Informaci přinesla tisková služba Kremlu. Podle jejího prohlášení opouští Rusko smlouvu v souvislosti s "výjimečnými okolnostmi, které se dotýkají bezpečnosti Ruské federace". Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že moratorium na CFE "nezavírá dveře k dalšímu dialogu". Dodalo ale, že od nynějška budou počty ruské vojenské techniky záviset na vývoji vojensko-politické situace.

Pozastaveny budou například zahraniční inspekce v ruských vojenských jednotkách.
Ruský prezident tak splnil hrozbu, kterou poprvé vyslovil koncem dubna ve výročním projevu k ruským poslancům. Tehdy navrhl na plnění podmínek CFE uvalit moratorium, neboť západní partneři Ruska prý podmínky smlouvy neplní a odmítli ratifikovat modifikovanou dohodu podepsanou roku 1999.

"Generální tajemník (NATO) tohoto rozhodnutí velmi lituje. Spojenci považují smlouvu za úhelný kámen evropské bezpečnosti," komentoval dnes ruské rozhodnutí mluvčí NATO.

Moskvě se nelíbí rozšiřování NATO v Evropě o bývalé země socialistického bloku i někdejšího Sovětského svazu. Mimořádná červnová schůzka zemí CFE ve Vídni, svolaná z iniciativy ruské strany, skončila bez výsledku. Po schůzce se ruští diplomaté nechali slyšet, že byla potvrzena ruská analýza situace.

"Řada účastnických zemí smlouvy není připravena ke společnému hledání konstruktivních řešení," prohlásil tehdy například Anatolij Antonov, bezpečnostní odborník ruského ministerstva zahraničí.

Dlouhodobě Moskva kritizuje i americké plány v Evropě včetně například plánů na vznik protiraketového deštníku.
CFE byla podepsána v roce 1990 v Paříži s cílem vymezit rovnováhu sil v Evropě mezi zeměmi tehdejší Varšavské smlouvy a Severoatlantické aliance.

Po bouřlivých změnách ve střední a východní Evropě v 90. letech 20. století se účastníky dohody stalo 30 zemí, pro každou z nich jsou určeny maximální počty výzbroje a vojenské techniky.

Rusko tvrdí, že s rozpuštěním Varšavské smlouvy a rozšířením NATO přestala CFE odpovídat reálné situaci. V roce 1999 byla proto na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Istanbulu vypracována adaptovaná verze dohody. Platit začne, až ji ratifikují všechny účastnické země. Zatím tak učinily jen Bělorusko, Ukrajina, Kazachstán a Rusko.

Někteří účastníci, včetně České republiky zároveň přijali jednostranné politické závazky. NATO jako celek se mimo jiné zavázalo nerozmísťovat významné vojenské síly na územích svých nových členských států, Rusko například souhlasilo s odchodem svých vojáků z Gruzie a Moldávie. USA a další země NATO ovšem chtějí ratifikovat novou smlouvu, teprve až Moskva vojska skutečně stáhne. Rusko to ale odmítá spojovat s plněním CFE.