Když přijeli britští vyjednavači na zatím poslední rozhovory o podobě brexitu, bylo jich překvapivě málo. A nevzali s sebou žádné experty na finanční vyrovnání mezi Evropskou unií a Británií – přestože právě otázka peněz je teď v rozhovorech tou nejspornější. „Jako by tím dávali najevo, že nejsou připravení nebo že jednání neberou vážně,“ podivuje se jeden z vysoce postavených evropských diplomatů.

Jednání o britském vystoupení z EU se tak pořád nepohnula z místa. A bez vyjasnění toho, za jakých podmínek se obě strany „rozvedou“, unie s Brity nezačne jednat o tom, jaké budou vzájemné obchodní vztahy po brexitu. Což je pro Británii klíčová věc.

„Británie se ještě pevně nezavázala uhradit všechny své finanční povinnosti,“ shodli se ve společném prohlášení na summitu v Bruselu lídři 27 zemí EU. Teprve poté, až k tomu bude Londýn ochotný, se podle unie mohou rozhovory o brexitu dostat do další fáze, ve které se bude jednat o podmínkách obchodu po britském vystoupení.

Britská premiérka Theresa Mayová minulý měsíc v projevu ve Florencii uznala, že Spojené království bude muset do společného evropského rozpočtu doplatit zhruba 20 miliard liber, tedy skoro 600 miliard korun. Tyto peníze Londýn už dřív slíbil jako své příspěvky do současného společného evropského rozpočtu.

Podle unie ale Britové mají i další závazky, které po jejich plánovaném odchodu neztrácí platnost. Jde například o garance za půjčky, které EU poskytla v době jejich členství, nebo o úhradu důchodů pro vysloužilé evropské úředníky, včetně těch britských. To ale Londýn zatím neuznal. „Tlačí na nás, aby dostali víc peněz. O to tu jde,“ stěžoval si britský vyjednavač pro brexit David Davis. EU to odmítá – tvrdí, že jí jde pouze o to, aby Britové zaplatili, co dřív slíbili. „Musíme hájit evropské zájmy, stejně jako Britové hájí během vyjednávání britské zájmy,“ říká český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Premiérka Mayová tak ze summitu v Bruselu odjíždí bez slibu, že s ní ostatní země EU začnou co nejdřív jednat o vztazích po brexitu. EU navíc nepřislíbila ani to, že rychle zahájí rozhovory o formě přechodného období, které Britové požadují. Jde o to, že by po brexitu, který nastane v březnu 2019, ještě další zhruba dva roky trvaly stávající vztahy mezi Británií a unií, jako kdyby bylo Spojené království stále členskou zemí. Ale s tím, že by Londýn neměl žádné hlasovací právo při přijímání nových evropských zákonů.

Británie toto přechodné období požaduje, protože chce dát svým firmám čas připravit se na odchod ze společného evropského trhu. Na ten směřuje zhruba 40 procent britského vývozu. „Stále ještě zbývá určitá práce,“ připustila Mayová, když odjížděla z dnešního bruselského summitu zemí EU. Týká se to i vyřešení budoucích práv občanů zemí EU žijících v Británii a Britů, kteří se usadili na kontinentu.

Lídři 27 zemí unie vůči Londýnu udělali vstřícný krok aspoň v tom, že se začnou sami připravovat na začátek vyjednávání o budoucí obchodní dohodě a o přechodném období – aby pak rozhovory s Brity o těchto tématech mohly začít v prosinci. Tedy pokud Londýn do té doby udělá ústupky ve zmiňovaných sporech o finančním vyrovnání.

V zákulisí summitu zemí EU ale převládá dojem, že se jednání do prosince přece jen pohnou. „Pružnost musí být na obou stranách,“ uvedl premiér Sobotka. Stejně se o něco později vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.

EU tak podle diplomatů chápe, že britská premiérka Mayová je doma ve velmi těžké situaci – Mayová ví, že pro dosažení dohody musí udělat ústupky. Proti nim ale ostře vystupují radikální euroskeptici v její vlastní konzervativní straně. Premiérku kritizuje například ministr zahraničí Boris Johnson.

Problémem rozhovorů o brexitu tak je i to, že Londýn zatím stále jasně neřekl, jak konkrétně by si budoucí vztahy s EU představoval. Britští politici se na tom stále jednoznačně neshodli.