Týden poté, co tak učinila horní komora italského parlamentu, schválila italská Poslanecká sněmovna novou smlouvu o Evropské unii.
"Tato smlouva neřeší problémy EU, ale umožní Evropské unii se rychleji rozhodovat. Výzva (k činnosti) začne dnem, kdy Lisabonská smlouva vstoupí v platnost," prohlásil o dokumentu italský ministr zahraničí Franco Frattini
Lisabonská dohoda předpokládá reformu unijních institucí po rozšíření unie na východ. Stále se však čeká na souhlas Švédska a Česka, které se jako poslední dvě země evropské sedmadvacítky k Lisabonu ještě nevyjádřily.
I pokud čeští a švédští zákonodárci reformní smlouvu odsouhlasí, je její budoucnost nejistá, protože v červencovém referendu ji odmítly Irové.
Budoucnost nejistá
Francie jako nynější předsednická země EU věří, že po ratifikaci všemi ostatními členskými státy najde Dublin řešení, jak dokument nakonec také schválit.
Jednoduché to ale Lisabonská smlouva nebude mít ani v České republice. Stále se čeká na názor ústavního soudu a zákonodárci hodlají o smlouvě hlasovat teprve poté, co soud zveřejní svůj nález.
Prezident Václav Klaus navíc po irském odmítnutí s pokračováním ratifikace lisabonské smlouvy nadále nesouhlasí a ani v českém parlamentu nemá smlouva podle všeho jistou potřebnou většinu.
