Vyhnout se vlastnímu zadržení a vydání Mezinárodnímu trestnímu tribunálu OSN pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu. To mělo bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiće, který je stále na úteku, motivovat k udání někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiće.
Informaci ve čtvrtek přinesl internetový deník Telegraph.co.uk, který se odvolává na nejmenované zdroje blízké německé Spolkové zpravodajské slulžbě (BND).
Bosenskosrbský generál Mladić je podle serveru údajně odhodlán udělat vše pro to, aby se v případě svého dopadení nemusel zpovídat před haagským tribunálem, ale před srbským soudem.
"Mladić poskytl jisté informace o Karadžićovi, pravděpodobně před několika měsíci, aby se sám zachránil," uvedl britský portál.
Podle něj se ale generálovi povedlo dosáhnout opačného efektu. Tlak na mezinárodní společenství, aby co nejdříve zadrželo Mladiče, teď ještě zesílil.
Přibývají spekulace i podezření
Nové zvěsti se dostávají na veřejnost v době, kdy prokuratura haagského mezinárodního soudu zkoumá poslední verzi žaloby na Karadžiće. Je totiž možné, že žaloba bude potřeba upravit.
Martin Ehl o Karadžićovi: Konec jednoho básníkaPrvní žaloba na Karadžiće byla vznesena již v roce 1995, už ve stejném roce přibyla mezi zločiny, z kterých je bývalý vůdce bosenských Srbů obžalovaný, také genocida.
Podle mluvčí prokuratury ICTY obsahuje Karadžićův spis 11 bodů obžaloby. Prokuratura teď zvažuje starou verzi žaloby vydané před osmi roky a srovnává ji s novými důkazy, které se od té doby nahromadily.
Vedle důkazů a obvinění se množí také spekulace o Karadžičově dopadení. Srbské úřady popírají, že by k jeho zadržení došlo na základě zahraničních tajných služeb. List Daily Telegraph přitom tvrdí, že srbská policie zadržela hledaného ve spolupráci s tajnými službami USA, Francie a Německa.
Podle bělehradských komentátorů tajné služby navíc věděly o Karadžičovi již delší dobu. Ty vůdce bosenských Srbů kryly, navíc možná za spolupráce někdejšího srbského premiéra Vojislava Koštunici.
Zatčení lídra bosenských Srbů mělo být několikrát na spadnutí, ten ale nakonec pokaždé unikl. Zahraničním tajným službám totiž údajně chyběl souhlas Koštunici k vydání Radovana Karadžiće.
