Unie se dohodla na nové reformní smlouvě

"Trvalo to dlouho, ale dosáhli jsme toho, co jsme chtěli," řekla spokojená Merkelová na závěrečné tiskové konferenci. Té předcházela celonoční jednání.

Kancléřka vyzdvihla vstřícnost, kterou projevilo také Polsko jako země, jež měla zásadní výhrady k systému přepočítávání hlasů pro jednotlivé země v Radě EU a hrozila blokací summitu. Konflikt s Poláky ovládal prakticky celé jednání od čtvrtečního zahájení vrcholné schůzky.

Šéfové států a vlád se nakonec shodli na tom, že do roku 2014 bude platit hlasovací uspořádání podle smlouvy z roku 2000 z Nice, které je velmi výhodné pro Polsko, ale i pro menší státy unie. Potom bude platit systém dvojí většiny předpokládaný v euroústavě, ale do roku 2017 budou státy mít na výběr ze dvou možností hlasování. Pro Polsko to znamená, že si ještě deset let může uhájit poměrně velký vliv.

Prezident Lech Kaczyński je s výsledkem spokojen

"Náš návrh podporovala pouze Česká republika, nebyla žádná šance na jeho přijetí," řekl novinářům Kaczyński. "V zásadě jsme nemuseli skřípat zuby, i to je náš úspěch," uvedl.

Polský list Dziennik si všiml toho, že polské vyjednávání v Bruselu řídil z Varšavy premiér Jaroslaw Kaczyński, dvojče prezidenta. Pod kontrolou šéfa vlády, který ještě v pátek večer hrozil vetem, se točila polská strategie, napsal list. Horká linka Varšava-Brusel byla podle deníku v provozu celý den i noc.

"Polsko je příliš důležitou zemí na to, aby se všeho vzdalo," řekl v pátek večer premiér. Deníky připomínají, že již před summitem bylo jasné, že nebude možné ukončit vyjednávání bez velkých ústupků na polské straně. Varšava velmi rychle udiveným partnerům ukázala, že je připravena ke kompromisu, napsal list Rzeczpospolita. Otočka o 180 stupňů překvapila partnery, kteří přestávali rozumět, o co vlastně Kaczyńským jde, napsala deník Gazeta Wyborcza.

Konkrétní dohoda za předsednictví Portugalska

Dosažená dohoda předpokládá, že se ve druhé polovině roku uskuteční mezivládní konference. Nastupující portugalské předsednictví počítá s tím, že ji zahájí 23. července a ukončí na summitu 18. října. Z konference má vzejít konkrétní dohoda o reformě institucí unie rozšířené na nynějších 27 členů. Merkelová v této souvislosti zdůraznila, že nová smlouva umožní i další rozšiřování unie.

Po ratifikaci v členských zemích by smlouva začala platit nejpozději na jaře 2009, kdy se uskuteční příští volby do Evropského parlamentu. V prvním pololetí toho roku zároveň poprvé unii předsedá Česko.

Ještě několik hodin před koncem summitu v noci na sobotu situace vypadala tak, že německému předsednictví hrozilo polské veto, a tím krach schůzky. Poté, co ale německá kancléřka zdůraznila, že prosadí rozhodnutí EU o svolání mezivládní konference v krajním případě i bez Varšavy, nastal pohyb v jednání.

"Dosáhli jsme všeho, co jsme chtěli," řekl nakonec také britský premiér Tony Blair. To, že se země shodly na tak ožehavých problémech, vypovídá podle něj o tom, jak moc se chtějí hnout z místa. "Nevidím nic, co by teď mohlo reformní proces vykolejit," řekl Blair.

Do určitého stínu se dostal britský odpor proti právní závaznosti Charty základních práv EU, která měla být součástí původní euroústavy. Podle kompromisu má být na chartu v nové smlouvě pouze odkaz, i když je závazná. Británie si však vymohla výjimku, že dokument nesmí zasahovat do jejího práva.

Stejně tak Londýn prosadil požadavek, aby v novém uspořádání nefigurovala funkce ministra zahraničí EU; v tom měla Británie mimo jiné českou podporu. Jeho oblast by měla pokrývat to, co nyní spadá pod vysokého komisaře pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solanu a komisařku pro vnější vztahy Benitu Ferrerovou-Waldnerovou. Obě tyto funkce by měly skončit v roce 2009, kdy by měla nová dohoda vstoupit v platnost.

Páteční jednání sledovala zvláštní zpravodajka redakce iHNed.cz přímo z Bruselu. Čtěte ZDE.