Podnikatelé volají po prozápadní liberální vládě. "Potřebujeme ji stabilní a proevropskou," řekl za ně v anketě Ekonomu například Kvido Štěpánek, šéf průmyslové firmy Isolit-Bravo. Jenomže občané, kteří dali ve volbách přednost protestním formacím, mají priority jiné, a chtějí navíc rozhodovat prostřednictvím referend.

Zhruba půl na půl dělí společnost už požadavek na příchod nových zahraničních pracovníků. Ještě lépe je rozpolcenost mezi elitou a lidem patrná v postoji k Evropské unii. Zatímco pro podnikatele je bruselská orientace nezpochybnitelná, podle agentury CVVM je sice 60 procent populace pro setrvání republiky v EU, avšak opravdu spokojena s její činností je pouze třetina dotázaných. Spor je i kolem eura: exportní průmysl si jeho zavedení představit umí, nicméně podle všech průzkumů veřejného mínění trvají čtyři pětiny populace na zachování koruny.

Hospodářská komora ČR proto odděluje problematiku kolem zavedení eura od ostatních záležitostí Evropské unie. "Bez ohledu na někdy i zásadní výhrady žádná skutečně rozumná vláda nesmí o odchodu z EU ani uvažovat," zdůrazňuje prezident komory Vladimír Dlouhý. A připomíná nejen 80procentní podíl domácího exportu na evropské trhy, ale i zdejší objem zahraničních investic. Jiné je to ale podle něj s eurem. "Exportéři vědí o okamžitých výhodách přijetí spo­lečné měny, většinový názor podnikatelů však jednoznačně upřednostňuje setrvání u české koruny," říká Dlouhý diplomaticky.

Také šéf strojírenské společnosti Wikov Industry Martin Wichterle ve věci společné měny váhá. "Z politického hlediska bych byl spíše pro euro, řadilo by nás to více k Západu. Avšak z pohledu samotné ekonomiky cítím, že by mohlo jít o spornou věc," uvedl pro Ekonom.

Na druhé straně jsou vůči euru i daleko vstřícnější podnikatelé. O nezbytnosti "proeurové vlády" mluví už zmíněný Kvido Štěpánek, jehož firma je napojena na automobilový průmysl.

Podle zájmů

Konkrétní požadavky podnikatelů na činnost příští vlády se odvíjejí od zájmů jejich byznysu. Proto existuje i tlak na rozšíření obchodu s Ruskem. "Vláda by se měla zasadit o pragmatickou politiku na východních trzích. A učinit kroky, abychom tam mohli normálně podnikat, protože řada konkurenčních firem tam obchoduje bez omezení," míní Vladimír Plašil, zakladatel strojírenské společnosti Alta, která část své produkce vyváží do zemí bývalého Sovětského svazu.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.