Dosavadní pokusy vždy zkrachovaly na odporu jednotlivých členských států a europoslanců. Eurokomisař Charlie McCreevy, který má celý problém na starosti, se však nevzdává. Dnes představil takzvanou komunikaci, kde nastiňuje své představy o fungování jednotného patentu. Problémem je, že nová "vize" EK nemá žádnou legislativní váhu.
Řada soukromých společností, ale i států, sice považuje patenty za problém, ale dohoda je zatím prakticky nemožná, přestože ztráta EU je propastná. Náklady na patent v EU jsou zhruba jedenáctkrát vyšší než v USA a dokonce třináctkrát vyšší než v Japonsku.
Na první pohled je patrné, že unie potřebuje patentový systém zlevnit a zjednodušit. Ale problémem jsou paradoxně náklady. Některé státy se totiž bojí, že návrh Bruselu by celou proceduru ještě více zdražil, přestože podle komise jde o pravý opak.
Kritikům na dosavadních návrzích vadily především dvě věci - ochrana softwarových produktů a nákladné překlady do 23 jazyků. Software je dosud chráněn jen autorskými právy a patenty by údajně byly daleko dražší a zastavily veškeré inovace v celém sektoru. Daleko více financí by firmy musely vynakládat i na překlady.
Velkou roli ale hraje i politika. O jednotném patentu neradi slyší především Němci. V Německu je totiž registrována zhruba polovina evropských vynálezů, což představuje nemalý zdroj příjmů a pracovních příležitostí. Podle nich současný režim, který stojí především na patentovém úřadu v Mnichově, funguje naprosto bez problémů.
McCreevy zřejmě chápe, že odpor členských států nebude snadné zlomit. Proto nepřišel rovnou s novým legislativním návrhem, ale s "komunikací". Podle něj je třeba, aby se nejdřív jednotlivé země dohodly a dohodli se i europoslanci. Teprve poté bude možné vytvořit nový legislativní návrh.
