Nový řecký premiér Lukas Papadimos v pondělí podle očekávání označil za hlavní úkol své přechodné vlády pokračovat v úsporných opatřeních a ekonomických reformách. Vyzdvihnul euro jako "jedinou šanci" pro zadluženou zemi.
"Přebírám funkci předsedy vlády v jednom z nejobtížnějších okamžiků poslední doby v naší zemi. Nemůžu tento úkol splnit sám," řekl Papadimos. "Myslím, že nikdo v tomto sále nechce, aby Řecko padlo... Naše země může být zachráněna - záleží to jenom na nás."
Ve čtyřicetiminutovém projevu k parlamentu se dotkl všech klíčových problémů, jako je nezaměstnanost či ztráta pracovních míst. V prvé řadě ale upozornil, že Řecko musí lépe využívat evropské fondy a plnit slíbené závazky, aby mohlo dál dostávat mezinárodní finanční pomoc a byla mu odpuštěna část dluhů z října.
Bývalý viceguvernér Evropské centrální banky také přiznal, že utahování opasků narušilo "sociální soudržnost". Trval na tom, aby se příště obětovali všichni rovnoměrně.
Udržet euro za každou cenu
Premiér zároveň podpořil snahy udržet si společnou evropskou měnu. "Čeká nás těžký boj... Zůstat v eurozóně je naší jedinou šancí a průzkumy ukazují, že si to Řekové uvědomují. Tuto krizi můžeme přetavit v šanci, pokud ze sebe vydáme to nejlepší," uvedl Papadimos.
Papadimos kritizoval kroky předchozích řeckých vlád, které podle něj zemi uvrhly do dluhové pasti. Jejich politika podle něj zhoršila hospodářskou recesi a nezaměstnanost. Premiér zdůraznil, že tento vývoj lze zvrátit nezbytnými reformami, které je třeba uskutečnit rychle a efektivně.
Rozprava bude trvat zřejmě až do středy, kdy bude parlament hlasovat o důvěře. Tu by měl Papadimos díky podpoře převážné většiny zákonodárců bez problémů získat, poté ale bude muset vláda urychleně jednat, aby od EU získala přislíbenou finanční pomoc, která je pro stát životně důležitá.
Kabinet v Aténách musí v následujících týdnech přesvědčit eurozónu, aby z celkových 110 miliard eur finanční pomoci uvolnila poslední splátku ve výši osmi miliard. Peníze měli Řekové dostat už před měsícem, ale jejich vyplacení se zdržuje, protože věřitelé dosud nedostali záruky, že Atény budou plnit svou část dohody o oddlužení. Pokud Řecko splátku nedostane do půli prosince, stát kvůli platební neschopnosti zkrachuje.
Vyplacení této splátky označil také Papadimos za prvořadý cíl, protože země vystačí s nynějšími financemi pouze do 15. prosince.
Očekává se bouřlivá debata
Papadimos by měl se zástupci trojice věřitelů z Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské unie jednat už ve čtvrtek, nejistotu ale do plánu vnáší chystaná masová demonstrace.
Právě ve čtvrtek se totiž mají v centru řecké metropole sejít desítky tisíc lidí, aby daly najevo nesouhlas s protikrizovými opatřeními - demonstrace v den výročí studentského povstání z roku 1973 má být jednou z největších za poslední měsíce a setkání politiků by mohla logisticky zkomplikovat.
Čelíme největší krizí Evropy od druhé světové války, říká Merkelová - čtěte ZDE
Ekonomka Ševčíková: Pokud se Řecko vrátí k drachmě, zřejmě ji devalvuje až o 80 % - čtěte ZDE
Bouřlivá parlamentní debata, jež se čeká po pondělním představení programu nové vlády, nebude přes očekávaný výsledek jen formalitou. V pátek to ukázal například šéf konzervativců z Nové demokracie (ND) Antonis Samaras, který prohlásil, že jeho strana už nebude hlasovat pro žádná další úsporná opatření.
Navíc odmítl podepsat písemný závazek schválení úspor, který po Řecku žádá eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn - podle Samarase musí stačit ústní souhlas.
Nový kabinet složil přísahu před prezidentem Karolosem Papuliasem a představiteli řecké ortodoxní církve minulý pátek. Čítá 49 členů, převahu si z minulosti zachovali vládnoucí socialisté. Přidalo se šest politiků pravicové strany Nové demokracie a další čtyři z Lidové ortodoxní výzvy.
Náhrada za ztroskotavšího Papandrea
Novým řeckým premiérem se Papadimos stal minulý čtvrtek. Na jeho nominaci se po několikadenním jednání shodli šéfové tamních parlamentních stran a prezident Karolos Papulius.
Čtyřiašedesátiletý ekonom nahradil ve funkci premiéra Jorgose Papandrea, kterému se stalo osudným, že chtěl nechat hlasovat o přijetí evropského záchranného balíčku ve všelidovém hlasování.
Představa, že by Řekové v referendu evropskou pomoc odmítli, vystavila Papandrea obrovskému politickému tlaku doma i v zahraničí. I když těsně přežil následné hlasování o důvěře svému kabinetu, musel nakonec z funkce premiéra odstoupit a plán na referendum odvolat.
