Zimbabwský hospodářský úpadek začal poté, co vláda rozhodla rozdělit bělošské farmy mezi černošské obyvatelstvo. Ekonomika, stojící hlavně na aktivitě těchto farem, začala skomírat. V zemi pomalu docházejí potraviny a paliva a inflace se podle oficiálních odhadů pohybuje kolem sedmi tisíc procent.
Minulý týden ohlásily zimbabwské obchody, že nebude až do odvolání k dostání chléb. Přitom Zimbabwe bylo kdysi považováno za obilnici Afriky.
Lidé se tedy vydávají pro základní potřeby do okolních zemí, do Zambie, JAR, Botswany, Mozambiku nebo Namibie. Někteří obchodují či nakupují a pak se rychle vracejí, jiní zůstávají. Migrační vlna v cílových zemích rozpoutala debatu o tom, jak s imigranty jednat.
Zatím neexistují přesné statistiky, kolik lidí denně přejde státní hranici. Na konci srpna se však počet lidí překračujících hranici zvedl z šedesáti na zhruba jeden tisíc denně a toto číslo se prý každý den zvyšuje.
Jihoafrická vláda tvrdí, že mezi 1. březnem a 31. červencem do země legálně přicestovalo 351 tisíc Zimbabwanů. V zemi prý zůstalo asi padesát osm tisíc lidí.
Cesta do Zambie je pro obyvatele Zimbabwe jednoduší než cestování do jiných států. Zambijské hraniční kontroly jsou volnější než například v JAR nebo v Botswaně, kde se rozšířily nesympatie k Zimbabwským uprchlíkům.
Tyto země totiž obviňují uprchlíky z odpovědnosti za zvyšující se sociální nestabilitu a zločinnost. K nim se začíná pomalu přidávat i Zambie, která je znepokojena příliven ilegálních pracovníků a prostitutek, o jejichž počtu se dá pouze spekulovat. I přesto je Zambie uprchlíkům otevřenější.
Podle Sally Peberdyové z university Witwatersrand v Johannesburgu panuje v Botswaně a v JAR strach z cizinců. Zambijská právní a imigrační soustava je mnohem méně vyvinutá než v Botswaně či Jižní Africe, a proto se do Zambie stěhuje více lidí.
