Řecko je zase o krok blíže bankrotu. S Euroskupinou se nedohodlo

O situaci Řecka budou dnes od 15 hodin v Lucemburku jednat ministři financí eurozóny. Večer se chystá demonstrace v Aténách proti případnému vystoupení Řecka z eurozóny. Začne v půl šesté.

"Řecko se stalo v posledních pěti letech mimořádným příkladem evropské solidarity. Není jediným státem, který byl odkázán na podporu. Všude se uplatňoval princip poskytnutí pomoci výměnou za provedení reforem. A všude kromě Řecka byly tyto programy úspěšné a dotčené země - Irsko, Španělsko, Portugalsko - znovu stojí na vlastních nohou," řekla německá kancléřka Angela Merkelová ve Spolkovém sněmu.

Podle hlavního analytika Generali Investments CEE Radomíra Jáče se rýsují tři základní "řecké" scénáře. Prvním je kompromis, kdy Řecko přistoupí na nezbytné minimum reforem a eurozóna mu půjčí potřebných 7,2 miliardy eur.

Druhým scénářem je nenalezení dohody, což povede k bankrotu Řecka, ale zároveň k jeho setrvání v eurozóně. "Řecko by se v tomto scénáři zbavilo dluhů, zároveň by si zachovalo euro coby svou měnu, a navzdory bankrotu by tak neupadlo do totálního chaosu," říká analytik. Třetí scénář je "katastrofický": bankrot Řecka a jeho odchod z eurozóny.

Celkový dluh Řecka ze zahraniční pomoci nyní přesahuje 240 miliard eur. Prvních 73 miliard eur získala země v rámci záchranného programu v letech 2010 až 2011. Druhý program běží od roku 2012.

Největší částku dluží Řecko zemím eurozóny – v rámci takzvaného Evropského nástroje finanční stability (EFSF, často také nazývaný euroval) získalo 141,9 miliardy eur, v rámci oboustranných půjček od jednotlivých zemí 52,9 miliardy eur a od Evropské centrální banky podle odhadu analytika X-Trade Brokers Kamila Borose 27 miliard eur. Kromě toho ještě dluží přes 20 miliard eur Mezinárodnímu měnovému fondu.

Zatímco v Lucembursku se bude jednat o další budoucnosti eurozóny, řecký premiér Alexis Tsipras se dnes chystá na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním plánuje v Petrohradě podepsat předběžnou dohodu o spolupráci při výstavbě plynovodu Turkish Stream, který má vést přes řecké území.

"Načasování této návštěvy vzbudilo diskuse, že v době nejistoty další evropské pomoci by se mohly Atény poohlížet po pomoci i jinde," uvádí řecký list Kathimerini. Zdroje z řecké vlády podle něj ale sdělily, že zahraniční cesta byla naplánovaná již od dubna. Ruský ministr financí Anton Siluanov se zároveň včera vyjádřil, že federace s podporou Řecka ve svém rozpočtu nepočítá.

Janis Varufakis v pondělí prohlásil, že jeho země požaduje od věřitelů restrukturalizaci dluhu, tedy například prodloužení splatnosti či jeho snížení. Dohoda je prý stále možná, ale pouze za přítomnosti kancléřky Angely Merkelové. Zároveň nevidí "grexit" jako rozumné řešení.

Video: Příjezd Janise Varufakise

#Eurogroup meeting - Doorstep #GR @yanisvaroufakis on the Greek proposal http://t.co/xvSCldtBz3 pic.twitter.com/zJUxYcBjjc

— EU Council TV News (@EUCouncilTVNews) 18. Červen 2015

Řecké odpočítávání začalo, varuje hlavní ekonom Ery Jan Bureš. "Důležitým mezníkem v řecké krizi budou dnešní a zítřejší jednání Euroskupiny. Pokud se ministři financí s Řeckem nedohodnou, je pravděpodobné, že nejvyšší představitelé EU v čele s Německem svolají na víkend novou krizovou schůzku. Jednou z posledních šancí na nalezení dohody před koncem měsíce je summit EU, který se koná 25. června," shrnuje Bureš.

Euclid Tsakalotos, který vede vyjednávání s věřiteli, prohlásil, že v případě krachu dnešního jednání by mohla řecká vláda vyhlásit referendum, ve kterém by se rozhodlo o dalším osudu země. V úvahu připadají i nové volby.

Propad aténské burzy dál pokračuje. Hlavní burzovní index se propadl již o 4,3 procenta na 651,78 bodu. Bankovní index pak klesl o 5,8 procenta. Jde o nejnižší hodnoty od září roku 2012.

Atény se na Moskvu neobrátily s prosbou o finanční pomoc. Agentuře Reuters to řekl náměstek ruského ministra financí Sergej Storčak.

Prohlásil, že půjčka by stejně nebyla možná. "Rusko nemá rozpočtové zdroje na pomoc Řecku," vysvětlil s tím, že Řecko není v takové situaci, aby mohlo žádat o peníze.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová definitivně pohřbila naději Řecka, že by mohlo fondu zaplatit dlužnou částku 1,6 miliardy eur až po původním termínu, který je stanoven na 30. června. Prohlášení tak ještě umocňuje bezvýchodnost pozice Helénské republiky. Aténská vláda včera totiž přiznala, že bez pomoci nebude mít dostatek financí k uhrazení platby na konci června.

Podpora vládnoucí strany Syriza mezi obyvateli Řecka dále roste. Tvrdí to alespoň dnes zveřejněný průzkum. Vládnoucí stranu by volilo 33,5 procenta dotázaných. Pravicovou Novou demokracii jen 13,5 procenta.

Na otázku, jestli by měla vláda dále vyjednávat s věřiteli, pak v průzkumu odpovědělo kladně 59 procent dotázaných. Pouze sedm procent je pro přijetí podmínek věřitelů. Pokud skončí jednání krachem, žádá 40 procent dotázaných referendum. 

Primární rozpočet centrální řecké vlády za prvních pět měsíců letošního roku skončil v přebytku 1,51 miliardy eur (41,2 miliardy korun). Vláda přitom očekávala deficit. Lepší výsledky způsobilo snížení výdajů, vyplývá ze zprávy, kterou dnes zveřejnilo řecké ministerstvo financí.

Již zítra musí Řecko uhradit částku ve výši 1,6 miliardy eur za pokladniční poukázky. Na konci června čeká zemi platba 1,544 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Desátého července bude muset vláda zaplatit další 2 miliardy eur vypůjčených pomocí pokladničních poukázek.

Druhý týden v červenci následuje další splátka MMF. Sedmnáctého je pak třeba uhradit miliardu eur opět za pokladniční poukázky. Dvacátého července musí země uhradit největší objem peněz dohromady ve výši téměř 3,5 miliardy eur. Pětadvacet milionů je určených Evropské investiční bance a zbytek musí být splacen ECB.

Na začátku srpna následuje opět splátka poukázek a 20. srpna další úhrada ECB.

Předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, který povede celé jednání, právě dorazil na místo dění. Prohlášení Christine Lagarde odmítl podrobněji komentovat. Šéfka Mezinárodního měnového fondu ve svém prohlášení uvedla, že jakékoliv posunutí splátky nepřipadá v úvahu.

Šéf Euroskupiny příliš optimismem nehýřil. "Nejsem si jistý, jestli dnes dosáhneme vůbec nějakého pokroku, ale pokusíme se o to," dodal.

Do Lucemburku dorazil řecký ministr financí Janis Varufakis. Novinářům jen krátce sdělil, že dnes bude prezentovat návrhy řecké vlády. Zda jde o nové návrhy, je prozatím otázkou spekulací. "Účelem je vyhnout se sváru a dojít k dohodě," uvedl a zmizel uvnitř budovy. Na jednání již dorazil francouzský ministr financí Michel Sapin.

"Jsem unavený a nejsem tu jediný, koho již celá záležitost unavuje," řekl při svém příjezdu slovenský ministr financí Peter Kazimir. Dále uvedl, že již nezbývá času na další hry. Řecko musí čelit realitě. "Ať se jim to líbí nebo se to nelíbí nám, realitu změnit nemůžeme," dodal.

"Promrhali jsme obrovské množství času, ale věřím na zázraky. Jsem katolík, takže musím věřit na zázraky," řekl a odešel.

"Trpělivost je ctností, ale některým zemím trpělivost již dochází," prohlásil finský premiér Alex Stubb. Podle něj má Řecko nyní dvě možnosti: dohodu, nebo bankrot. Riziko, že by eurozóně v případě řeckého krachu hrozila insolvence, je podle něj malé.

Němci věří, že odchod Řecka z eurozóny je čím dál tím pravděpodobnější... a žádoucí. 

Germans believe "Grexit" is increasingly likely - and desirable http://t.co/kHuWRdaVB1 pic.twitter.com/orvORSz21W

— YouGov (@YouGov) 18. Červen 2015

Řecký státní dluh je i přes svou zdánlivě vysokou úroveň udržitelný, protože eurozóna už zemi jeho značnou část odpustila a Atény jí nemusí osm let splácet úroky ani jistinu. Uvedl to záchranný fond eurozóny ESM.

Podle Wall Streetu je vystoupení Řecka z eurozóny nejméně pravděpodobná varianta výsledku řecké krize.

Tempo odlivu vkladů z řeckých bank se dál zrychluje a nyní je trojnásobné proti minulému týdnu. Za poslední tři dny si klienti bank z řad domácností a firem vybrali zhruba dvě miliardy eur (54,5 miliardy korun), což je asi 1,5 procenta jejich celkového objemu z konce dubna. Agentuře Reuters to sdělily tři zdroje z řeckých bank.

V minulých týdnech řečtí občané a firmy vybírali z bank v průměru 200-250 milionů eur denně. V dubnu se odliv zrychlil na celkových 4,9 miliardy eur z březnových necelých dvou miliard eur a za první čtyři měsíce roku z řeckých bank odešlo více než 26 miliard eur.

Mluvčí řecké centrální banky údaje odmítl komentovat. Dodal, že banka zveřejní údaje o květnovém vývoji vkladů 26. června.

Od října do dubna si klienti vybrali z řeckých bank asi 30 miliard eur a na konci dubna byl objem vkladů nejnižší za více než deset let. Úbytek depozit nahrazuje řeckým bankám už jen program nouzového financování (ELA), jehož objem určuje Evropská centrální banka (ECB).

Pokud Řecko do 30. června neuhradí dluh Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), může zbankrotovat. Uvádí to Patria.cz. "Neexistuje žádná dodatečná lhůta nebo dvouměsíční odklad," řekla šéfka MMF Christine Lagardeová.

Rusko nemá zdroje v rozpočtu na to, aby finančně pomohlo Řecku. To však ostatně Moskvu o peníze ani nežádá.

Oznámil to dnes v rozhovoru s agenturou Reuters náměstek ruského ministra financí Sergej Storčak. Ruský činitel se tak vyjádřil v den, kdy na začínající ekonomické fórum v Petrohradu dorazil řecký premiér Alexis Tsipras. Ten má v pátek jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Podle německého listu Die Zeit navrhuje eurozóna prodloužení finanční pomoci Řecku. Země by měla dostat 10 miliard eur z fondu pro restrukturalizaci bank, které dříve nevyužila. Řecké banky budou rovněž moci odkoupit další dvě miliardy eur vládního dluhu.

Není však jasné, na jaké podmínky by Řecko mělo přistoupit.

Místopředseda Evropské komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis informaci listu Die Zeit nepotvrdil.

Podle jeho vyjádření skončilo jednání Euroskupiny bez dohody.

No deal at #Eurogroup. Strong signal for #Greece to engage seriously in negotiations. EG stands ready to reconvene at any moment.

— Valdis Dombrovskis (@VDombrovskis) 18. Červen 2015

Nejmenovaný řecký představitel odpoledne před novináři uvedl, že řecký ministr financí Janis Varufakis své kolegy ze zemí platících eurem seznámil s novými návrhy Atén, které by měly přispět k řešení krize. Detaily zatím nejsou známé.

V pondělí se kvůli Řecku podle Reuters sejdou lídři eurozóny na speciálním summitu.

Na stránkách Financial Times si můžete vyzkoušet, jak by mohla situace v Řecku vypadat v následujících dnech.

Zhruba 11 000 lidí demonstrovalo v centru Atén, aby tak podpořilo setrvání země v eurozóně. Akci svolali po sociální síti a nazvali "Zůstaňme Evropou", uvádí řecký list Ta Nea.

"Je stále možné dohodu nalézt a prodloužit stávající program před koncem měsíce. Ale míč je jasně na řecké straně kurtu, musí se chopit této poslední příležitosti," prohlásil šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

"Blížíme se ke konci hry. Vyzývám řeckou vládu, aby se se vší vážností vrátila k vyjednávacímu stolu a zabránila tak katastrofickému scénáři," řekl na konferenci evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici.

"Čekáme. Věřitelské instituce přeložily několik velmi rozumných návrhů… a stále čekáme," uvedla šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. "Doufáme, že několik příštích dnů využijí řecké autority k tomu, aby se vrátily s přesvědčivými a dosažitelnými opatřeními," dodala.

Řecký ministr financí Janis Varufakis trvá na tom, že dnes předložil hluboké ekonomické reformy. Řecká vláda se již podle něj dohodla na strukturálních reformách s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Z řeckých bank dnes probleskly informace, že tempo odlivu vkladů v těchto finančních domech se dál zrychluje a je nyní trojnásobné proti minulému týdnu. Evropská centrální banka (ECB) proto neoficiálně vyjádřila pochybnosti, zda se v pondělí ještě řecké banky otevřou.

On-line reportáž z dění týkajícího se zadluženého Řecka a jeho jednání s eurozónou končí. Situaci budeme i nadále sledovat v běžném zpravodajství. Děkujeme za pozornost!