos reagovali příliš pasivně. Španělští policisté kvůli tomu několik hodin nemohli opustit budovu katalánského ministerstva hospodářství. Po víkendovém referendu se také hovořilo o tom, že katalánští policisté nevymáhali zákaz ústavního soudu tak, jak to justice nařídila.

Demonstrace po zátahu na katalánské činitele svolala separatistická sdružení Katalánské národní shromáždění (ANC) a Òmnium Cultural, jejichž lídři Jordi Sánchez a Jordi Cuixart byli v pátek také u soudu. Všechny čtyři osoby obviněné ze vzpoury, za kterou hrozí ve Španělsku trest až 15 let vězení, po pátečním slyšení zůstávají na svobodě.

Zástupce Madridu v regionu Katalánska Enric Millo se v pátek v televizním rozhovoru omluvil za policejní násilí v den referenda o nezávislosti. "Když vidím ty záběry a vím, že lidé byli mláceni, vytlačováni a jeden člověk dokonce hospitalizován, musím si to vyčítat a omluvit se jménem zasahujících policistů," řekl Millo.

Šlo o první omluvu představitele centrální vlády v souvislosti se zásahem, po kterém podle katalánských úřadů muselo být ošetřeno téměř 900 lidí. Organizace na ochranu lidských práv postup policie označily za nepřiměřené použití síly vůči civilnímu obyvatelstvu.