Už aby se lidem splnila jejich přání a Česko bylo plné nezaměstnaných! Zatímco dnes máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, až z EU vystoupíme, přijdou o práci stovky tisíc lidí. Ekonomika se propadne, Češi zchudnou. A vůbec nejhůř na tom budou ti, kdo si odchod z unie přejí. Ti spadnou skutečně "na hubu".

Jen 29 procent Čechů si myslí, že členství v EU je dobrá věc. Tak těm ostatním ukažme, jaké dopady by měl czexit. Odchod investorů, zavřené firmy, lidé na dlažbě. "Opatrně s tím, co si přeješ, možná toho budeš litovat. Opatrně s tím, co si přeješ, může se ti to splnit," zpívá skupina Metallica. Čeští eurofobové by se tuhle písničku měli naučit. Jmenuje se King Nothing.

Zdá se vám to být jen strašení? Vůbec ne. Dominantní část bohatství v Česku tvoří vývoz. A skoro 84 procent českého vývozu směřuje do zemí EU. Ztráta přístupu na tento trh by byla fatální ranou.

"O práci by velmi rychle přišlo minimálně 400 tisíc lidí," říká ekonom Petr Zahradník z Evropského hospodářského a sociálního výboru a České spořitelny. Dává příklad zpracovatelského průmyslu: ten vytváří zhruba třetinu českého HDP a pracuje v něm 1,6 milionu zaměstnanců. Kdyby se propadl jen o čtvrtinu, což je při jeho obrovské závislosti na evropských trzích zcela reálné, dopady na pokles zaměstnanosti by byly zdrcující. Na exportu je v Česku závislé každé šesté pracovní místo.

A že by se podobně silný propad dostavil, tím si můžeme být jistí. Česko by po odchodu z EU automaticky přestalo být členem vnitřního evropského trhu. Toho trhu, na kterém je doslova existenčně závislé. České firmy by musely začít platit clo. To přitom leckdy není vůbec malé, třeba u aut je kolem 10 procent. V odvětvích pro Česko klíčových, jako je zmiňovaný automobilový průmysl, platí, že se výrobci přetahují o marže v řádu jednotek procent. Konkurence je obrovská. V případě uvalení cel by české firmy měly obrovský problém.

Škodovka by v případě czexitu určitě z Česka úplně nezmizela. Bylo by ale naivní si myslet, že by tady svou výrobu neomezila, a to nejspíš dost výrazně. Společnosti ze západní Evropy by se nejspíš nerozpakovaly vůbec. V Česku podnikají proto, že tady mají nižší náklady než doma. A proto, že odsud své výrobky mohou zcela bez potíží dodat na celý vnitřní evropský trh, což je největší trh na světě. O tu druhou výhodu by přišly. Česko má přitom ze zemí EU nejvyšší podíl průmyslové výroby na HDP. Kdyby průmysl dostal tuto ránu, z čeho budeme žít?

Ještě větší dopad by mělo vystoupení z EU na asijské investice v Česku. Velmi rády by se přesunuly na Slovensko, do Polska nebo případně do Maďarska. Pokud tomu někdo nevěří, nechť se zeptá přímo v Asii. Udělali jsme to a vysoce postavený diplomat z jedné velké asijské země, který se zabývá ekonomickými vztahy s Českem, odpovídá: "Pokud by Česká republika odešla z Evropské unie, pro naše firmy by to byl důvod přesunout investice jinam. Jsou tu proto, že odsud mohou levně vyvážet do celé EU, hlavně do Německa. Nulová cla a nulové papírování jsou pro ně kriticky důležité."

Platí to samozřejmě taky pro Čínu. Uvědomit by si to měli i ti, kdo u nás vehementně prosazují ekonomickou orientaci na tuto zemi, jako prezident Miloš Zeman. Pokud jím slibované obrovské čínské investice skutečně někdy přijdou, pak jen v tom případě, že zůstaneme členem EU. "Británie je vstupními dveřmi k trhům v Evropě. Ale bez přístupu na vnitřní trh je jen dveřmi," řekl s narážkou na brexit jeden vysoce postavený čínský činitel pro hedgeový fond Algebris. Je to velmi výstižný bonmot a prezident Zeman, jakožto jejich milovník, by si ho měl zapamatovat.

Chudí ještě zchudnou

Zahraniční firmy dávají práci stovkám tisíc Čechů. A statistiky dokazují, že jim v průměru platí lépe než české podniky. A jiná statistika: strany, jako je Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, v nedávných volbách volili hlavně lidé, kteří mají nízké vzdělání a živí se manuální prací. Okamurovci jsou přitom momentálně hlavními zastánci toho, aby Česko z EU odešlo.

Dejme tyto údaje dohromady a závěr je následující: vystoupení z EU by nejvíc poškodilo ty, kteří si ho nejvíc přejí. Tedy všechny ty davy Čechů, kteří pracují v průmyslových firmách a vykonávají práci s nízkou přidanou hodnotou.

"Nejsem si jistý, do jaké míry si ne úplně dobře kvalifikovaní lidé uvědomují, že za to, že mají práci, vděčí tomu, že jsme členy evropského trhu, investují tady zahraniční firmy, které jim tu práci dávají, nebo ji případně mají u české firmy, která žije ze zakázek pro evropský trh," shrnuje Petr Zahradník.

Lidé, kteří mají kvalifikaci a umí jazyky, by se mohli sbalit a po czexitu odejít do ciziny. "Nastal by obrovský odliv lidí ven. To, čemu se říká brain drain, odliv mozků. Elity ve všech oborech by z Česka odešly. I to by mělo pro ekonomiku obrovské následky," upozorňuje.

České elity by proto měly přestat s tím, že se v rámci své úzké sociální bubliny ujišťují o výhodnosti členství v EU. Je potřeba o tom mluvit s lidmi, kteří volí Okamuru. Jak to za první republiky říkal dlouholetý premiér Antonín Švehla: "Ztroskotá-li můj systém, odejdu z politiky. Vezmu hůl a mošnu a půjdu od vesnice k vesnici a budu vyprávět lidem, co mají, když získali republikánskou samostatnost, a co by z nich bylo, kdyby ji ztratili."

Nestačí se jen pohoršovat nad tím, že lidé jsou hloupí a volí proti vlastním zájmům. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar to ví: "Ani náhodou bych v případě czexitu neuvažoval o emigraci. To je tak existenční záležitost, že bych okamžitě začal objíždět republiku a vysvětloval lidem, že výhody členství v EU ohromně převažují nad nevýhodami. A kdybychom z EU opravdu vystoupili, jezdil bych dál a dělal všechno pro to, aby si to lidé rozmysleli."

Češi fakt nejsou víc než Britové

Zastánci vystoupení z EU ale tvrdí, že Česko by o výhody členství nepřišlo. Prý bychom dál zůstali součástí jakési zóny volného obchodu a se zeměmi unie obchodovali tak jako dosud. Až na to, že bychom nemuseli plnit žádné z povinností, které se s členstvím v unii pojí.

Takový model žádná země na světě nemá, ani Norsko nebo Švýcarsko, které jsou násobně bohatší a vlivnější než Česká republika. Že by to tedy geniální politici jako Okamura nebo třeba Petr Mach ze Strany svobodných občanů přesto vyjednali? O tom můžeme dost pochybovat. Stačí se podívat do Velké Británie. Na chystaném brexitu můžeme doslova v přímém přenosu vidět, jak takové odcházení z EU vypadá. Chcete výhody, které evropský vnitřní trh nabízí? Tak musíte plnit i podmínky. Tohle unie jasně řekla Británii, která má obrovskou ekonomickou, politickou i bezpečnostní váhu.

Že by Česko dostalo od EU něco, na co nedosáhla ani Británie? To nemůže tvrdit nikdo, kdo je normální. Tvrdí jsou v tomto vůči Britům i Němci, a to je Spojené království pro německou ekonomiku ještě výrazně důležitějším partnerem než Česko.

Jestliže chce někdo z EU odejít, musí říkat to, co Václav Klaus mladší. Ten připustil, že by Češi v takovém případě zchudli o třetinu. Ale on je prý stejně ochoten takovou cenu zaplatit. To je fér − na rozdíl od jiných odpůrců českého členství Klaus aspoň o dopadech czexitu nelže.

Nevolte ty zoufalce

Zastánci odchodu taky často sní o tom, jak se Česko vymaní ze závislosti na evropském trhu a bude vyvážet do světa. A snít mohou dál. "Selháváme ve snaze dostat se na trhy mimo Evropu. Firmy, které jsou schopné dělat velký byznys v Číně, Severní Americe, Latinské Americe, v severní Africe, spočítáte na prstech jedné ruky," konstatuje Radek Špicar.

Zhruba před pěti lety Česko směrovalo do EU 81 procent svého vývozu a vláda si dala cíl hledat jiné trhy. Výsledkem je, že se naše závislost ještě zvýšila. Do EU vozíme už zmiňovaných skoro 84 procent našeho exportu.

České zastánce vystoupení z EU dobře zná docent Petr Kaniok z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně. O českém euroskepticismu nedávno společně se dvěma kolegy vydal anglicky napsanou knihu. Jejich závěr? "Euroskepticismus českých politiků (…) není racionální kritika konkrétních návrhů a politik, které přicházejí z EU. Je to jen soubor vágních názorů."

V ústním rozhovoru pak docent Kaniok odhazuje akademický jazyk. Zastánci odchodu z EU jsou podle něj "zoufalci, kteří tvrdí, že nám ostatní země i po vystoupení nechají všechny výhody, které budeme chtít. Jejich představa je úplně mimo realitu. O EU nic nevědí. Sleduji tyto lidi dlouhodobě a mohu vám garantovat, že nemají ani nástin řešení. Vykládají o tom, že bychom s EU měli norský nebo švýcarský model vztahů, ale zapomínají, že k dohodě jsou vždycky potřeba dvě strany".

Úlohou zastánců českého členství v EU by mělo být lidi přesvědčit, aby tyto zoufalce nevolili. Nevykládat pohádky, jak je EU úžasná a že nemá chybu − to samozřejmě není pravda. Ale trpělivě vysvětlovat, co by ztratili, kdyby Česko v EU nebylo. Tak jak o tom mluvil Antonín Švehla.