Vidina lákavých zisků bývá hlavním motorem, který žene mladé lidi do podnikání. Jenže realita často bývá naprosto jiná. Každoročně v Česku zkrachuje kolem tisícovky obchodních společností a přes sedm tisíc živnostníků. Když podnikatel zjistí, že nezvládá platit dluhy, neměl by před nepříznivou situací zavírat oči. "Podnikatelé mnohdy začínají řešit dluhy až na stupňující se nátlak věřitelů, kteří již nejsou ochotni činit ústupky či hledat kompromisní řešení," říká Karel Muzikář, vedoucí partner advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges. V té chvíli je už ale na záchranu podniku většinou pozdě.

Podnikatel by měl zasáhnout hned, jakmile se objeví první faktury, na jejichž zaplacení chybí peníze. "Nabízí se primárně jednat s jednotlivými věřiteli o možnosti odložení splatnosti nebo o rozložení úhrad na splátky, které by pomohly podnikateli překlenout nepříznivé období," radí ředitelka Komory právní odpovědnosti Alice Kubíčková. Hledat pomoc ale zadlužený podnikatel může také u bank − například konsolidací dluhů do jedné půjčky, což mu zpravidla umožní dosáhnout na výhodnější úvěrové podmínky. Taková řešení ovšem přichází v úvahu pouze tehdy, když podnikatel věří, že má ještě šanci dluhy zvládnout. Typicky jde o případy, kdy se do platebních potíží dostal kvůli tomu, že mu včas neplatí zákazníci. Jiné to ale bude v případě předlužení, tedy v situaci, kdy dluhy podnikatele převyšují hodnotu jeho majetku. "V takovém případě je podnikatel povinen na sebe bez zbytečného odkladu podat k příslušnému soudu insolvenční návrh tak, aby jeho úpadek mohl být řešen některým ze zákonem předpokládaných způsobů, typicky konkurzem nebo reorganizací či oddlužením," říká Muzikář. Smyslem reorganizace je záchrana podnikání a znamená příslib, že věřitelé budou uspokojeni z budoucích výdělků společnosti. Podmínkou úspěšné reorganizace je sestavení ekonomicky smysluplného plánu. Ten musí schválit soud.

Oproti tomu při konkurzu se majetek společnosti dostává pod kontrolu insolvenčního správce, který se stará o jeho rozprodej. Z peněz, které tak získá, alespoň částečně splácí pohledávky věřitelů. Konkurz znamená definitivní tečku za podnikáním.

Obchodní společnost po ukončení konkurzu zanikne a tím skončí i její dluhové martyrium. Jiné je to ale v případě živnostníků. "Podnikatel fyzická osoba je povinen uhradit veškeré zbylé dluhy, které nebyly uspokojeny v insolvenčním řízení," upozorňuje Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower. To může znamenat i dlouhé roky splácení.

Za pět let bez dluhů

Na nátlak věřitelů neče­kejte, dluhy řešte od první nesplacené faktury. Řekněte si o splátkový kalendář nebo úvěr.

Řešením, jak se mu vyhnout, může být tzv. oddlužení neboli osobní bankrot. Ten trvá pět let a dlužník během něj musí zaplatit alespoň 30 procent svých dluhů. Zbytek se mu odpustí. O osobní bankrot může podnikatel zažádat poté, co prošel konkurzem, anebo i bez předchozího konkurzu. V tomto případě ale s tímto způsobem řešení úpadku musí souhlasit věřitelé. Souhlas však nemusí udělit aktivně. "Od 1. července nově platí, že pokud příslušný věřitel nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky výslovně nesdělí insolvenčnímu soudu svůj odůvodněný nesouhlas s oddlužením, má se za to, že s tímto způsobem řešení úpadku dlužníka souhlasí," vysvětluje Muzikář.

Ačkoliv to přístup podnikatelů k oddlužení zjednodušilo, nemusí to ještě znamenat, že ho soud automaticky povolí. Oddlužení totiž není primárně určeno k řešení dluhů z podnikání. Ty by proto neměly představovat podstatnou část dluhové zátěže dlužníka. "Některé soudy zastávají názor, že mohou být pouze jakýmsi malým doplňkem dluhů spotřebitelských," říká David Vavřínka z advokátní kanceláře LP Legal.

Ochraňte rodinu

Situaci živnostníků ještě dále komplikuje to, že do jejich majetkové podstaty, která se v případě konkurzu rozprodává, nepatří jen majetek používaný v byznyse, ale i osobní majetek dlužníka. Zadlužený živnostník tak může přijít i o střechu nad hlavou. To je také důvod, proč by s nebezpečím bankrotu měli lidé počítat už ve chvíli, kdy teprve začínají podnikat. Mají-li manželku nebo manžela, měli by zvážit zúžení společného jmění.

Aby bylo rozdělení majetku efektivní formou ochrany pro druhého, nepodnikajícího manžela, musí mít třetí osoba možnost seznámit se s tím, že k němu došlo. Buď tedy bude podnikající manžel dohodu o zúžení společného jmění předkládat všem svým smluvním partnerům, anebo ji nechá vložit do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. "Ten vede Notářská komora ČR. Je veřejně přístupný a má podobnou povahu jako katastr nemovitostí nebo obchodní rejstřík," popisuje Kubíčková.

Související