Řeckou vládu čekají perná jednání s věřiteli o tom, zda bude moci dále čerpat peníze ze třetího "záchranného balíku" v hodnotě 86 miliard eur, který zemi v červenci roku 2015 schválily Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Tým vyjednávající za věřitele přijel do Atén v pondělí 23. října, aby prověřil, nakolik hluboce zadlužená země plní své závazky zakotvené v dohodě o zmíněné pomoci.  

Jde již o třetí "revizi" od schválení třetí půjčky. Předpokládá se, že závěry nynější věřitelské mise, ve které jsou také zástupci Evropské centrální banky a Evropského stabilizačního mechanismu, budou známy nejpozději do konce letošního roku. Premiéru Alexisi Tsiprasovi usilujícímu ve volbách naplánovaných na říjen 2019 o znovuzvolení, velice záleží na tom, aby jeho vláda opět dospěla s věřiteli k nějakému kompromisu. Bude to napínavé, neboť zdroje, na které se odvolává ekonomický server ekathimerini.com, uvádějí, že Atény zatím splnily asi pětinu svých závazků týkajících se daňové a penzijní reformy, změn ve veřejné správě či politicky velice ožehavé privatizace.  

Atény žádají o úlevu

Řecké vládě jde mimo jiné o to, aby měnový fond netlačil na dodatečné výdajové škrty. Současně očekává, že fond bude i nadále prosazovat odepsání části řeckého dluhu, který se podle pondělní zprávy Eurostatu v období 2013 – 2016 snížil ze 320,5 na 314 miliard eur. Ale to odpovídá 180,8 procenta řeckého HDP, což je nejhorší ukazatel v celé Evropské unii.

Snaha měnového fondu ulevit Řecku ale naráží na odpor Německa. A po tamních volbách lze očekávat, že nová spolková vláda, s velice pravděpodobnou účastí Svobodné demokratické strany (FDP), zaujme vůči Řecku ještě tvrdší postoj.

Jde hlavně o špatné půjčky

Najdou-li Řecko a mezinárodní věřitelé společnou řeč, pak to Aténám umožní čerpat další miliardy eur, z nichž se nejenom splácejí staré dluhy, ale také financují například provozní výdaje řeckého státu. Dohoda by rovněž byla důležitým signálem pro kapitálové trhy, že Řecko je na dobré cestě k hospodářskému znovuvzkříšení. Země by si tím současně vytvořila příznivější výchozí podmínky pro jednání o případném odepsání části dluhu.  

Jednání se soustředí především na to, jak se řeckým bankám daří snižovat špatné půjčky, které zatěžují jejich bilance sumou 103 miliard eur (asi 60 procent HDP). Pro Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond je to stěžejní otázka, neboť pokud se peněžním ústavům neuleví, nebudou moci  svými úvěry povzbudit řeckou ekonomiku. Ta během osmi let (2009–2016) klesla celkem sedmkrát s výjimkou roku 2014 (symbolický růst o 0,4 procenta).  

Loňský rok vycházel podle předběžných údajů jako stagnace, ale podle upřesněných údajů řeckého statistického úřadu ekonomika znovu klesla, tentokrát o 0,2 procenta. Hospodářský výkon Řecka tak od globální krize zeslábl o více než čtvrtinu. Bez práce je podle oficiálních statistik skoro čtvrtina lidí v produktivním věku. Vláda v Aténách letos počítá s hospodářským růstem 1,8 procenta, ale na počátku roku její experti předpovídali 2,7 procenta.

Na modernizaci letounů F-16 se peníze najdou

Rozpaky věřitelů budí jednání Řecka se Spojenými státy o modernizaci bojových letounů F-16, jichž má řecká armáda asi 160, přičemž dohoda se má týkat 85 až 95 strojů. Především Evropská unie se obává, že kvůli těmto výdajům mohou vzniknout v přísně sledovaném řeckém rozpočtu problémy.

Atény se tyto obavy snaží rozptýlit. "Nepředpokládáme, že by byly v této souvislosti nějak ohroženy cíle naší rozpočtové politiky," vyjádřil se pro agenturu Reuters mluvčí aténské vlády Dimitris Tzanakopoulos. Modernizace letounů od společnosti Lockheed Martin by měla přijít nejvýš na 1,1 miliardy eur s tím, že uvedená suma se bude splácet po 110 milionech eur, tedy 10 let.

Řecko loni na obranu vydalo 4,2 miliardy eur, což bylo asi 2,4 procenta jeho HDP. Mezi členskými zeměmi EU je to nejvyšší ukazatel (na druhém místě je Estonsko).

Tsipras otočil a chválí Trumpa

Premiér Alexis Tsipras přiletěl na summit Evropské unie konaný minulý týden rovnou z Washingtonu, kde ho přijal americký prezident Donald Trump. Tsipras se po jednání nechal slyšet, že řecko-americké vztahy jsou "v nejlepším stavu od druhé světové války" a Trumpa nazval "strategickým partnerem".

Takové hodnocení považuje západní tisk za velice překvapivé. "Samotný Tsipras Donalda Trumpa před loňskými prezidentskými volbami démonizoval a označoval ho za ztělesnění veškerého zla," píše německý hospodářský list Handelsblatt.

Alexis Tsipras zapěl jinou notu i ve vztahu k Mezinárodnímu měnovému fondu. Po setkání s jeho šéfkou Christine Lagardeovou prohlásil, že účast fondu na záchranném programu vítá. Dříve byl jeho postoj vzhledem k tvrdým požadavkům MMF přesně opačný.

Řecký premiér nyní zřejmě dospěl k závěru, že Lagardeová může být dobrým spojencem v jeho snaze o odepsání části dluhů. Na rozdíl od spolkové kancléřky Angely Merkelové.