Španělská vláda se snaží přijít na to, jak zmírnit touhou Katalánců po vlastní nezávislosti. Jednou z možností je nechat tamní samosprávu, aby si mohla určovat a vybírat vlastní daně. Stejně jako to dělají další dvě autonomní oblasti Španělska, Baskicko a Navarra.

Napsal to britský list Guardian s odkazem na vysoce postavený zdroj ze španělské vlády. "Jsme připraveni o tom diskutovat. Musíme ale současně vzít v potaz, že španělská ústava zřizuje solidaritu mezi regiony," uvedl zdroj, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Daně hrají klíčovou roli

Otázka daní hraje ve sporu mezi centrální vládou v Madridu a Barcelonou zásadní roli. Zastánci nezávislosti ji dlouhodobě používají jako jeden ze svých hlavních argumentů. Přiživují přesvědčení, že bohaté Katalánsko financuje chudší oblasti na jihu Španělska, a to místo toho, aby se peníze použily doma. A to například na rozvoj infrastruktury.

S požadavkem na vybírání vlastních daní se už v roce 2012 obrátil na španělskou vládu tehdejší předseda katalánské vlády Artur Mas. Madrid to bez širší diskuse odmítl.

"Tehdy jsme byli uprostřed krize a chtěli jsme se vyhnout tomu, aby Španělsko muselo žádat o finanční záchranu. Situace se změnila, prožíváme hospodářské oživení a to otevírá nové možnosti," uvedl pro britský list Financial Times španělský ministr financí Luis de Guindos, a to ještě krátce před protiústavním referendem o nezávislosti Katalánska z 1. října.

"Katalánsko má už vysoký stupeň autonomie, ale můžeme hovořit o reformě systému financování a dalších aspektech," dodal ministr.

Jak ale připomíná deník La Vanguardia, tak de Guindos později svá slova mírnil. Podle něj Madrid hodlá připravit takovou reformu, která uvolní ruce všem sedmnácti autonomním oblastem, a tedy i Katalánsku.

Na ustanovení speciální komise, která bude po dobu šesti měsíců hodnotit současný systém autonomie ve Španělsku, se dohodli premiér Rajoy s lídrem největší opoziční strany, socialistů, Pedrem Sanchézem před několika týdny. Tehdy se současně dohodli, že Madrid kvůli dění v Katalánsku spustí aplikaci článku 155 španělské ústavy.

Tento článek umožňuje centrální vládě v Madridu zmrazit katalánskou autonomii a odstavit od moci tamní regionální vládu. Její část je nyní kvůli obvinění ze vzpoury a zneužití veřejných fondů ve vazbě v Madridu. Druhá část, včetně sesazeného předsedy katalánské vlády Carlese Puigdemonta, aktuálně pobývá v Bruselu. Na ně už španělský soud vydal evropský zatykač a čeká se na jejich vydání do Španělska.

Volby se blíží

Budoucnost tohoto bohatého regionu se rozhodne v předčasných regionálních volbách. Ty se budou konat těsně před Vánocemi.

Hlavní separatistické strany jednaly o tom, že do voleb půjdou stejně jako naposledy, tedy v roce 2015, se společnou kandidátkou. K tomu ale nakonec nedošlo.

Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že volby by vyhrála strana Republikánská levice Katalánska (ERC), vedená bývalým vicepremiérem Oriolem Junquerasem, který je nyní ve vazbě.

Strany pro odtržení Katalánska, tedy ERC, a Demokratická evropská strana Katalánska (PDeCAT) i menší radikálně levicová CUP, by v 135členném regionálním parlamentu dohromady získaly 66 až 69 křesel. Zatím tak není jasné, zda by opět dokázaly získat většinu v parlamentu. Tu tvoří 68 křesel.