Na energetické otázky, stejně jako na daňové úniky se ve středu zaměří vedoucí představitelé zemí Evropské unie na vrcholné schůzce v Bruselu. Podle prezidenta EU Hermana Van Rompuye přicházejí členské země ročně na daňových únicích o bilion eur (asi 26 bilionů korun). Debata by se měla dotknout i konfliktu v Sýrii.

Summit měl být věnován jen energetice, které byla vrcholná schůzka EU naposledy věnována před třemi lety. Ale Van Rompuy v polovině dubna rozhodl, že se bude mluvit rovněž o daňových únicích.

Téma daní se dostalo do popředí poté, co byly zveřejněny údaje o majitelích účtů z celého světa na Britských Panenských ostrovech a poté, co se ve Francii rozpoutal skandál kolem náměstka ministra financí Jérômea Cahuzaka, který tajil soukromé konto ve Švýcarsku.

Daňové úniky získaly na významu i kvůli pokračující ekonomické krizi. "Jak můžeme vysvětlovat poctivým domácnostem a firmám, které pociťují těžké časy a přitom platí na daních svůj spravedlivý podíl, že jiní... se záměrně placení vyhýbají," řekl před summitem předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Když Van Rompuy oznamoval zařazení "efektivnějšího vybírání daní" na program summitu, zdůrazňoval, že státy EU přicházejí kvůli únikům asi o bilion eur ročně. To se přibližně rovná hrubému domácímu produktu Španělska, tedy páté největší ekonomiky unie.

Jedním z nástrojů efektivnějšího vybírání daní je automatická výměna údajů o bankovních účtech v rámci unijní směrnice o zdanění úspor z roku 2005. Výjimku z ní mají Rakousko a Lucembursko, které na zasedání ministrů financí minulý týden větší průhlednost zatím odmítly. Předpokládá se, že se oba státy na summitu dostanou opět pod tlak ostatních, ale zatím se nezdá, že by měly v úmyslu ustoupit.

Ministři financí obou států tvrdili, že se musí ještě vyřešit některé právní otázky a především, že je potřeba se zaměřit i na britské daňové ráje. Britský premiér David Cameron v pondělí rozeslal dopisy desíti britským závislým územím, jako jsou Kajmanské ostrovy, Bermudy či ostrov Man, a vyzval je, aby zakročily pro daňovým únikům korporací.

Navrhované závěry summitu také kladou důraz na boj s podvody kolem daně z přidané hodnoty.

Energetická závislost

Pokud jde o energetiku, evropští lídři se zaměří na dokončení vnitřního trhu s energií, investice do energetické infrastruktury a na rostoucí ceny energií. Závislost EU na dovozu energií v posledních dvou desetiletích roste.

"V roce 2035 budeme závislí na dovozu více než z 80 procent a to bude mít důsledky pro naše podniky," uvedl Van Rompuy. Podle něj také bude unie potřebovat do roku 2020 bilion eur na investice do energetiky.

Summit má potvrdit, že každý stát si může sám rozhodovat o složení energetického mixu, ale měl by předem informovat své partnery o velkých rozhodnutích v tomto sektoru, které by mohly mít celoevropský dopad. Příkladem je rozhodnutí Německa z roku 2011 opustit jadernou energetiku.

Stále se má klást důraz na obnovitelné zdroje energie, ale připomíná se i potřeba jejich efektivity a integrace do evropského trhu s elektřinou.

Dojde i na debatu o těžbě břidlicového plynu, který zažívá boom ve Spojených státech. Plyn je tak v USA třikrát levnější než v Evropě a poskytuje americkým výrobcům konkurenční výhodu. Současně je však těžba kritizována kvůli dopadům na životní prostředí.

V USA probíhá revoluce břidlicového plynu a stejná revoluce může přijít i v Číně, uvedli v úterý unijní diplomaté. Podle nich ale v Evropě taková revoluce nenastane - ani v členských státech, které o těžbu tohoto plynu nejvíce usilují. Důvodem jsou především odlišné zeměpisné podmínky.

Komisařka pro ochranu klimatu Connie Hedegaardová minulý týden uvedla, že je na jednotlivých státech, zda se pro těžbu rozhodnou. Některé země, jako je Polsko, Rumunsko, Španělsko a Británie, chtějí zahájit geologický průzkum, další státy jsou proti. Summit v tomto směru nerozhodne, ale vysloví se pro "udržitelný rozvoj domácích zdrojů energie".

Energetické téma pro ČR

Energetika je na summitu pro ČR klíčové téma, řekl v Bruselu tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling. Podle něj se ČR a další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Polsko a Maďarsko shodly na společném postupu na summitu.

Premiér Petr Nečas chce v Bruselu podpořit dokončení vnitřního energetického trhu příští rok a úplné propojení evropských energetických sítí do roku 2015. Míní se zaměřit i na přetěžování přenosových sítí elektřinou z jiných států. V případě ČR elektřinou z německých větrných elektráren.

Lídři EU mají mluvit i o prohlubujícím se konfliktu v Sýrii. Nečeká se nicméně, že by došlo k obratu, pokud jde o zrušení embarga na dovoz zbraní syrským povstalcům, jak to požaduje Británie a Francie.

Středeční summit je plánován jen na odpoledne a neměl by se protahovat - i proto, že někteří státníci směřují z Bruselu do Lipska na oslavy 150. výročí založení německé sociální demokracie.