Británie podle zpráv tamních médií souhlasí s tím, že bude muset po svém odchodu z Evropské unie doplatit všechno, co unii dluží.

Londýn se prý chystá ostatní země EU ujistit, že uznává všechny své závazky, které mohou dosáhnout až 100 miliard eur, tedy přes 2,5 bilionu korun. Britský ministr zahraničí Boris Johnson přitom ještě nedávno tvrdil, že unie si může takové požadavky "strčit za klobouk".

Až 100 miliard eur by měly být celkové britské závazky vůči unii. Jedná se o už dříve slíbené platby do společného evropského rozpočtu, o půjčky zemím, jako je Ukrajina, které Británie ještě jako členská země podepsala, nebo o britský podíl na výplatách důchodů pro vysloužilé zaměstnance evropských institucí.

Británie by unii měla ve skutečnosti zaplatit výrazně méně než 100 miliard eur. Od této částky je nutné odečíst příspěvky z evropských fondů, na které mají Britové nárok, nebo britský podíl na aktivech EU, jako je například kapitál Evropské investiční banky.

Čistý britský dluh tak závisí na konkrétním výpočtu. Podle britských médií by to mělo být kolem 40 až 50 miliard eur.

Země EU po Londýnu nepožadují, aby už teď dal na stůl konkrétní částku. Jde jim o to, aby Spojené království všechny své závazky vůči unii uznalo. "Slíbili, že všechno uhradí. Je nám jedno, o jakém odhadu celkové výše částky teď mluví," řekl deníku Financial Times vysoce postavený evropský diplomat.

Finanční vyrovnání je jednou z hlavních podmínek zemí EU pro to, aby s Brity začaly jednat o tom, jak budou vypadat vzájemné vztahy poté, co Británie unii opustí. Britský byznys chce co nejdřív vědět, na jakou formu dalších vztahů s EU se má připravit.

Státy EU se sejdou v polovině prosince na summitu v Bruselu, kde by mohly rozhodnout, že jednání o budoucích vztazích mohou začít.

Nutné je ale to, aby Britové kromě finančního vyrovnání uspokojili i další evropský požadavek: země EU chtějí mít jistotu, že brexit nebude znamenat zavedení hraničních kontrol mezi Irskem, které je členem EU, a Severním Irskem, které patří Británii. Jde o jedinou pozemní hranici mezi EU a Spojeným královstvím. Řada politiků v Británii i v ostatních zemích EU se bojí, že případné obnovení hranice mezi oběma částmi Irska by mohlo oživit občanskou válku, kterou ukončily teprve dohody z roku 1998.

Irsko hrozí, že vetuje posun do další fáze vyjednávání s Brity, pokud Londýn nedá písemné garance toho, že pozemní hranici na irském ostrově neobnoví. Spojené království tvrdí, že žádnou hranici nechce. Zatím ale podle Irů nepřišlo s konkrétním návrhem toho, jak by se bylo možné takové hranici vyhnout, jestliže chce Británie odejít nejen z EU, ale i z jejího vnitřního trhu a celní unie.

Pokud by Británie i po brexitu zůstala členem vnitřního trhu a celní unie, mohla by výměna zboží mezi ní a všemi zeměmi EU probíhat tak jako dosud. Britská vláda ale chce jak vnitřní trh, tak celní unii opustit. V takovém případě jsou podle pravidel celní kontroly na hranicích nezbytné. Britové zkoumají možnosti, jak kontroly provádět elektronicky.