Největší politická bitva roku startuje. Začíná summit EU

K největší politické bitvě posledního roku dojde ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Napjatě ji bude sledovat celý svět: politici z okolních zemí, ekologové i antiekologové, šéfové velkého evropského průmyslu.

Dvacet sedm států Evropské unie rozhodne o tom, jak vážně to myslí se svou zelenou revolucí, a jestli pořád, finanční krizi navzdory, platí jejich cíl plný "dvacítek": do roku 2020 o dvacet procent snížit spotřebu energie, snížit emise skleníkový plynů a zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Dočká se Sarkozy triumfu?

Francouzský prezident Nikolas Sarkozy a prezident Evropské komise José Barroso absolvovali v posledních dnech desítky schůzek, kde se snažili "zlomit" odpor posledních váhajících. Stovky diplomatů ze všech členských zemí se na mnohahodinových jednáních pokoušely doladit návrh přijatelný pro všechny a zamezit riziku, že ho některý stát na poslední chvíli shodí ze stolu.

I když to tak dlouho nevypadalo, pár hodin před začátkem mimořádně důležitého summitu evropských hlav států, je francouzský prezident diplomatickému triumfu a Evropa pozici světového lídra v boji proti klimatickým změnám relativně blízko.

Včera večer doladili diplomaté kompromisní návrh podoby zelené revoluce, přijatelný s menší či větší spokojeností pro všechny, zůstalo v něm ale několik bílých míst, o kterých se dnes večer nebo zítra nad ránem bude rozhodovat na úrovni nejvyšší: mezi prezidenty a premiéry, kteří se sjedou do Bruselu.

Zda doje k dohodě, bude záležet hlavně na nových členských zemích a postoji nevyzpytatelného italského premiéra Silvia Berlusconiho. "Bude to extrémně těžké a možná i hodně dlouhé jednání," odhaduje česká velvyslankyně Milena Vicenová.

Český problém

Jedno z bílých míst eminentně zajímá Česko i většinu nových členských států a diskutovat na nejvyšší úrovni se o něm bude právě i na nátlak českých diplomatů. Jde o způsob, jakým si v budoucnu budou muset elektrárny, největší znečišťovatelé v Evropě, kupovat povolenky na vypouštění emisí skleníkových plynů.

Evropská komise navrhuje, aby si už od roku 2013 musely elektrárny všechny své povolenky kupovat v aukcích. Pro elektrárny v nových členských zemích, v nichž se stále většina energie vyrábí z uhlí, to bude znamenat investice v desítkách miliard korun a politici se logicky obávají, že je promítnou do prudkého zvýšení cen elektřiny. Proto žádají úlevy.

Francouzští diplomaté přišli s kompromisním návrhem, který by zemím, v nichž se víc než šedesát procent elektřiny vyrábí z uhlí, zaručoval, že jejich elektrárny budou po první tři roky běhu nového systému polovinu povolenek dostávat zadarmo, a značně ušetří. Mnohým členským státům, jichž by se výjimka netýkala, ale vadilo, že by tyhle elektrárny mohly levnou cenou emisních povolenek nezatíženou energii vyvážet do ostatních států.

Francouzi tedy svůj návrh na poslední chvíli modifikovali tak, že by se povolenky zdarma vztahovaly jen na polovinu národní spotřeby energie. Čeští diplomaté ještě včera večer označovali takovou verzi za nepřijatelnou. Jak vážně svůj odpor Česko míní, se ukáže dnes večer.

Hlavně na přání Německa zůstane až do dnešního večera otevřena ještě druhá velká kapitola. Ta se týká toho, jak zabránit, aby firmy nestěhovaly svoji energeticky náročnou výrobu do zemí, ve kterých platí méně zelená pravidla. I ty by měly dostat úlevy, pokud se k evropskému boji za zelenou planetu nepřipojí příští rok i zbytek světa.