Maďarská policie zranila při střetech na hranicích asi 300 lidí, oznámila srbská televize

Dobré ráno, vítejte u středečního on-line přenosu, ve kterém budeme sledovat situaci okolo uprchlické krize.

Dalším důležitým krokem podle kancléřky Angely Merkelové je rozdělení uprchlíků mezi evropské země a jejich urychlená integrace.

"Spolkové země podporují německou vládu v tom, aby prosazovala spravedlivé rozložení váhy uprchlické krize na evropské země," uvedla Merkelová.

Zemský premiér Braniborska Dietmar Woidke v této souvislosti na tiskové konferenci řekl, že očekává od všech států EU "skutečnou solidaritu". Rozdělování běženců v EU na základě kvót dlouhodobě odmítá mimo jiné Česko.

Merkelová a Woidke se také vyslovili pro urychlení azylového řízení v Německu. "Lidé musí co nejdříve vědět, zda mají šanci zde zůstat. Je to potřeba i pro úřady, aby mohly rychleji začít s integrací cizinců," řekl braniborský premiér.

Členské země schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích mají na dočasné znovuzavedení kontrol právo. Podle příslušných smluv je k tomuto opatření možné dočasně přikročit, pokud se veřejný pořádek nebo bezpečnost státu ocitnou v ohrožení.

Obyčejně se tak v omezené míře děje v případě významných mezinárodních summitů či velkých sportovních událostí.

Budapešť chce zabránit příchodu uprchlíků plotem na hranicích se Srbskem a Rumunskem a přísnějšími zákony. Takto se na to dívá český ministr obrany Martin Stropnický: 

Podle zpravodaje AFP na autobusové nádraží v Šidu autobus se skupinou 30 až 40 migrantů dorazil po celonoční jízdě kolem 04:30 SELČ. Vyjel z jihosrbského Preševa, které leží u hranic Makedonie, z níž uprchlíci do Srbska přichází.

Agentura Reuters informovala, že se tito běženci už vydali přes kukuřičné pole směrem do Chorvatska.

Poté co Maďarsko v úterý fakticky uzavřelo jižní hranici se Srbskem, se očekává, že uprchlíci změní svou trasu do západní Evropy a pojedou přes Chorvatsko a Slovinsko.

"Do Pasova nedaleko německo-rakouské hranice se sjíždí "federálové" z celého Německa. Po obnovení kontrol na hraniční čáře hlídají dálnici i menší přechody na vedlejších silnicích. A samozřejmě vlakové nádraží. Po Gevgeliji v Makedonii a budapešťském Keleti je pasovské nádraží dalším, na jehož peronech a v čekárnách se odehrává uprchlická krize."

Více najdete v reportáži Martina Nováka. 

Jedná se o Nickelsdorf, Deutschkreutz a Schachendorf. Během dne by se ale měly rozšířit na dalších deset přechodů, citovala agentura APA nejmenovaného policejního mluvčího.

Značný pokles počtu nových imigrantů nastal poté, co Budapešť v noci na úterý fakticky uzavřela hranici se Srbskem. Policie ve středu oznámila, že zadržela 367 osob, které do země vstoupily nelegálně.

Podle agentury AFP bude 316 z těchto zadržených soudně stíháno pro poškození plotu, který vláda nechala postavit na hranicích se Srbskem, aby zastavila příval uprchlíků mířících do Evropské unie přes Maďarsko. Zbylých 51 čeká řízení kvůli nezákonnému vstupu do země.

Ředitel německé centrální banky Bundesbank Jens Weidmann v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung uvedl, že přistěhovalci představují pro Německo šanci k dalšímu hospodářskému rozvoji. Německá populace totiž stárne a země nedokáže bez imigrace dlouhodobě udržet svou hospodářskou výkonnost.

Podle něj příchod desítek tisíc běženců nyní pro Německo znamená ekonomickou zátěž. "Imigrace s sebou ale přináší i šance. Ty budou tím větší, čím lépe se nám podaří integrovat lidi, kteří k nám natrvalo přicházejí, do společnosti a na pracovní trh. Kvůli demografickému vývoji totiž Německo potřebuje dodatečné pracovní síly, aby si udrželo svůj blahobyt," řekl. 

Ta jsou pozůstatkem války v Jugoslávii. Nevládní organizace proto apelují, aby využívali pouze silnice a nepřecházeli pole a neoznačené cesty, kde hrozí výskyt nášlapných min.

Podobný názor vyslovila v úterý večer také německá kancléřka Angela Merkelová. "Musíme více pomáhat zemím, odkud uprchlíci odchází, případně v nichž se po opuštění vlasti zdržují. Očekávám signál od Evropské unie, že se zasadíme o důstojné podmínky v uprchlických táborech, například v Jordánsku a v Libanonu," řekla.

Společnost Google spustila aplikaci na pomoc uprchlíkům. Částku, kterou se kdokoliv přes aplikaci One Today rozhodne na imigranty přispět, Google zdvojnásobí. Dary budou předány fondu Network for Google a budou rozděleny mezi čtyři neziskové organizace poskytující pomoc uprchlíkům a migrantům.

Chorvatský premiér Zoran Milanović sdělil, že v noci na dnešek přišlo ze Srbska do Chorvatska 150 migrantů, a slíbil jim volný průchod do západní Evropy.

"Chorvatsko je plně připraveno tyto lidi přijmout nebo jim ukázat cestu tam, kam chtějí jít, což je zjevně Německo nebo skandinávské země," řekl dnes Milanović v parlamentu. "Bude jim umožněno projít přes chorvatské území a pomůžeme jim. Připravujeme se na tuto možnost," dodal.

Sýrie začala vydávat pasy občanům, kteří uprchli před boji. Na vydání cestovních dokladů v jordánském hlavním městě Ammánu se čeká měsíc až šest týdnů. Podle zaměstnanců syrské ambasády se doklady vydávají od dubna a každý měsíc je dostane až 10 000 Syřanů. Většina z nich chce odjet do Turecka a odtud do Evropy.

Cílovou destinací je pro Syřany podle agentury AP hlavně Německo. Damašek za vydání pasu požaduje v přepočtu asi 10 000 korun a mnozí Syřané kvůli tomu prodávají rodinné šperky nebo se zadlužují. V Jordánsku většinou pracují bez povolení a za měsíc nevydělají ani polovinu této sumy. Pro cestu do Turecka Syřané nepotřebují vízum.

Na salcburském hlavním nádraží zůstává situace podle agentury APA nadále napjatá, ale bez incidentů. Zhruba tisícovka lidí strávila noc na dnešek v tamních nouzově vyhrazených prostorech, jejichž kapacita už je vyčerpána. Dalších 400 lidí přespalo v jednom z vlaků. Běženci čekají na vlaky do Německa, které obnovilo kontroly německo-rakouské hranice.

Na rakousko-německé hranici poblíž Kufsteinu došlo dnes ke smrtelné nehodě v souvislosti s obnovenými hraničními kontrolami.

Tři nákladní vozy se srazily poté, co první z nich musel právě kvůli kontrolám zastavit.

Druhý kamion dokázal včas zabrzdit, ale třetí, s českou poznávací značkou, do něj narazil a jeho posádka - řidič i spolujezdec - zahynuli.

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová podle deníku Večernji list navrhla premiérovi svolání Rady pro národní bezpečnost buď na pátek, nebo na úterý příštího týdne. Je to podle ní nutné kvůli přívalu migrantů, který zřejmě ještě potrvá dlouho, a jeho "společenským, ekonomickým i bezpečnostním dopadům".

Prezidentka se také obává, že vzhledem k různým omezujícím opatřením a zpřísněným kontrolám na hranicích států schengenského prostoru volného pohybu se migrační vlna přenese na Chorvatsko.

Podmínky v českých zařízeních pro uprchlíky jsou podle nevládních organizací nevyhovující. Špatná situace je zejména v zajišťovacích zařízeních.

Vyzývají proto ministerstva vnitra, školství, spravedlnosti a práce, aby společně s odborníky z nevládního sektoru vydala společnou instrukci, která by nastavila bezpečné a humánní podmínky pro všechny fáze kontaktu s migranty, kteří se v Česku ocitnou. Zástupci organizací to dnes uvedli na tiskové konferenci.

Česko podle nevládních organizací nedokáže uprchlíkům zajistit odpovídající ochranu. Dalším terčem kritiky je to, že uprchlíci jsou často údajně zbavováni svobody protiprávně, stát omezuje jejich pohyb, zabavuje jim peníze a umísťuje je do detenčních zařízení.

Tam jsou nehumánní a ponižující podmínky.

Německá vláda schválila nasazení až 950 vojáků bundeswehru ve Středozemním moři. Armáda také dostala novou pravomoc – bude smět zastavovat a ničit lodě převaděčů, což dosud nemohla.

Chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojić řekl, že hranici ze Srbska do Chorvatska doposud překročilo 277 uprchlíků. "Číslo stále roste. V současné době vstoupilo do Chorvatska ze Srbska 277 lidí," řekl ministr v parlamentu.

V médiích se objevily informace o tom, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker údajně navrhl omezit vyplácení prostředků ze strukturálních fondů těm členským zemím EU, jež odmítají návrh Evropské komise na rozdělování uprchlíků. Zastoupení Evropské komise v Praze vydalo prohlášení, že informace nejsou pravdivé. 

Bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda uvedl v komentáři pro slovenský list Hospodárske noviny, že řešení stávající migrační krize v EU spočívá v odhodlání Západu porazit terorismus.

To si vyžádá zásah spojenců v Sýrii a proti organizaci Islámský stát.

"Je nejvyšší čas, aby Západ (se základní osou EU-USA) přijal potřebná rozhodnutí a podnikl první kroky. Ty by měly být orientovány na Sýrii a Islámský stát," napsal.

"Islámský stát se rozpíná a rozpínají se i další teroristická hnutí, operující nejen v Sýrii a na Blízkém východě, ale i v Africe...

Je zcela legitimní, ale rovněž pochopitelná obava lidí z toho, aby se evropská vstřícnost nevnímala v zemích sužovaných terorismem jako pozvání pro ohrožené lidi vydat se do Evropy," uvedl slovenský expremiér.

Německá policie kvůli migrační krizi zesílila kontroly na části německo-francouzské hranice. Jde o částečné, místní a pružné kontroly na pomezí regionů Bádensko-Württembersko a Alsasko, řekl mluvčí německé policie.

Agentura AFP napsala, že německá policie ani ministerstvo vnitra nechtěly upřesnit, kde všude kontroly probíhají. Pouze potvrdily, že "hlavní osou" je hranice s Rakouskem, kde němečtí policisté nyní provádí trvalé a systematické kontroly.

Podle mluvčího se na kontrolách podílí "velká část" z 1900 spolkových policistů působících v Bádensku-Württembersku.

Jedenadvacet jich bylo ve vlaku v Břeclavi. Další přijeli do České republiky autobusem a osobními auty. Autobus a auta s migranty policisté kontrolovali na česko-rakouském hraničním přechodu Hatě u Znojma. Příliv uprchlíků do České republiky tak v posledních dnech sílí.

Policisté u zadržených běženců ověří totožnost a pak musí rozhodnout, co s nimi bude dál. Mohou být vráceni do Rakouska a na Slovensko. Pokud půjde o Syřany žádající v Maďarsku o azyl, zřejmě budou propuštěni s tím, aby se do něj vrátili. Tito cizinci ale v drtivé většině pokračují v cestě do Německa.

Nizozemský novinář koupil falešný pas za 825 amerických dolarů. S fotografií nizozemského premiéra.

Česko podle Bohuslava Sobotky chce nadále diskutovat o řešení migrační krize bez povinných kvót pro přerozdělování uprchlíků. Navrhuje je Evropská komise, ale Česko s nimi jako jedna z mála zemí osmadvacítky nesouhlasí.

"Platí mandát vlády pro ministra vnitra, protože to není nějaké nové jednání, ale je to pouze přerušené jednání, které nedospělo k závěru," řekl předseda vlády.

Maďarsko začalo vyznačovat trasu, kudy podél hranic s Rumunskem povede plot, který prodlouží bariéru už vybudovanou Maďary na hranici se Srbskem s cílem zastavit příval migrantů.

Záměr Budapešti vyvolal v Bukurešti hněvivou reakci.

"Jakýkoliv pokus stavět zdi a hranice, to není ta Evropa, kterou my bychom chtěli mít," reagovala na záměr Budapešti před novináři v Bruselu eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.

Zajišťování uprchlíků v detenčních zařízeních je v rozporu s mezinárodním právem.

Uvedl to dnes ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Existuje několik rozsudků českých soudů, podle nichž nesmějí být zadržováni kvůli tomu, že je u nich nebezpečí útěku, řekl. Ministerstvo vnitra to však již dříve odmítlo. Rozumek si je přesto jistý, že se pravda u soudů ještě prokáže.

Podle Rozumka existuje několik rozsudků, které rozhodly, že byli uprchlíci zadržování v záchytných zařízeních neoprávněně. "Řekl to Krajský soud v Ústí nad Labem, řekl to Krajský soud v Brně," podotkl Rozumek.

Evropská komise doufá, že ministři vnitra členských zemí EU v úterý naleznou shodu ohledně posledních návrhů k řešení nynější migrační krize. Novinářům to dnes po jednání komise řekla eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.

Ministři se musí znovu sejít poté, co zkrachovalo jejich pondělní jednání pro odpor části států vůči plánům na povinné rozdělování žadatelů o azyl mezi země EU podle kvót.

"Ještě nás čeká hodně práce," připustila Malmströmová. Země, které plány na přerozdělování podporují, jako například Německo, ostře kritizují především nesouhlasící státy visegrádské skupiny, včetně České republiky, pro jejich údajnou malou solidaritu.

Česko a další členské země EU ze střední a východní Evropy dál odmítají záměr na nouzové přerozdělení 120 000 syrských, iráckých a eritrejských žadatelů o azyl z Řecka, Itálie a Maďarska. Vadí jim také návrh, aby se z podobného přerozdělování v budoucnu stal automaticky spouštěný mechanismus.

Nyní o dalším postupu intenzivně vyjednávají diplomaté unijních zemí.

Saúdskoarabská ambasáda vydala prohlášení, ve kterém sděluje, jak pomáhá Syřanům v krizi.

Uvádí třeba, že od vypuknutí krize v Sýrii přijalo Království Saúdské Arábie přibližně 1,5 milionu Syřanů a dbá na to, aby s nimi nebylo zacházeno jako s uprchlíky, ale byla jim zachována důstojnost a volnost.

Dále mimo jiné oznámilo, že království poskytlo Syřanům humanitární pomoc ve výši přibližně 700 milionů dolarů. A že humanitární pomoc zahrnovala rovněž potraviny a hygienické potřeby a potřeby pro domácnost a vzdělávání.

Česko by bylo v tuto chvíli podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera schopno i s pomocí firem přijmout 7000 až 15 000 uprchlíků. Republika by měla být solidární a nabídnout zemím s největším náporem běženců pomoc i bez povinných kvót. Dienstbier to dnes řekl na tiskové konferenci. Česká vláda kvóty na přerozdělení uprchlíků odmítá, volá například po důsledné ostraze vnější schengenské hranice.

Berlín chce letos hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, kdy příjmy a výdaje dosáhnou 301,6 miliardy eur (8,2 bilionu korun).

Za první pololetí však rozpočet skončil v rekordním přebytku 21,1 miliardy eur (571 miliard korun).

Na péči o běžence letos Německo vydá zhruba deset miliard eur (270 miliard korun), ještě v červenci přitom vláda počítala s polovičními náklady. V této částce jsou zahrnuty náklady na bydlení, lékařskou péči, kapesné i na administrativu spojenou s registrováním uprchlíků. Hlavní část nákladů nesou německé spolkové země, centrální vláda uvolnila z rozpočtu na tyto účely celkem 1,5 miliardy eur (40,5 miliardy korun).

První uprchlík odsouzený v Maďarsku za to, že se pokusil ilegálně překročit oplocenou hranici, muž z Iráku, dostal nejnižší možný trest - vyhoštění ze země na jeden rok.

Maďarská policie dnes nasadila slzný plyn proti stovkám migrantů, kteří pronikli skrz plot z ostnatého drátu na hranici se Srbskem. Informuje o tom agentura AP.

Policistům se dav běženců, kteří na ně házeli plastové lahve, podařilo zastavit. Podle současných informací nikdo nebyl zraněn, jen několik lidí po policejním zásahu slzelo.

Podle zástupce OSN, který je v oblasti hraničního přechodu Horgoš-Röszke, se tam sjelo asi více než sto příslušníků maďarské pořádkové policie vybavených štíty i vodním dělem.

"Na hranici se Srbskem jsou lidé s klacky a kovovými trubkami, kteří házejí předměty po policistech a snaží se dostat na maďarské území. Agresivní skupina ilegálních migrantů se snaží dostat do Maďarska," citovala agentura Reuters mluvčího maďarské vlády.

Od zvýšení kontrol zadrželi policisté 57 lidí podezřelých z nelegálního převádění běženců. Mezi převaděči bylo 12 občanů Maďarska, devět Švédů, osm Syřanů, šest Němců, čtyři Rakušané a Iráčané, tři Rumuni, dva Jordánci a po jednom podezřelém z Dánska, Francie, Slovenska, Turecka, Afghánistánu, Litvy a také Česka.

Obě oběti dnešní nehody na rakouské dálnici A12 poblíž Kufsteinu při hranici s Německem jsou podle agentury APA čeští občané ve věku 53 a 47 let.  Havarovaný kamion patří české společnosti Wilk z Boskovic na Blanensku.

Evropský parlament se ve čtvrtek dopoledne mimořádně sejde k hlasování o nových návrzích Evropské komise k migrační krizi, včetně plánů na přerozdělování uprchlíků do méně zasažených zemí osmadvacítky.

Europoslanci o tom rozhodli na své dnešní schůzi před tím, než je lucemburský ministr zahraničí a pro migraci Asselborn informoval o výsledcích pondělního jednání ministrů vnitra zemí EU, kteří se nad plány komise shodnout nedokázali.

V reakci na prohlášení Jiřího Dienstbiera o kapacitách pro uprchlíky, sdělil Aktuálně.cz jeho stranický kolega, ministr vnitra Milan Chovanec toto:

"Asi osobní iniciativa pana kolegy. Jen jsem nevěděl, že má tak velký byt."

Vládní výbor pro práva cizinců žádá, aby správa uprchlických zařízení přestala od zadržených uprchlíků v zajišťovacích zařízeních vybírat poplatek za ubytování a stravu. Podle členů výboru to nemá žádný právní základ.

Výbor také doporučuje zvážit poskytování jednorázové částky na jízdenku a jídlo propouštěným běžencům.

Podle zpráv z Twitteru byli při incidentu na maďarsko-srbské hranici zraněni nejméně dva lidé, jeden na hlavě a druhý na ruce.

Maďarsko ponechá přechod Röszke-Horgoš uzavřený i po následujících 30 dní.

S odkazem na srbské zdroje to uvedla agentura Reuters.

Předseda největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), expremiér Jaroslaw Kaczyński dnes varoval, že pokud Polsko přijme migranty, může to mít negativní vliv na každodenní život v zemi.

Místo toho navrhuje, aby Polsko pomohlo "bezpečně" a poslalo finanční pomoc.

"Dá se to popsat takto: nejdříve výrazně vzroste počet cizinců, potom nebudou dodržovat naše zákony a naše zvyky a později nám budou v různých oblastech života vnucovat svoje požadavky," varoval Kaczyński.

Jako příklad zmínil třeba Švédsko, "kde se ukazuje, že děvčata, školačky, nemohou chodit v krátkých sukních, protože se to nelíbí".

"Chcete, abychom přestali být pány ve vlastní zemi?" zeptal se někdejší premiér Kaczyński během debaty v parlamentu.

Slovinský premiér Miro Cerar ohlásil, že jeho země dočasně obnoví pohraniční kontroly na hranicích s Maďarskem.

Stovky převážně syrských migrantů musely noc na dnešek strávit pod širým nebem v Turecku poblíž jeho suchozemských hranic s Řeckem a Bulharskem.

Turecká policie jim totiž zabránila dostat se až k hranicím a přejít do jednoho z těchto členských států Evropské unie.

Turecké bezpečnostní síly podle agentury Reuters postavily už ve středu u hranic nedaleko Edirne zátarasy, protože tímto směrem začal směřovat nový proud uprchlíků. Běženci se pěšky nebo v autobusech z Istanbulu snaží dostat do Řecka suchou nohou, neboť s cestou na nestabilních člunech po moři je spojeno značné riziko.

Podél silnice do města Edirne postavili běženci mezi narůstajícími hromadami odpadků provizorní stany.

Ve středu na místo dorazilo asi 200 lidí, další stovky tam směřovaly i dnes. Někteří z těch, kteří u hranic strávili noc, se rozhodli setrvat, jiní odevzdaně zamířili zpět na východ k Istanbulu.

Srbsko "tvrdě protestuje" proti tomu, že Maďarsko na hranicích použilo slzný plyn. 

BREAKING: Serbia expresses `harshest possible protest' against Hungary for using tear gas at border.

— The Associated Press (@AP) 16. Září 2015

Na Twitteru se objevují zprávy, že během potyček na hranicích bylo zraněno okolo dvou desítek maďarských policistů. Dvě děti uprchlíci údajně přehodili přes plot.

Pics of the #Roszke riot by Tamás Szili. Situation still tense, lots of casulties. Folow us: http://t.co/5p1NooEPEX pic.twitter.com/Dam6i9cahK

— Index.hu (@indexhu) 16. Září 2015

Pokud příští týden ministři vnitra zemí Evropské unie kvalifikovanou většinou přijmou rozhodnutí o povinných kvótách pro přerozdělení uprchlíků do členských zemí přes nesouhlas Slovenska, bratislavská vláda s nimi i tak nebude souhlasit. Na půdě slovenského parlamentu to dnes prohlásil předseda vlády Robert Fico, uvedl server teraz.sk.

"Každá země má suverénní právo řešit svou demografickou situaci zvaním uprchlíků, ale není možné vnucovat jiným suverénním státům, koho a za jakých podmínek musí akceptovat na svém území. Byl by to konec iluze malých států, že v EU mají svůj hlas," řekl Fico.

Fico poděkoval parlamentní opozici, že podporuje odmítavý postoj vlády k povinným kvótám. "Jejich zavedení bude pozvánkou pro další imigranty," řekl.

Do oblasti hraničního přechodu Horgoš-Röszke se sjelo více než sto příslušníků maďarské pořádkové policie i členové protiteroristických jednotek. Podle svědků agentury Reuters tam zamířila i ozbrojená vojenská vozidla Humvee a zastavila se několik stovek metrů od hranice.

Necelá stovka odpůrců islámu na výzvu Úsvitu-Národní koalice dnes po 18:00 na několik minut zablokovala dopravu na česko-rakouském přechodu Dolní Dvořiště. Chtějí tak přimět vládu, aby na ochranu hranic před přílivem uprchlíků nasadila armádu.

Maďarsko plánuje postavit plot proti uprchlíkům i na hranicích s Chorvatskem.

Poté, co maďarské úřady prakticky znemožnily migrantům přecházet hranici se Srbskem, pokoušejí se uprchlíci nově dostat do západní Evropy přes Chorvatsko.

"Migrační cesty určují pašeráci, nikoliv lidé," řekl k tomu maďarský národně-konzervativní premiér Viktor Orbán.

Francouzský premiér Manuel Valls pohrozil dočasným obnovením kontrol na hranicích. Poukázal na to, že na hranici s Itálií už země na jaře dočasné kontroly zavedla.

"Nebudeme váhat, zda to udělat znovu," řekl Valls ve sněmovně s tím, že by se tak mohlo stát v řádu dnů nebo týdnů.

Podle šéfa sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) je zatím zbytečné debatovat o dalších číslech, kolik uprchlíků může Česko přijmout. "Zatím platí nabídka přijmout 1500 lidí a nikdo nepřišel. Ti lidé do ČR nechtějí," řekl Hamáček v pořadu Interview ČT24 v reakci na ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, který mluvil o kapacitě až 15 000 uprchlíků.

Následný výrok ministra vnitra Milana Chovance, že Dienstbier má asi velký byt, Hamáček považuje za pokus o nadsázku.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyjádřil "krajní znepokojení" nad násilnostmi, které ve středu na srbsko-maďarských hranicích propukly mezi maďarskou policií a uprchlíky. Představitelka UNHCR pro střední Evropu Montserrat Feixasová Viheová uvedla, že v potyčkách bylo několik utečenců zraněno.

"Jsme krajně znepokojeni, protože jsme viděli násilí, kterému by se bylo možné vyhnout," řekla na hranicích.

Během potyček na maďarských hranicích bylo podle Budapešti zraněno dvacet maďarských policistů a dvě děti.

Večer se situace na maďarských hranicích uklidnila.

Z iniciativy srbských úřadů autobusy odvezly migranty do srbského města Kanjiža ležícího nedaleko hranice.

Během několikahodinových potyček běženci na policisty házeli plastové lahve, kameny nebo kovové tyče.

Do čela davu se postavilo několik žen, které nad hlavou držely mimina a malé děti, čímž se podle agentury AP snažily vzbudit u policistů soucit. Ti však nikoho do Maďarska nevpustili.

Několika desítkám lidí se podle AFP ale podařilo servat mříž na železniční trati vedoucí ze Srbska a pronikli na maďarské území. Policisté po nich házeli slzné granáty. Uprchlíci zapálili pneumatiky a místo se zahalilo do hustého černého dýmu.

Situaci monitorovaly maďarské policejní a armádní vrtulníky.

I v Česku se stále častěji objevují případy, kdy lidé zadarmo pomáhají uprchlíkům dostat se na západ. Podobné dobročinné akce jsou však podle cizinecké policie brány jako trestný čin, za který hrozí až dva roky vězení.

To samé platí i v případě, že by řidič vzal stopaře bez dokladů a chtěl jej převézt přes hranice.

Česko všechny převaděče řeší ve zkráceném trestním řízení, což znamená odsouzení do 72 hodin, říká mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová, upozornil server Aktuálně.cz.

"Ti lidé musí strpět prostě částečnou nesvobodu, protože porušili zákon, a my se k nim takto chováme, je tam teplo, sucho, mají dost jídla," reagoval ministr vnitra Milan Chovanec na kritiku nevládních organizací, podle kterých panují v tzv. detenčních centrech špatné podmínky.

Ministerstvo podle Chovance potřebuje znát identitu lidí, je to standardní postup. "Policisté tam jsou tehdy, pokud tam jsou nějaké problémy. Že by asistovali u výdeje jídla automaticky, to prostě není pravda," dodal.

Litevská policie během necelých dvou týdnů zadržela několik desítek Iráčanů, kteří se z Polska chtěli přes Pobaltí dostat do Skandinávie, nejspíše do Finska. Uvedla to ve středu polská televize TVN 24 s odvoláním na litevské úřady.

Vilnius se prý obává, že už se ocitl na nové migrační stezce.

"Nikdy dříve jsme nic podobného nezaznamenali. Zdá se, že jde o nový směr nelegální migrace," řekl mluvčí pohraniční stráže Giedrius Misutis.

"Litva je pro uprchlíky jen tranzitní zemí. Cílem se jeví Finsko," dodal s tím, že podezřelí z pašování Iráčanů měli finské a švédské doklady.

Litevští pohraničníci ve středu ráno u hranic s Polskem zadrželi desítku Iráčanů ve dvou autech se švédskými poznávacími značkami. Podle pohraničníků šlo v poslední době už o čtvrtý případ.

Maďarští policisté vybavení obušky údajně zbili tři srbské novináře, kteří na hranici s Maďarskem natáčeli reportáže o uprchlické krizi. Informovala o tom srbská televizní stanice RTS. Policisté jim také zničili vybavení. Všichni tři byli odvezeni do nedaleké nemocnice, informovala agentura AP.

Zraněnými jsou reportérka, kameraman a jeho asistent, všichni byli podle RTS zmláceni navzdory tomu, že se identifikovali jako novináři. Televizní tým údajně stál mezi maďarskou policií a migranty.

Policisté prý v jednu chvíli natlačili kameramana na zeď, mlátili ho do hlavy a do zad obuškem a rozbili mu kameru. Podobně zasáhli proti zvukaři, reportérka Jovana Djurovićová utrpěla zranění ruky.

Růst německé ekonomiky bude pravděpodobně v příštím roce o 0,25 procentního bodu vyšší, než by byl bez přílivu migrantů. Uvedl to berlínský hospodářský institut DIW.

Ekonom DIW Ferdinand Fichtner řekl agentuře Reuters, že dodatečný růst bude pocházet z vyšších veřejných výdajů, protože vláda financuje ubytování, vzdělání a integraci přistěhovalců.

Poroste tak vládní spotřeba, která je jednou z částí hrubého domácího produktu

Při středečních střetech mezi migranty a maďarskou policií na srbsko-maďarské hranici utrpělo zranění nejméně 300 lidí, bylo mezi nimi i 30 dětí, oznámila srbská televizní stanice RTS.

Podle deníku The Guardian muselo být srbskými zdravotníky ošetřeno několik osob, mnozí kvůli tomu, že byli zasaženi slzným plynem. Jedna z žen pak začala během potyček rodit a jeden muž utrpěl krvácející zranění nohy.

Srbští lékaři, které citovala agentura AP, uvedli, že dva lidé byli zraněni vážně a dalších 200 až 300 osob vyhledalo lékařskou péči zejména po zásahu slzným plynem. Migranti prý často utrpěli řezné rány, modřiny, popáleniny a také si stěžovali na problémy s očima.

"Stáli u nás ve frontě, abychom jim vymyli oči, nebo jim zavázali zranění," uvedl jeden z lékařů.

Dva lidé prý byli posláni do nedaleké nemocnice, jeden utrpěl vážné zranění hlavy.

Do Chorvatska ve středu ze Srbska dorazilo celkem 1191 migrantů pocházejících většinou ze zemí Blízkého východu. Bylo mezi 818 mužů, 189 žen a 184 dětí, uvedlo chorvatské ministerstvo vnitra.

Uprchlíci změnili trasu své cesty po uzavření srbsko-maďarských hranic. Chorvatský premiér Zoran Milanović jim slíbil volný průchod do západní Evropy.

Děkujeme za pozornost, přejeme klidnou noc a těšíme se zase zítra.