Proti čemukoliv, co v Rumunsku navrhne nepopulární vláda postkomunistické sociální demokracie, se zvedá vlna protestů. Nejnověji probíhají demonstrace proti daňovému zákonu, který má platit od 1. ledna 2018. Záležitost má přitom zajímavý evropský rozměr, jenž bude příští rok řešit i Česko.

Jde o to, jak zvýšit nízké příjmy zaměstnanců v mladých členských zemích EU a také donutit zahraniční investory, aby v těchto státech zdaňovali větší část svých příjmů, které tam vytvoří.

Rumunská vláda navrhuje snížit daň z příjmu z 16 na 10 procent a zmenšit sociální odvody, jež by se navíc celé měly přesunout ze zaměstnavatelů na zaměstnance. Má se zároveň zvýšit minimální mzda.

Odbory i velké podniky ale protestují, protože na přípravu tak zásadní změny je málo času. Zároveň se zástupci zaměstnanců obávají, že ve skutečnosti to bude znamenat snížení příjmu pro lidi v soukromém sektoru. Podle agentury Reuters chce vláda tímto krokem zamaskovat zvýšení mzdy pro milion státních zaměstnanců o 25 procent.

Premiér Mihai Tudose minulý týden podle agentury Agerpres kritiku odmítl s tím, že velké zahraniční firmy chtějí nový zákon zastavit, protože jim zároveň omezuje možnosti, jak z Rumunska vyvádět zisky. Podle něj banky nebo automobilka Dacia umožnily svým zaměstnancům jít protestovat proti daňovému zákonu. "Byl jsem informován, že některé pobočky bank umožnily svým zaměstnancům vyjít do ulic v pracovní době. Blahopřeji, pane ministře, znamená to, že když jsou banky nervózní, jste na správné cestě," řekl ministru financí Ionutu Misovi.

Vláda do daňového balíku zahrnula směrnici Evropské unie proti vyhýbání se daňovým povinnostem známou pod zkratkou ATAD. Ta mimo jiné upravuje možnosti tzv. daňové optimalizace a omezuje přesouvání peněz v rámci mezinárodních skupin tak, že v zemi, kde se vytvořil zisk, zůstane více peněz, které tam budou muset být zdaněny.

Členské státy EU musí tuto směrnici do svých zákonů zavést nejpozději do konce roku 2018. V Česku toto opatření do českých zákonů nyní zapracovává ministerstvo financí a mělo by být součástí zákona o dani z příjmu.

V Rumunsku se toto téma stalo součástí dlouhodobého sporu mezi sociálnědemokratickou vládou a opozicí. Vláda se takřka čímkoliv snaží získat podporu a možnost, jak zahraničním firmám ubrat z jejich zisků a svalit na to jakýkoliv problém, vypadá lákavě.

Experti i prezident Klaus Iohan­nis ale varují, že tak zásadní daňová změna provedená bez konzultace s dalšími ekonomickými aktéry může rozkolísat celé hospodářství, nyní jedno z nejrychleji rostoucích v EU. Nejistota plynoucí z daňové změny se už odráží na kolísání kurzu rumunské měny a burzovních indexů.