Americký viceprezident Joe Biden v sobotu v Istanbulu vyzval Evropu, aby rozšířila rejstřík svých energetických zdrojů a snížila závislost na Rusku. Moskva by neměla zneužívat své rozsáhlé zásoby zemního plynu a ropy jako nástroj politického nátlaku, řekl Biden.

"Právě teď nastal čas jednat," řekl Biden, který do Turecka přiletěl z Ukrajiny. "Události, které se nyní na Ukrajině dějí, jen potvrzují naléhavost tohoto problému," dodal americký viceprezident.

Rusko a Ukrajina minulý měsíc za evropského zprostředkování urovnaly spor o ceně zemního plynu a odvrátily tak pravděpodobně hrozbu vážné krize před zimním obdobím. Rusko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu letos v červnu kvůli dlouhodobě nesplaceným ukrajinským dluhům.

Biden si uvědomuje, že Rusko i dál zůstane významným dodavatelem plynu pro Evropu. "Věděli jsme, že jediný energetický zdroj je dlouhodobý problém. Netvrdím ale, že Evropa by se mohla nebo měla obejít bez ruských dovozů. Aby ale posílila svou energetickou bezpečnost, musí rozšířit spektrum dodavatelů," konstatoval.

Biden nedávno o energetické bezpečnosti Evropy jednal s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou, který byl v USA na návštěvě. "Jsme přesvědčeni o tom, a není to jen názor České republiky, ale i řady dalších evropských zemí, že by Spojené státy měly uvolnit export plynu a ropy i na evropský trh," řekl Sobotka americkému viceprezidentovi. Biden prý tento záměr obecně podpořil.

Rusko bude hledat partnery mimo Západ

Na téma ruského plynu v sobotu promluvil i ministr energetiky Ruska Alexandr Novak. Ten podle agentury RIA řekl, že pokud se západní firmy stáhnou z projektů rozvoje těžby ropy a zemního plynu v Rusku, bude Moskva hledat nové partnery v zemích, které na ni neuvalily sankce. V pátek přitom ministr prohlásil, že ruská vláda jedná o možném snížení těžby ropy, žádné rozhodnutí ale ještě neučinila.

Ministerstvo energetiky Novakovo vyjádření agentuře Reuters potvrdilo a dodalo, že byl součástí rozhovoru, jehož úplnou verzi Rossija 24 teprve zveřejní. Ani tak ale podle Reuters není jasné, zda se rozhovor uskutečnil před pátečním Novakovým sdělením, nebo po něm.

Rusko získává z vývozu ropy a zemního plynu zhruba polovinu svých rozpočtových příjmů. Letošní propad cen ropy o asi 30 procent tvrdě zasáhl ekonomiku země, která se navíc musí vyrovnávat s dopady západních sankcí uvalených na Moskvu kvůli jejímu podílu na ukrajinské krizi.

Novak v pátek připustil, že snížení těžby by bylo pro Rusko obtížné, mimo jiné kvůli velkému významu příjmů z exportu ropy pro ruský rozpočet. Omezit těžbu by ale bylo podle analytiků i technicky málo schůdné, protože Rusko nemá dostatek skladovacích kapacit a odstavené vrty by mohly přes zimu zamrznout.

Ceny ropy se nyní pohybují pod 80 dolary za barel. K zajištění vyrovnaného rozpočtu ruské vlády by podle ekonomů bylo zapotřebí, aby ceny dosahovaly nejméně 100 dolarů za barel.

Těžba ropy v Rusku se na podzim pohybuje kolem 10,6 milionu barelů denně. Rusko je při tomto objemu největším producentem ropy na světě; druhá je Saúdská Arábie, která je klíčovým členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Ruští činitelé nyní jednají s některými členskými zeměmi OPEC o možnostech podpory cen. Investory na ropném trhu nyní zajímá, zda OPEC zareaguje na pokles cen snížením svého těžebního limitu, který v současnosti činí 30 milionů barelů denně. Ministerské zasedání OPEC se bude konat 27. listopadu ve Vídni, kam ještě řed ním dorazí rovněž Novak a šéf největší ruské ropné společnosti Igor Sečin.