Bývalý německý prezident Roman Herzog se v nedělníku Welt am Sonntag překvapivě ostře opřel do Evropské unie. Podle Herzoga "zásadní chybný vývoj v Evropské unii" vážně ohrožuje parlamentní demokracii v Německu.
"Vyvstává otázka, zda se dá Spolková republika Německo vůbec ještě označit za parlamentní demokracii," napsal Herzog z titulu člena kuratoria v Centru pro evropskou politiku (CEP) společně s ředitelem této organizace Lüderem Gerkenem. Politika EU podle nich "znepokojujícím způsobem trpí nedostatkem demokracie a faktickým odstraněním dělby moci". Spolkový sněm, který je v Německu zodpovědný za příslušné zákonodárství EU, už prý je jen málo do tohoto procesu zapojen.
Nynější politické struktury, které měly čelit "této plíživé centralizaci" v EU, podle obou autorů selhaly. Tímto vývojem je údajně znepokojena také řada poslanců německého parlamentu, kteří se prý ale obávají to říci veřejně. EU navíc žádá stále více kompetencí, ačkoli to věcně není nutné.
Herzog a Gerken proto dospívají k závěru, že ani dosud řadou členských zemí neratifikovaná evropská ústava nebude s to tyto problémy řešit. Oba spíš vidí nebezpečí v tom, že ústavní smlouva s dosavadními nedostatky problém spíše prohloubí. Proto žádají veřejnou debatu o slabinách a výhodách ústavy. V nynější podobě dokument odmítají.
Kritika bývalé hlavy státu přichází pár dní poté, co se Německo ujalo 1. ledna předsednictví v Evropské unii a co kancléřka vyhlásila za jednu z priorit oživení ratifikace evropské ústavy. Německá vláda považuje ústavu za dokument ke zvýšení akceschopnosti EU. Schvalování předloni zmrazila odmítavá referenda ve Francii a Nizozemsku. Herzogova kritika se přitom velmi podobá té, kterou už dlouho vznáší Václav Klaus.
Herzog byl hlavou státu v letech 1994-99 a politicky náleží ke křesťanské straně CDU kancléřky Angely Merkelové. Před funkcí prezidenta uznávaný právník zastával rovněž vysoký úřad předsedy německého ústavního soudu.
