Turecký premiér Erdogan v parlamentuPo třídenním projednávání turecký ústavní soud ve středu zamítl žádost o zákaz činnosti vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) kvůli jejím údajným islamistickým aktivitám namířeným proti laickému charakteru státu.

Soudci ale rozhodli o finančním postihu AKP, informovaly tiskové agentury. Strana přijde až o polovinu státních dotací. K zákazu strany by bylo potřebných sedm z jedenácti hlasů, pět soudců se ale vyslovilo proti návrhu.

"Finanční sankce je pro stranu vážným varováním," řekl předseda soudu Hasim Kilic.

Ministr práce a sociálních věcí Faruk Celik označil verdikt soudu za "vítězství turecké demokracie".

Čtěte více o tureckém sporu

Verdikt soudu se znepokojením očekávali jak turečtí politici, tak Evropská unie a zahraniční investoři, kteří se obávali v případě zákazu AKP politické nejistoty v Turecku a zbrzdění reforem, jež nynější vládní tábor prosazuje vzhledem k ambicím země dosáhnout v budoucnu členství v EU.

Žaloba proti vládní straně byla součástí boje mezi umírněnými islamisty a zastánci sekulárního uspořádání. AKP čelila obvinění, že se snaží v Turecku zavádět islámské zákony. Na straně sekularistů stojí jak značná část veřejnosti, tak armádní generálové či právě nejvýše postavení soudci a státní zástupci.

Strana jakákoli nařčení odmítla a tvrdila, že čelí soustavným pokusům o převzetí moci. Nedávno bylo za údajnou přípravu převratu zatčeno 86 lidí z nacionalistické skupiny Ergenekon.

Od roku 1960 bylo v zájmu zachování sekulárních principů zrušeno v Turecku 20 stran, většinou kurdských či islamistických. Poprvé však takové hrozbě čelila strana s parlamentní většinou.