Premiér Mirek Topolánek při setkání s šéfkou americké diplomacie Condoleezzou Riceovou přirovnal smlouvu o vybudování radaru k Marshallově plánu. "Už jednou v historii jsme byli v podobné situaci jako dnes a selhali jsme, nepřijali jsme Marshallův plán a takovou chybu si už nemůžeme dovolit," řekl ministerský předseda.

Podobně mluvil o chvíli později český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. A tak pár minut před úterní patnáctou hodinou došlo k formálnímu završení vyjednání, které trvalo více než rok. Třicet stran dohody o radaru Schwarzenberg s Riceovou stvrdili svými podpisy.

ON-LINE

Vyjednávači smlouvu šili na míru českým poslancům, kteří o radaru budou nakonec rozhodovat. Ne všechny své požadavky ale Češi prosadili.

Podle informací HN třeba stáli i o detail, jako je vlajka NATO před brdskou základnou. Pokud ale americká základna v Česku bude, podle dohody tam bude vlát jen český a americký prapor.

Kdo s tím začal?

riceova_schwarzenberg_smlouva__192x128_.jpgI tak si ale vláda od dohody slibuje, že se na podzim dopočítá své stojedničky pro radar.

Cíl vyjednávačů byl jasný: mít argument na námitky stran, které by i přes nynější silná slova mohly radar nakonec podpořit. Tedy všech, kromě KSČM.

"Je to jedna z nejlepších smluv, které USA se spojenci vyjednaly. Ale právě proto, že je dobrá, neočekávám, že by znamenala průlom v domácí debatě, která je podle mě iracionální, ne konkrétní," tvrdí český vyjednávač Tomáš Pojar.

Čtěte více k návštěvě Riceové

Americký radar se během vyjednávání stal zbraní v boji mezi vládou a opozicí. Nechyběl u prezidentské volby, přetahují se kvůli němu poslanci a ministr zahraničí kvůli němu hrozí demisí. ČSSD a ODS se dokonce hádají, kdo si s tím radarem vůbec začal.

Každopádně s dohodou jde vláda radarovým odpůrcům i váhavcům vstříc. Jestliže by se zelení mohli obávat americké necitlivosti vůči životnímu prostředí, dostali paragrafy, které zaručují opak.

Za české vítězství považují vyjednávači i záruky začlenění radaru pod NATO, jež mají vzít argumenty sociálním demokratům. Těm se nelíbí dvojstranná jednání mezi USA a Českem, bez spojenců z Evropy a aliance.

"Američané mají v úmyslu, aby jejich protiraketová obrana byla schopna pracovat se systémy NATO a mohla být jejich součástí," stojí v dohodě.

Čtěte vše o radaru

Radar však bude mít amerického velitele. Vláda přesto bude argumentovat, že dohodou se Česko stává rovnocenným partnerem: na základně budou mít Češi svého uniformovaného šéfa a vojenský tým. A lidi bude mít česká armáda v řídícím centru Protiraketové agentury v USA. Češi získají přístup i k on-line snímkům z radaru.

Základna bez nájmu

topolanek_riceova_praha__192x128_.jpgČeští odborníci se navíc mají podílet na programování radaru. To znamená, že americký velitel sice bude mačkat spoušť, ale Češi si budou moct "vyladit" protiraketovou obranu Ameriky tak, aby přednostně chránila jejich zemi.

Smlouva řeší praktické užívání brdské základny. "Česká republika si ponechá suverenitu a vlastnické právo k radarové stanici. USA se poskytuje bezplatné užívání vymezeného území ve vojenském újezdu Brdy," uvádí materiál k dohodě, kterou HN získaly z ministerstva zahraničí.

Z dohody vyplývá, že Američané nebudou platit nájemné. To smlouva vysvětluje tak, že tyto "peněžní služby" se mezi spojenci v NATO neposkytují.

Češi ale mohou na základně vydělat. Cokoli, co Američané v Brdech postaví, má po odchodu amerických vojáků připadnout Česku. Američané si odvezou to, co přestěhovat lze. Stěhování Američanů z Brd popisuje odstavec smlouvy, v němž se píše, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou rok. Češi dávají Američanům dalších 12 měsíců, aby si radar odvezli jinam.

Na základně bude nejvýš 250 amerických vojáků. Jejich postavení určuje druhá smlouva, která ještě není zcela dojednaná.

Podle ní na Američany bude dohlížet česká justice v případech, kdy se nedopustí trestného činu proti druhým americkým občanům, proti americkému majetku a vlastizrady USA.

Vnější hranice základny by měla střežit česká armáda, vnitřek si Američané pohlídají sami. Prý se ale zvažuje varianta, že by na vnitřní hranice dohlížela bezpečnostní agentura z Česka, najatá Američany.

Výstavba radarové základny je ale příležitostí pro další české podnikatele.

"Pokud Spojené státy při výstavbě stanice dostanou nabídku od českého dodavatele a od dodavatele ze třetího státu a nabídky budou stejné kvality a za stejnou cenu, toto ustanovení americké straně ukládá využít českého dodavatele," uvádí dokument ministerstva zahraničí.