Chálid Mašal řekl, že je Hamas ochoten za určitých podmínek přistoupit na vyhlášení palestinského státu na územích, která Izrael okupoval za války v roce 1967.
Hamas dosud vytrvale nárokoval pro budoucí palestinský stát veškerý prostor od řeky Jordánu po Středozemní moře, tedy včetně území Izraele. Ten odmítá uznat toto hnutí, jež má ve své chartě dokonce jako cíl zničení židovského státu. Podle pondělního Mišalova prohlášení by Hamas akceptoval palestinský stát na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy za podmínky, že by se z těchto území Izrael stáhl.
Carter na svém "turné" po Blízkém Východě uspěl. Ale má to háček
Podle Riceové budou mírová jednání na blízkém východě obnovena
Dále Mišal uvedll, že Hamas "bude respektovat národní vůli Palestinců, i kdyby šla proti jeho přesvědčení". Za nepraktické však označil pořádat referendum o míru, když palestinské národní instituce nefungují. Poukázal tak na rozkol mezi Hamasem, který ovládá pásmo Gazy, a Abbásovým Fatahem, jenž má pod kontrolou západní břeh Jordánu.
Podle Cartera Hamas nehodlá blokovat mírová jednání, která za palestinskou stranu vede Abbás. Po loňském ovládnutí pásma Gazy přitom představitelé Hamasu tvrdili, že Abbás nemá pro vyjednávání ve jménu Palestinců mandát.
Hamás určuje podmínky
Carter řekl, že ochota uznat dohodu znamená, že Hamas nehodlá blokovat mírová jednání, jež za palestinskou stranu vede předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Loni, kdy se Hamas po bojích s Abbásovým Fatahem zmocnil pásma Gazy, jeho představitelé tvrdili, že Abbás nemá pro vyjednávání ve jménu Palestinců mandát.
Carter přiznal, že Hamas vznáší podmínky pro konání referenda o dohodě, k níž by případně mohla Abbásova jednání vést. Ještě před hlasováním prý musí Fatah s Hamasem uzavřít mír.
Referendum i pro Palestince v exilu
Zuhrí prohlásil, že Hamas má podmínek mnohem víc. Například bude žádat, aby v referendu směli hlasovat i Palestinci v exilu, což přijetí dohody značně zkomplikuje. Zuhrí také ujistil, že se Hamas nevzdává svého předchozího stanoviska, tedy že stát v hranicích pásma Gazy a západního břehu považuje pouze za "dočasné" řešení.
Hamas Izrael neuznává a jeho programem je boj proti němu do úplného zničení. Už v minulosti byl ochoten přistoupit na stát na západním břehu a v pásmu Gazy jako na podmínku dlouhodobého příměří.
Hamas zvítězil v parlamentních volbách v roce 2006, ale kvůli mezinárodnímu bojkotu jeho vlády byl nucen přistoupit na koalici s Fatahem. Loni se obě strany definitivně rozdělily a zatímco Hamas ovládá pásmo Gazy, Fatah a jeho lidé vládnou západnímu břehu Jordánu.
Nevstřícnost a skepse USA
Izrael i USA Hamas považují za teroristickou organizaci a Carterovu cestu oba státy kritizovaly.
"Podle mého názoru není problém v tom, že jsem se sešel s Hamasem v Sýrii," řekl Carter. "Problém je, že Izrael a Spojené státy se odmítají setkat s těmito lidmi, kteří musejí být zapojeni (do mírových jednání)."
Washington v reakci na Carterovo ohlášení nabídku Hamasu odbyl s tím, že nepřináší nic nového.
"Nevidím, že by se v tom něco zásadního změnilo," řekl novinářům mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tom Casey.
"Myslím, že to můžete brát se špetkou skepse. Musíme se podívat na veřejná prohlášení, ale musíme také vidět činy, a akce mluví hlasitěji než slova," řekla mluvčí Bílého domu Dana Perinová.
