Od našeho zpravodaje z Tchaj‑wanu - Donald Trump ve středu v rámci svého asijského turné přiletí z Jižní Koreje do Pekingu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem označují někteří pozorovatelé za nejdůležitější americko-čínskou schůzku dekády. Trump potřebuje pomoc Pekingu při řešení problému jaderné výzbroje Severní Koreje, která je na Číně hospodářsky závislá.

Už v Soulu Trump v projevu Čínu pochválil, že s korejským problémem pomáhá.

Návštěva ale vzbuzuje obavy ve "druhé" Číně, tedy v Čínské republice na Tchaj-wanu. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí Andrew Lee oznámil, že jeho úřad vyzval Trumpa, aby neobětoval Tchaj-wan výměnou za zlepšení vztahů s Pekingem.

Tchaj-wan, který Čína pokládá za odštěpenou provincii, spoléhá v případě ekonomické blokády či při vojenském střetu na americkou podporu. Bez ní by přežil jen pár dní.

"Jsme ostražití a jsme připraveni na všechno," říká diplomaticky Lin Cheng-yi, náměstek tchajwanského ministra pro vztahy s pevninskou Čínou. Podle něj se už před Trumpovým příjezdem do Pekingu tamní propaganda snažila překroutit Trumpovo únorové prohlášení o tom, že Washington zastává stále "politiku jedné Číny", což čínská média překládají jako "princip jedné Číny". Zdánlivé slovíčkaření vytváří zásadní rozdíl.

Politika jedné Číny znamená, že země uznává, že Čína je jen jedna. Není z toho ale jasné, která Čína to je. Tchaj-wan, kam uprchli po prohrané občanské válce s komunisty v roce 1949 čínští nacionalisté, formálně tvrdí, že jedna Čína je on. Peking říká to samé o sobě. Obě země přitom spolu uzavírají smlouvy a ekonomicky spolupracují. Princip jedné Číny je vykládán tak, že Peking má nárok na Tchaj-wan a připojí ho ke svému území. Tolerování zmínek o principu jedné Číny by mohli v Pekingu pochopit tak, že lze Tchaj-wan připojit silou.

Podobně jako Japonsko či Jižní Korea, které Trump navštívil, i Tchaj-wan je závislý na americké vojenské pomoci. "Vojensky by vydržel odolávat pevninské Číně čtrnáct dní," vysvětluje Lin. Každý rok Tchaj-wan pořádá vojenské cvičení, která má vyzkoušet, jak by odolal invazi Pekingu, a podle Lina se ho účastní několik tisíc amerických vojáků.

Navíc prezident Trump v červnu odsouhlasil prodej amerických zbraní Tchaj-wanu za 1,4 miliardy amerických dolarů.

Tchajwanci se domnívají, že pro Peking je nyní výhodnější a levnější snažit se ovládnout ostrov ekonomicky, a ne vojensky. Spoléhat se na to ale nedá.

Čínský prezident Si, který je zároveň i generálním tajemníkem čínské komunistické strany, minulý měsíc na stranickém sjezdu zdůraznil, že připojení Tchaj-wanu je jedním z jeho cílů.

"Návštěva Trumpa v Číně je pro nás katastrofa," tvrdí jeden z bývalých tchajwanských diplomatů, který si nepřál být jmenován. Podle vyjádření jeho kolegy by se testem americko-tchajwanského spojenectví mohla stát návštěva amerických válečných lodí na ostrově, kterou navrhuje americký Senát. Pokud k ní nedojde, bude to jasný signál, že americko-tchajwanské vazby nejsou tak silné. Navíc dosud nezačala dodávka amerických zbraní na ostrov.

Trump také slíbil, že omezí obchodní deficit USA vůči Číně, který loni dosáhl 347 miliard USD. Podle televize CNBC ohlásí v Pekingu čínské nákupy amerických zemědělských výrobků, letadel a zařízení pro energetiku za miliardy dolarů. Není ale jasné, co za to nabídne. Tchajwanci se domnívají, že může jít o dohodu na jejich účet.