Údajná společnice útočníka, který ve čtvrtek v Paříži zabil policistku a další den v metropoli vraždil v židovském supermarketu, prý byla v době spáchání těchto zločinů mimo Francii. Tvrdí to agentury AFP a Reuters, které se odvolávají na policejní, respektive informované zdroje.

Francouzská policie intenzivně pátrá po šestadvacetileté Hayat Boumeddieneové, protože podle dosavadních informací byla po boku svého partnera Amedyho Coulibalyho, který má na svědomí vraždu policistky a útok v košer supermarketu, kde zemřeli čtyři rukojmí. Úřady ženu označily za nebezpečnou a upozornily, že je ozbrojená.

Policejní zdroj agentury AFP dnes večer ale uvedl, že Boumeddieneová "před určitou dobou" odjela do Turecka. Zdroj agentury Reuters "seznámený se situací" tvrdí, že hledaná opustila Francii minulý týden a odcestovala do Sýrie přes Turecko.

Do hledáčku policie se Boumeddieneová dostala v souvislosti s islámským extremismem již v roce 2010, kdy byla vyslýchána, ale nakonec propuštěna. Podle listu Le Parisien uzavřela Boumeddieneová v roce 2009 církevní sňatek s Coulibalym a její postoje se pak velmi zradikalizovaly. Kvůli tomu, že začala nosit muslimský šátek zahalující tvář, se musela vzdát práce pokladní. Právě ona byla podle úřadů spojkou mezi svým partnerem a bratry Kouachiovými.

Prokurátor François Molins uvedl, že vyšetřování má zjistit především to, jak byla financována činnost zlikvidovaných teroristů a z jakých míst - ať již ve Francii či v zahraničí - se jim dostávalo podpory. Chérif Kouachi před smrtí řekl, že byl financován odnoží sítě al-Káida v Jemenu, která se poté přihlásila k odpovědnosti za útok proti Charlie Hebdo.

Vyšetřovatelé v Paříži nicméně stále pátrají i po dalších osobách, které mohly spolupracovat s útočníky. "V policejní vazbě je nyní pět lidí," prohlásil prokurátor François Molins v pátek pozdě večer. Agentura AP s odvoláním na Molinse napsala, že mezi dotyčnými jsou příbuzní tří teroristů. Zadržení byli předběžně obviněni.

Francouzský premiér: Tajné služby chybovaly

V případě trojice teroristů, kteří v minulých dnech zastřelili na několika místech Paříže celkem 17 lidí, francouzské tajné služby pochybily. Připustil to premiér Manuel Valls.

Ve Francii se rozvířila debata, zda šlo útokům radikálů napojených na al-Káidu a Islámský stát (IS) zabránit. Kritici tvrdí, že pachatelé útoků byli rozvědkám dobře známí a o riziku se vědělo, podle některých expertů je však monitorování extremistů velmi obtížné.

"Došlo k pochybení, samozřejmě. Proto musíme analyzovat, co se stalo," uvedl šéf kabinetu Valls v rozhovoru s televizní stanicí BFM.

Bratři Chérif a Said Kouachiovi, kteří ve středu v redakci satirického časopisu Charlie Hebdo zastřelili 12 lidí, byli rozvědkám dobře známí. Mimo jiné měli zakázaný vstup na území USA a mladší z nich Chérif byl již dříve odsouzen kvůli teroristické činnosti. 

Podle šéfa policejních odborů Michela Thoorise je třeba selhání hledat buď ve zpravodajských službách, nebo v soudním systému, který jim nedokázal vyměřit dostatečné tresty. Chérif byl za verbování dobrovolníků do řad islámských radikálů v roce 2008 odsouzen na tři roky a trest mu byl později snížen na polovinu, Saidovi nebyl jeho údajný podíl na stejné činnosti prokázán.

Někteří bezpečnostní experti ale kritiku mírní s odkazem na velký počet potenciálních teroristů, kterých tajné služby monitorují tisíce. Jejich pracovníci jsou zaplaveni množstvím dat, která musejí analyzovat mimo jiné v tisícovkách e-mailových zpráv kolujících mezi potenciálními útočníky.

Francouzská vláda v sobotu rovněž vyzvala obyvatele, aby po teroristických útocích nadále zůstali ostražití. Kabinet na dopoledním mimořádném zasedání rozhodl, že o dalších 500 vojáků posílí ochranu pařížské oblasti, v níž podle vlády bude nejvyšší stupeň ohrožení platit ještě několik týdnů.

Ulice Paříže a okolí metropole dnes hlídají tisíce policistů a stovky vojáků. Podle mluvčího generálního štábu Gillese Jarona bude v neděli v pařížské oblasti nasazených na 1350 příslušníků armády. Na celém území státu bude dohromady mimořádně v terénu 1900 vojáků.

Hamás a Írán útoky odsoudili

Středeční teroristický útok na redakci Charlie Hebdo zároveň v sobotu odsoudili palestinské hnutí Hamás a íránský prezident Hasan Rúhání. Podle agentury AFP Hamás v prohlášení vydaném ve francouzštině uvedl, že "rozdíl v názorech a myšlení nemůže ospravedlnit vraždu".

Hamás tak reagoval mimo jiné na vyjádření předsedy izraelské vlády Benjamina Netanjahua, který řekl, že Francie, Izrael a "civilizované země" čelí stejné hrozbě. "Tito teroristé zabíjejí novináře v Paříži... střílejí rakety na civilisty z Gazy," prohlásil izraelský premiér, který už řadu měsíců spojuje Hamás s nejradikálnějšími džihádisty, zejména s Islámským státem.

"Hamás odsuzuje zoufalé snahy izraelského premiéra Netanjahua spojit na jedné straně naše hnutí a odpor našeho lidu a terorismus po celém světě na straně druhé. (...) Tyto ubohé pokusy jsou předem odsouzeny k nezdaru," uvádí se v prohlášení palestinského hnutí.

K odmítavým reakcím na zločiny ve francouzské metropoli se v sobotu přidal také íránský prezident. "Odsuzujeme jakýkoli druh terorismu, ať už je spáchán v Libanonu, v Palestině, v Paříži nebo v USA," uvedl Rúhání podle informace zveřejněné na internetové stránce prezidentského úřadu.

Odnož al-Káidy v Jemenu hrozí dalším násilím ve Francii

Náboženský představitel odnože teroristické sítě al-Káida v Jemenu (AQAP) na videozáznamu zveřejněném v pátek varoval, že Francie se stane terčem dalších útoků islamistů. K jemenské al-Káidě se hlásili oba bratři Kouachiovi.

"Nebudete v bezpečí, dokud budete bojovat proti Alláhovi, jeho poslu a jeho stoupencům," varoval ve svém projevu zveřejněném na internetu vysoký náboženský představil al-Káidy v Jemenu Harís bin Ghasí Nazarí. K pařížským útokům se ale jménem al-Káidy nepřihlásil. 

USA varují své občany před atentáty v cizině

Americké ministerstvo zahraničí varovalo své občany po celém světě před hrozbou atentátů. Poukázalo přitom na nedávné teroristické útoky ve Francii, v Austrálii a Kanadě, napsala agentura AP. 

Americká diplomacie uvedla, že "přetrvávají její obavy v souvislosti s hrozbou teroristických útoků, demonstrací a dalších násilných akcí namířených proti americkým občanům a zájmům v cizině". Ministerstvo proto apelovalo na Američany v zahraničí, aby "byli maximálně obezřetní a přijali kroky k posílení vlastní bezpečnosti".