Autoři špionážních románů by to nevymysleli lépe. Izraelští kybernetičtí špioni se před dvěma lety nabourali do sítě ruské softwarové firmy Kaspersky Lab. Její antivirový program používá zhruba 400 milionů lidí na světě včetně amerických vládních agentur. Podle deníku New York Times pak Izraelci sledovali v reálném čase, jak se ruští hackeři snažili dostat do programů amerických tajných služeb. 

Izraelci své americké spojence varovali o ruském průniku, který vyšel najevo až před několika dny. V září pouze americké úřady oznámily, že přestávají software ruské firmy používat. Rusové podle deníku Wall Street Journal ukradli tajné dokumenty z počítače jednoho ze zaměstnanců americké tajné služby NSA, který je proti pravidlům měl uložené na svém domácím počítači, na němž měl také antivirový program od firmy Kaspersky Lab.

Americká média se při popisování případu odvolávají na anonymní zdroje, protože jde o ochranu citlivých dat. Deník Washington Post napsal, že Izraelci nalezli v síti firmy Kaspersky hackerské programy, které mohou pocházet pouze od americké NSA. Vyšetřování ukázalo, že tyto programy opravdu získala ruská vláda. Podle téhož deníku interní vyšetřování americké vlády ukázalo, že ruská tajná služba FSB měla "velmi pravděpodobně" přístup k zákaznické databázi firmy Kaspersky a k jejím zdrojovým kódům, tedy základům jejích programů.

Podle amerických médií to otevírá otázku, k jakým dalším tajným americkým vládním dokumentům se mohli ruští špioni dostat. Oficiálně nechce případ žádný z dotčených úřadů komentovat. "Kaspersky Lab nikdy nepomohla ani nepomůže žádné vládě na světě v jejích špionážních aktivitách," uvedla v prohlášení ruská firma. Opakovaně to odmítl i zakladatel firmy Eugene Kaspersky.

O tom, že programy firmy Kaspersky mohou pomáhat ruské tajné službě, se spekuluje už několik let. Více než 60 procent z jejího ročního obratu ve výši 633 milionů dolarů pochází podle deníku New York Times z USA a západní Evropy. Mezi klienty bylo do minulého měsíce zhruba 12 amerických vládních agentur, jako ministerstvo zahraničí, obrany, energetiky nebo financí.

Americké tajné služby došly k závěru, že ruský prezident Vladimir Putin loni nařídil tajné operace v kyberprostoru s cílem pomoci zvolit americkým prezidentem Donalda Trumpa. Moskva toto obvinění odmítá, ale v USA se toto téma stále vyšetřuje. Kvůli stykům s ruskými diplomaty či úřady muselo opustit Bílý dům několik poradců a pro celou aféru byl jmenován zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller.

Není to jediná aféra z války v kyberprostoru, která v těchto dnech vyšla najevo. V úterý jeden z poslanců jihokorejské vládní Demokratické strany odhalil, že severokorejští hackeři ukradli tajné dokumenty jihokorejské armády obsahující nejen válečné operační plány, ale třeba také plán úderu na nejužší severokorejské vedení. Jihokorejci vyšetřují masivní únik informací už od května, ale armáda tvrzení poslance Ri Čeol-hia, který je členem parlamentního bezpečnostního výboru, nepotvrdila. Pchjongjang odmítl, že by byl odpovědný za četné kybernetické útoky na jihokorejské sítě z poslední doby.