Severní Korea ukázala, že bez ohledu na mezinárodní sankce pokračuje ve výrobě raket dalekého doletu, které mohou nést jaderné zbraně. Test, který provedla v úterý v noci, ukazuje, že vyvíjí balistické rakety, které mohou ohrozit jakékoliv místo na světě, prohlásil americký ministr obrany James Mattis.

Spojené státy zvažují, jak se k hrozbě ze Severní Koreje postavit. Prezident Donald Trump včera oznámil, že vyhlásí proti komunistické zemi nové sankce.

Mnoho možností, jak reagovat, ale Američané nemají. Přímý útok by byl riskantní a Čína, na kterou spoléhají, že by mohla na Severní Koreu zatlačit, jim nepomůže, vysvětluje Jonathan Pollack, odborník na Severní Koreu a Čínu z amerického think-tanku Brookings Institute.

Vojáci si válku nepřejí

Severní Korea tvrdí, že její střela Hwasong-15 může zasáhnout celé území USA. Podle prohlášení severokorejské televize dosáhla země svého cíle, aby se stala jaderným státem s příslušným arzenálem. Nyní je prý "odpovědnou nukleární mocností", která své jaderné zbraně vyvíjí jen proto, aby se ubránila před "jaderným vydíráním a jadernými hrozbami Spojených států". Zatím ale není jasné, zda střela skutečně dokáže doletět nad území USA s jadernou hlavicí.

USA vyzvaly ostatní země k ukončení veškerých vztahů se Severní Koreou. Raketovým testem prý přiblížila svět válce

Zkoušku rakety odsoudily USA, Japonsko a evropské země, stejně jako severokorejští spojenci Čína a Rusko. Obávají se, že nevyzpytatelný severokorejský režim diktátora Kim Čong-una není tak zodpovědný, jak prohlašuje, a mohl by jaderné zbraně použít. Washington chce proto Koreu donutit, aby se jich vzdala. Prezident Trump už v září pohrozil, že pokud bude ohrožovat USA a jejich spojence, "nebude mít jinou volbu než Severní Koreu totálně zničit". Ministr zahraničí USA Rex Tillerson ale v úterý řekl, že stále existuje možnost diplomatického řešení.

Korejské zbraně

Na Severní Koreu byly uvaleny mezinárodní sankce, přesto režim diktátora Kim Čong-una dál vyvíjí nukleární zbraně a rakety, které je mohou nést.

Jaderné bomby

Podle americké vojenské zpravodajské služby DIA může mít země až 60 jaderných hlavic, jiné odhady zmiňují 20 až 25. Není jasné, kolik je použitelných v boji. Severní Korea se chlubí tím, že vyzkoušela také vodíkovou bombu.

Rakety

Země má několik typů raket, které může odpalovat z pozemních základen, automobilů a prý i z ponorek. Počet a dolet není známý. Jen balistických střel má přes tisíc.

Další výzbroj

Korea má téměř milion vojáků, zhruba pět tisíc tanků a přes osm tisíc kusů těžkého dělostřelectva, v jehož dostřelu je jihokorejské hlavní město Soul. Země nepodepsala smlouvy o zákazu chemických a biologických zbraní a předpokládá se, že jich má tisíce tun.

Podle Pollacka, který vystoupil v Praze na semináři o Severní Koreji organizovaném jihokorejskou ambasádou a Vysokou školou ekonomickou, brzdí Trumpa v úvahách o vojenském zásahu jeho okolí. Zejména bývalí vojáci jako ministr obrany Mattis či šéf kanceláře Bílého domu John Kelly. "Vojáci vědí, že válku by nešlo vyhrát jen letecky, na místo by musela dorazit pěchota, spousta věcí se při tom může pokazit," uvádí Pollack.

"Nevíme, jak by válka vypadala. Nevíme, jaké prostředky má k dispozici Severní Korea, na koho a čím by udeřila. Počet obětí by ale byl vysoký," říká dále. Severní Korea, která hrozí USA, Jižní Koreji i Japonsku, má kromě jaderných pum k dispozici chemické a biologické zbraně a velký konvenční arzenál. "Už jen to, že blízko hranic se Severní Koreou leží jihokorejské hlavní město Soul s 20 miliony lidí včetně předměstí, omezuje úvahy o použití síly," uvádí Pollack. Další problém je, že Jižní Korea je "v centru globálních dodavatelských řetězců pro mnoho produktů i technologií", jako jsou mobily a další elektronika. Konflikt by otřásl ekonomikou regionu i celého světa.

Šance na odzbrojení zmizela

Podle Pollacka je třeba najít jiné řešení. Něco podobného, jako byla strategie zadržování použitá proti Sovětskému svazu ve studené válce. "Je třeba izolovat severokorejský režim, uvalit na něj skutečné ekonomické břemeno," tvrdí Pollack. Tvrdší mezinárodní ekonomické sankce vyhlášené v posledním roce už začínají fungovat, na jejich plný dopad je ale ještě potřeba počkat.

Kim Čong-un se však nevzdá jaderných zbraní. Možnost zatlačit na Pchjongjang, aby je přestal vyvíjet, už zmizela. Na začátku století označil americký prezident George Bush komunistickou Koreu za součást "osy zla". Jeho administrativa se mylně domnívala, že útok na Irák byl dostatečným varováním Pchjongjangu, aby si nezahrával s vlastnictvím nukleárních zbraní. Korea se ale vzdá atomových zbraní jen v případě, že se změní tamní režim, míní Pollack.

"Severokorejský režim je velmi odolný, nikdo neví, jak jej zastavit, a nikdo nemá vliv na jejich vnitřní politiku. Dokonce ani Čína, i když by si to mnozí Američané rádi mysleli," dodává. Zpochybňuje tak Trumpova slova, že by Peking mohl donutit ekonomickými sankcemi Pchjongjang k povolnosti.

Peking přišel o své lidi

"Čína nemá žádný přístup k úzkému vedení Severní Koreje. Všichni jeho členové, na něž mohla spoléhat, buďto zemřeli, nebo se stali obětí čistek. V Číně teď probíhá debata, nakolik spolupracovat s USA v tlaku na Koreu a jak odradit Američany od případného útoku," říká Pollack. Číňané podle něj zavedou další ekonomické sankce, ale nepřejí si, aby v Severní Koreji vznikl zmatek, a nebudou proto tlačit příliš. Obávají se proudu uprchlíků do Číny i toho, že by sever korejského poloostrova pohltila Jižní Korea, spojenec USA by tak stál na čínských hranicích.

Kim Čong-un je ale pro Peking obtížný spojenec a nevraživost je vzájemná. "Informovaní lidé tvrdí, že pokud Kim Čong-un pojede do zahraničí, nebude to cesta do Číny, ale do Ruska. Moskva se snaží využít Severní Koreu jako nástroj vůči Západu. Putin je chytrý a dokážu si představit, jak v určitém okamžiku prohlásí, že bude prostředníkem mezi USA a Severní Koreou, a Trump mu na to skočí. Protože to ospra­vedlní všechny důvody, které uvedl pro zlepšování vztahů s Ruskem," uvádí expert Pollack.