V 11stránkovém dokumentu Německo jako předsedající země EU učinilo ústupky většině států, včetně ČR, které měly výhrady k původnímu návrhu smlouvy. Ten vycházel z odmítnuté evropské ústavy.

Dokument nebude ústavou a nebude obsahovat ani žádné ústavní symboly. To by mělo uspokojit některé vlády, které se chtěly vrátit ke standardní novelizaci původních smluv a odmítaly jakékoli "kvazistátní" znaky. Ty by podle nich mohly vzbuzovat dojem, že se z Evropské unie stává "superstát".

"V terminologii použité ve smlouvách se tato změna odrazí: termín ústava se nebude užívat," píše se v návrhu mandátu.

Dokument hovoří také o tom, že bude přejmenována funkce ministra zahraniční unie, jejíž vznik původní euroústava předpokládala. Funkce jako taková nicméně zůstane zachována. Námitky vůči kompetencím, jež by měla EU získat v oblasti zahraniční politiky, má ale stále Británie. Ta předem avizovala, že nepřijme žádnou dohodu, která by nahrazovala roli národní zahraniční politiky a národního ministra zahraničí.

Další ze sporů, v němž se angažuje především Británie, se týká Charty základních práv a svobod. Dokument navrhující závěry summitu předpokládá, že v nové smlouvě bude na chartu odkaz a že charta bude právně závazná, což požaduje většina členských států. Britská vláda se však obává, že přijetím charty by se otevřela možnost, aby evropský soud upravoval svým výkladem zákony, které přijal britský parlament.

Německé předsednictví vzalo v potaz také nizozemský požadavek na posílení role národních parlamentů. Chce totiž prodloužit z šesti na osm týdnů lhůtu, kterou mají národní parlamenty na zkoumání návrhů legislativy z Bruselu. Zavádí také nový mechanismus, podle nějž mohou národní parlamenty v případě shody vrátit návrh zákona zpět Evropské komisi k přezkoumání.

Poprvé se v návrhu mandátu pro jednání objevil polský požadavek na změnu systému hlasování v Radě EU. Smlouva navrhuje systém "dvojí většiny" převzatý z původní ústavy, podle něhož je k přijetí usnesení třeba souhlas alespoň 15 z 27 zemí, přičemž těchto 15 zemí musí představovat 65 procent počtu obyvatel EU. Polsko naproti tomu prosazuje jiný mechanismus zvyšující váhu hlasu menších zemí.

"Dvě delegace daly najevo, že chtějí projednat záležitost přenášení této částí institucionálních reforem do nové smlouvy," uvedlo v poznámce pod čarou německé předsednictví v odkazu na Českou republiku a Polsko.

Tato změna ze strany Německa podle všeho přinesla i zmírnění polského postoje k celému vyjednávání. Zatímco v minulých dnech polští vrcholní politici často mluvili o tom, že by dohodu na summitu mohli vetovat a že jsou za svoje návrhy "ochotni zemřít", dnes dalo Polsko několikrát najevo, že věří v možný kompromis.