Odlišné daňové systémy v Evropské unii vytvořily cestičky pro vyvádění peněz fyzicky ven. "Dokud v EU nedosáhneme sladění přímých daní, což je cesta na roky, možná desetiletí, bude vždy existovat nějaká cestička k vyvádění zisku," říká Lukáš Eisenwort, daňový poradce a partner ve společnosti EK Partners, s.r.o. o aktuálním tématu odhalených dokumentů o ukrývání majetku v daňových rájích známém jako Paradise Papers.

Jak je to se zákonností aktivit, které vycházejí v kauze Paradise Papers najevo?

Zatím jsem neviděl žádné konkrétní dokumenty, takže to mohu těžko hodnotit. Ze zveřejněných informací se zatím jeví, že v některých případech mohlo jít i o krácení daní, ale převážně se jednalo o opatření s cílem utajit vlastnickou strukturu. Pokud jde o využívání zákonných možností snížení své daňové povinnosti, je na každém daňovém poplatníkovi, jak se k tomu postaví. Investoři nechtějí být vidět za svými investicemi, což je podle mého názoru úplně legitimní důvod využívání off-shoru. Na druhou stranu anonymizace politiků a veřejných činitelů podle mého názoru v pořádku není.

Je podle vás v pořádku, že mezinárodní společnosti typu Apple a Nike, které se prezentují jako společensky odpovědné, vyvádějí své zisky do daňových rájů?

Tyto korporace využívají mezer v zákonech, což je možná nemorální, ale na druhou stranu jak americké soudy, tak ty české v minulosti uvedly, že daň je nákladová položka, a je naprosto pochopitelné, že se ji každý snaží minimalizovat, jestliže k tomu zákon vytváří podmínky. Pokud bychom někde měli hledat chyby, tak to jsou chyby v tom, že to náš systém umožňuje. A pokud se ty firmy chtějí tvářit jako společensky odpovědné a přitom snižují své daně pod společensky únosnou míru, musí se s tím pak vypořádat, ale nemůžeme jim do toho mluvit.

Šéf německých novin se pustil do Applu. Firma zneužívá daňové ráje, mimo USA platí daně i jen jedno procento, tvrdí

Jak státy bojují s těmito mezerami ve svých daňových systémech, o kterých mluvíte? Je tady nějaká snaha je odstraňovat, případně nakolik je efektivní?

Myslím, že za vše mluví fakt, o kterém informoval ve své zprávě týkající se daňového zatížení společnosti Apple v Americe a v Evropě šéfredaktor Süddeutsche Zeitung. Zatímco v Americe Apple platí daň ve výši, která téměř odpovídá nominální sazbě, tak v Evropě platí daně v rozmezí asi jednoho až sedmi procent zisku. Je jasně vidět, že v Americe ten výběr daně funguje a v Evropě ne.

Důvody jsou částečně historické. Evropa byla do nedávna schopna se domluvit  jen na sladění systémů nepřímých daní, tedy daně z přidané hodnoty (DPH) a daní spotřebních. Ale na sladění přímých daní se evropští politici nemohli shodnout a spolupráce v této oblasti byla doposud jen omezená. Odlišné daňové systémy v EU vytvořily cestičky pro vyvádění peněz fyzicky ven.

V poslední době je také v oblasti přímých daní znatelný obrat, je vidět, že členské státy EU a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) si uvědomují, že to je problém. Na úrovni OECD vznikl akční plán boje proti daňovým únikům BEPS (Base Erosion and Profit Shifting). Posledním opatřením v rámci tohoto plánu je takzvaná Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu, která mění smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Evropská unie zase schválila směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem (tzv. směrnice ATAD).

Ale opět, aby byla například ta úmluva v rámci BEPS přijatelná pro všechny zúčastněné státy EU, je celá řada opatření v úmluvě dobrovolná. Zrovna Česko je zářný případ toho, že v první fázi budeme aplikovat jen povinná opatření a ke všem ostatním máme výhradu. To znamená, že na nás úmluva dopadne v té nejmenší možné míře. Je otázka, kdy dopadne plně.

Když se podíváte do historie, jak dlouho trvalo sladění DPH, tak máme před sebou dlouhé roky, možná dlouhá desetiletí, než dosáhneme sladění přímých daní. Do té doby bude vždy existovat nějaká cestička k vyvádění zisku.

Proč se Česko rozhodlo zavést jen ta povinná opatření úmluvy? Jak se k tomu postavily ostatní státy Evropské unie?

To já nevím, to by byla spekulace. Ale na ministerstvu financí vám budou zřejmě vysvětlovat, že nevíme, jak se ta opatření budou chovat v praxi, proto raději zavádíme méně, abychom si zachovali více rozhodovacích pravomocí v našich rukou. Slovensko chce zavést všechna opatření, povinná i nepovinná. Jestli to tak dopadne, samozřejmě nevíme.

Evropští ministři financí se v úterý shodli, že by Evropská unie měla mít svou vlastní černou listinu daňových rájů. Je to podle vás účinný nástroj?

Černá listina daňových rájů už existuje na úrovni OECD, ovšem nevím, jaký přínos bude mít, že bude také na úrovni EU. Sama černá listina je papír, jde o to, co s tím papírem budeme dělat dál. Jestli budeme nějak trestat obchodování s těmito zeměmi, například budeme uvalovat nějaké speciální srážkové daně v minimální výši, která bude sjednocená napříč EU. Takové nástroje by něco přinesly.

Je využívání daňových rájů v Česku oblíbené?

V minulosti to bylo velmi oblíbené, ale myslím, že momentálně je to spíše na ústupu.

Jsou u nás nějaké způsoby vyvádění peněz do daňových rájů obvyklejší než jiné?

Nejčastějším způsobem je založení holdingové společnosti, která vlastní nějaké české společnosti. Cílem je anonymizace vlastnictví. České zákony moc neumožňují utajit vlastníka, zatímco zákony v daňových rájích umožňují, aby byl vlastník úplně anonymní.

Zavádí čeští zákonodárci nějaká další opatření, kromě těch, která jsou  na evropské úrovni společná?

Již pár let musí české společnosti vyplňovat přílohu daňového přiznání o spojených osobách, což je opatření, které nám nikdo nenařídil. Ministerstvo financí se rozhodlo zaměřit více na oblast převodních cen. Aby vůbec získalo informace o tom, koho by mělo kontrolovat, zavedlo tuto přílohu k daňovému přiznání. Daňové subjekty informují finanční správu o tom, že mají nějaké transakce se spojenými osobami a informují o pohledávkách, závazcích, licencích, nájmech, službách a podobně. Finanční správa pak kontrolovala podezřelé transakce, tedy ty, kde se jednalo o velké objemy majetku nebo kde společnosti byly ve ztrátě, byť platily velké objemy peněz do zahraničí za služby spojeným osobám a podobně. Finanční správa pak informovala, že je úspěšná, a daně doměřila.